Figura stojící stařeny v antikizující drapérii, na hlavě hradební koruna, v levé ruce drží kámen (v pravici patrně držela žábu)., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 38., and Kámen v levé ruce je připomínkou kamene, který pozřel Saturn namísto dítěte, žába je szmbolem plodnosti. Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Plastika stojícího nahého mladíka s přehozenou drapérií, oběma rukama drží nádobu s rosou, nad čelem má netopýra, u nohou zapadající slunce., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 33., and Socha boha Vespera jako personifikace soumraku (Luciferus) stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v pravé ruce drží knihu u levé nohy nádoba s ohněm., Samek 1999, 62-65; Kempel 2008, 13, pozn 26., and Ve starší literatuře je socha považována bohyni Vestu. Kniha, kterou drží žena v ruce, však není, na rozdíl od nádobky s ohněm, typickým atributem pro tuto bohyni. Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura nahého stojícího muže, plnovous, kolem beder drapérie, v pravé ruce kladivo, levicí se opírá o kovadlinu., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 37-38., and Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojícího muže, plnovous, na hlavě čaqpka, celý se halí do pláště., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).