Pešina 1959#, obr. s. 227., Homolka 1985#, 407., and Z rukopisů humanistického okruhu okolo kanceláře Jiřího z Poděbrad. Další rukopis téhož díla ze stejného okruhu: Praha, Kapitulní knihovna L 91.
Letohrádek Vladislava II. Jagellonského byl postaven v roce 1495 ve Staré královské oboře u Prahy. Stavbu podobného typu dal Vladislav postavit také v Uhrách, v Nyéku, u dnešní Budapešti. Pražská budova byla později radikálně přestavěna (rekonstrukce původní stavby: V. Mencl 1967, 104, 105; 1978, 133; Chotěbor - Durdík 2002, obr. 6) . In situ jsou zachovány fragmenty původní sochařské výzdoby (lev se štítem)., Krčálová 1989#, s. 6, pozn. 7., and Chotěbor-Durdík 2002#, obr. 6.
Bronzová plaketa (průměr 8, 2 cm), na reversu ženská postava v antikizujícím brnění, drží zlomený sloup, sedí na trůně ve tvaru dvojice slonů. and Chlíbec 2006#, 328-329, č. 154.
Půlkruhový záklenek s profilovaným ostěním lemovaným vejcovcem, v těžišti je listová konzola. Edikula je tvořená sloupy s kompozitními hlavicemi, dříky jsou kanelované s píšťalami. Ve cviklech je plošně uspořádané listoví, na levé straně uprostřed prázdný medailon. Kladí je zalamované, horní římsa je oddělená od kladí vejcovcem a zubořezem., Hořejší 1979#, s. 46., Krčálová 1989#., Hlobil, Perůtka 1999#, 235-238., and První doklad architektonického portálu v českých zemích, který byl inspirovaný antickými edikulami. Nápis je raným dokladem recepce renesanční kapitály, která byla na základě antických vzorů vytvořena v Itálii okolo poloviny 15. století.
Mramorové ostění okna s vnitřním dělícím křížem a renesanční profilací, nahoře nastavené vlysem krytým římsou. Ve vlysu ornamentální dekorace. Ze stejné stavební fáze je i bosovaný portál věže, který typický pro florentskou architekturu 15. století., Hlobil, Petrů 1992#, s. 112., and První doklad okna nastaveného nahoře vlysem s reliéfní dekorací.
Půlkruhový záklenek s profilovaným ostěním lemovaným vejcovcem, v těžišti je listová konzola. Edikula je tvořená sloupy s kompozitními hlavicemi, dříky jsou kanelované s píšťalami. Ve cviklech je plošně uspořádané listoví, na levé straně uprostřed prázdný medailon. Kladí je zalamované, horní římsa je oddělená od kladí vejcovcem a zubořezem., Hořejší 1979#, s. 46., Krčálová 1989#., Hlobil, Perůtka 1999#, 235-238., and První doklad architektonického portálu v českých zemích, který byl inspirovaný antickými edikulami. Nápis je raným dokladem recepce renesanční kapitály, která byla na základě antických vzorů vytvořena v Itálii okolo poloviny 15. století. Podle Hlobila (Hlobil, Petrů 1992, 110) portál inspirován Budínem.
Štít ve věnci, po stranách přilby pojaté jako symboly Ctibora Tovačovského a Elišky z Melic., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 298, obr. s. 387., and Okolo štítu je girlandový věnec s plody napodobující antické vzory.
Taneční síň (nebo též Svatební či Kurfiřstká) v západním křídle královského hradu. Zobrazeno pět tanečních párů při tanci "bas dans" (nízký tanec). Nad tanečním výjevem čtyři kurfiřti, první je král český, druhý falckrabě rýnský, dále vévoda saský a markrabě braniborský. Malba necitlivě restaurována v 80tých letech 19. století Petrem Maixnerema Bohumírem Roubalíkem., Poche 1982#, 375-380., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě. Malba taneční scény snad provedena podle dřevořezu z Schedelovy kroniky (Chronicum mundi, Norimberk 1493).