Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Herkules bojující se lvem., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: postava stojícího muže, vousy, u nohou orel, v ruce blesky - Jupiter., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: postava stojícího muže v římské zbroji, na hlavě přilba - Mars., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Minerva se štítem s hlavou Gorgóny., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.
Na stropě sálu, zdi obložené dřevem, fresková výzdoba, iluzivní architektura s dvojicemi atlantů, kteří nesou balkónek balustrády. Nad malovanou balustrádou figurální scéna v oblacích. Uprostřed stropu žena v čapce s perem, vedle ní jelen, Diana (srpek měsíce na čele, oštěp) s nymfami a svými psy, které drží putto. Pod výjevem s Dianou sedící žena hraje na chello, putto před ní drží noty, pod výjevem hedební nástroje. Vlevo žena (škraboška), nad ní žena s košíkem a štěpařským nožíkem, sluneční terč, před ním nahá postava s kružítkem v ruce, nad ním zodiak se znaky zvěrokruhu (rak, lev). Vpravo žena s mořskými korály ve vlasech a síťkou v ruce, sedí na sudu a odpočívající žnec (klobouk, kosu mu brousí malý Faun). Nad nimi putti v oblacích, putto s lesním rohem. Nad celou scénou jsou při protější balustrádě navršeny různé zbraně., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho. Žena s čapkou s perem a jelenem (symbol Jaroměřic) je považována za personifikaci Jaroměřic. Ostatní postavy jsou personifikací hudby, lovu, rybaření a zemědělství, činností spjatých se životem na šlechtickém sídle. Výzdoba stropu je (přemalby v roce 1817) považována za alegorické vyjádření oslavy života na jaroměřickém panství.
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, pod ní na pásu balustrády mezi alegoriemi čtyř ročních dob postavy malých Faunů a dvojice hrajících si, nebo pracujících putti. Putto linkující notový papír, putto nesoucí violoncello, putti vyhazující do vzduchu lišku v síti, putti s květinami, putto s bubínkem, putto v kostýmu s vinných listů, putto dmýchající měchem oheň, putto se sokolem, putto a malý Satyr s uloveným kancem, putti na sáňkách, putti zpracovávající vinné hrozny., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Jedenáct soch z mušlového vápence v zámeckém parku: Venuše s Amorem, Herkules bojující se lvem, Clythie, Mars, Jupiter s orlem, Minerva se štítem s hlavou Gorgóny, Juno s pávem, Ceres, Aurora, Saturn, Fóra, Apollón., Hosák 1981#, s. 113-115., Samek 1999#, s. 25-27., and Podstavce pod sochy vytvořil František Strickner z Egenburgu.