Jazykovité nákončí zdobí opakující se motiv křídlené postavy jedoucí na čtyřnohém zvířeti s lidskou hlavou (?)., Lutovský 2001#, 138., and Antikizující výzdoba, putti. Toto kování je oboustranně zdobené. Na jedné straně jsou zobrazené okřídlené postavičky, které mohou být putti. Výjev s největší pravděpodobností představuje putti jedoucí na bájném tvoru, v antice nejčastěji na mořské obludě, huse, delfínu, kentaurovi. Tak by také mohla být interpretována bytost, na níž jede okřídlená postava zobrazená na nákončí opasku. Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byly i domácí tvůrci, kteří se byzantskými motivy inspirovali. Tyto Motivy, jako putti jedoucí na bájném tvoru, jsou častým výzdobným prvkem na byzantských tunikách, kde zdobily hruď, nebo dolní lem oděvu a rukávů (výzdoba přetrvávala ještě na koptských tunikách z Egypta). Výzdoba tohoto nákončí by mohla podpořit hypotézu, že v lokalitě mimo byzantské území (Franská Východní Marka) mohly existovat i byzantské tuniky, které mohly ovlivnit místní industrii v 8. století.
Skiza - Upoutaný Prométeus s orlem a putti, příprava na výzdobu reliéfní architektury - trojúhelníkové kompozice- štíty., Kotalík 1982#, s. 109; Blažíček, Preiss 1980#, s. 42-43., and Prometheus s orlem - v období baroka alegorie potrestané pýchy a vzpurnosti, v klasicismu již jako hrdina, který se obětoval pro lidstvo.
Mědiryt (297 x 168 mm). Dole sedící Apollón, hraje na lyru, proti němu sedí Pan, v levé ruce drží syrinx, nad nimi letí putto, troubí na roh., Zlatohlávek 1997#, 107, č. 48., and Do sbírek NG převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Rytina podle jedné ze čtyř kompozic, podle nástěnné malby Francesca Primaticcia (stropu ve Fontainebleau). Podle ikonografického významu fresek, které mají planetární symboliku, dá se soudit, že hudební soutěž mezi Apollónem a Panem má vyjadřovat kosmickou harmonii.
Mědiryrina (190 x 244 mm). V oválném medailonu tři sedící božstva na oblaku- Juno, dvě bohyně a dva putti., Zlatohlávek 1997#, 109, č. 50., and Převedeno do NG v roce 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Mědirytina podle čtyř stropních medailonů Francesca Primaticcia.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Scéna v krajině, před hermovkou klečí muž (Kinésias) vztahující ruce ke své ženě (Myrrhiné) na levé straně obrazu, která mu odepírá manželskou lásku. Vpravo muž s amorkem., Pravdová 2009, s. 22., and Lysistrata who spies a man approaching the Akropolis. Myrrhine, a young Athenian woman, recognizes the man as her husband Kinesias. Lysistrata tells Myrrhine to use her womanly wiles to seduce and coerce him, but warns her to know when to stop. Kinesias arrives bearing a full erection, and Lysistrata teases him relentlessly. Kinesias, in obvious physical distress, tries many tactics to convince Myrrhine to come home and have sex with him. Myrrhine appears to succumb, suggesting that they have sex immediately. Kinesias eagerly agrees. Myrrhine offers bed, mattress, and pillow, running back and forth between Kinesias and the Akropolis. She provides all that is necessary without an ounce of sexual contact. This teasing game escalates Kinesias's frustrated desire, so that when they are finally lying together and Myrrhine asks for his vote for peace, Kinesias cries out, "I'll think it over!" Myrrhine runs off without satisfying him, and Kinesias delivers a tragic soliloquy, accompanied by the male chorus.
Mědirytina (118 x 156 mm). Na oblaku sedí Léda, obcuje s labutí, za ní putto., Zlatohlávek 1997#, 128, č. 60., and V roce 1945 převedeno do sbírek NG ze zámku Libochovice. (vydal Antonio Salamanca ?). Variace na ztracené dílo Michelangela pro Alfonso d'Este ve Ferraře (srov. též Cornelis Bos, 1537, British Museum, London).
Kresba perem (94 x 147 cm). Dvoukolový vozík, v něm sedí dvě malé děti, na klíně jednoho z nich sedí malý Bakchus, na hlavě věnec, drží v levé ruce větrník. Vedle vozíku, který táhne běžící chlapec, tančící putto s tamburínou., Neumann 1974#, 197, č. k. 104, obr. 128., Stolárová, Vlnas 2010#, VIII.1, and List vyříznutý ze štambuchu. Kresba vznikla asi v německém prostředí před cestou do Itálie, má ráz vzpomínkového záznamu ze štambuchu, odkud byla vyříznuta.