Stříbrná mince s ražbou. Na lícové straně busta panovníka z profilu, v pravici drží kříž, na rubu panovník na trůně, má vztyčenou pravici (zvýrazněn ukazovák), v levici drží misku., Kotalík 1982#, 77, č. 33., Bažant 2000#, 57, 28, 29., and V případě zobrazení trůnícího panovníka na denáru Bořivoje II. se jedná o kombinaci dvou antických motivů, které však v antice nikdy nemoly být zobrazeny současně. Antický římský císař mohl buď řečnit ((vztyčený ukazovák), nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou).
Stříbrná mince s ražbou. Na líci antická hlava z profilu, ve vlasech byzantský diadém., Kotalík 1982#, 77, č. 34., and Na českých denárech bývá na líci motiv hlavy byzantského císaře, na rubu pak scény z mýtu o Herkulovi - zápasí s Hydrou. V křesťanské ikonografii byl tento antický hrdina symbolem ctnosti. Přeneseně vítězství ctnosti v zápase dobra se zlem, křesťanská ctnost českého vladaře.
Dlaždice s motivy fantastických zvířat a motivem panovníka s korunou na hlavě a nápisem Nero., Bažant 2003#, 43-44., and Dlaždice byly v kostele sv. Vavřince pokládány na směs hlíny a úlomků opuky nashromážděných při výrobě kvádříků, byly tedy současné se stavbou kostela. Řada dalších dochovaných dlaždic byla nalezena na místech souvisejících s Vratislavem - v basilice sv. Vavřince na Vyšehradě, v klášterních kostelech na Sázavě, v Hradišti u Olomouce a na Ostrově u Davle a dále v kostelech ve Starém Plzenci, ve sv. Vavřinci v Plzni, v Žatci a na dalších místech. Nejkvalitnější a nejbližší antické ornamentice jsou nejstarší typy. Ikonografie dlaždic Vratislavovy doby je okázale antická, najdeme tu pro tuto stylovou normu typickou rostlinnou ornamentiku i ikonografii, jako je gryf a sfinga. Sfinga, která tu není uvedena, naznačuje kontakty se severní Itálii, kde se se sfingou často setkáváme právě od 11. století.. Nejzajímavějším ikonografickým rysem na těchto ornamentálních dlaždicích je zobrazení císaře Nera s nápisem zrcadlově obráceným, žezlo nebo kopí drží v levici, pravice (s ostrým předmětem ?) opakuje typicky antické konverzační gesto, koruna má tvar dobové císařské koruny. Dlaždice s touto ikonografií byly nalezeny pouze v knížecích sídlech - v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě, na hradě v Žatci a v Plzni a v kostelíku v Dolních Chabrech - a v Sázavském klášteře.
Fragmenty architektonických článků, hlavice s palmetami., Denkstein 1958#, obr. 28., and Vlivy z oblasti kolem Poitiers a Dijonu, ve stavební aktivitě prvé fáze stavby (antické římské palmetové kompozity na hlavicích a další palmety na archivoltách zbytku severního portálu, hlavice polosloupu v jedné část bývalého západního vstupního prostoru. Tato část (1185-1197) vykazuje štaufské vlivy s převladající rostlinnou a zvířecí ornamentikou románského slohu.
Zlatý flakón v podobě amfory, víčko s motivem ptáčka, na těle nádobky akantové rozviliny a ležící lev., Sakař 1956#, 52n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 1, 27, 31., and Archeologický nález z okolí Roudnice nad Labem. Doklad o importu luxusních antických předmětů na naše území. Jemná granulace by hovořila pro helénistické dílo pontského původu. Někteří badatelé však soudí, že se jedná o falsum (Bouzek, Břeň). Kosmetické lahvičky na různé parfémy se v antice vyráběly převážně ze skla nebo keramiky, tento flakón byl šperkem nošeným na krku jako závěsek.
Pískovcová socha (v. 173 cm). Na pravoúhlém soklu stojí nahá ženská postava, na rameni plášť upevněný květinovým festonem, na hlavě květiny, v levé ruce kytice. and Denkstein 1958, 148, č. k. 160, obr. 155.
Bible z pražského františkánského kláštera s malířsky vypravenými iniciálami s figurálními výjevy. Iniciála I s výjevem Poslední večeře Páně, (285r:(I), Nanebevstoupení Krista, (bordura) Lev zakusující se do akantu 359r:(P) a postavy u dříků písmen, Bakchus (?), Souboj., Bažant 2000#,, and Bible vznikla pro konvent františkánů v Praze. Vedoucí osobnost iluminátorského týmu vyšla z nějaké středorýnské dílny orientované na Francii, ale přítomnost silné severoitalské složky předpokládá delší pobyt na jihu, což vysvětluje řadu prvků převzatých z antické tradice - profily obličejů, fantastické postavy, antické reálie, perspektivní zkratky lidí a koní atd.
Pískovcová socha (v. 242 cm, stopy polychromie). Na skalnaté útesu sedí lev, tlamu mu rozevírá vousatý Herkules, nahý na rameni přehozená drapérie, v klíně věnec listů., Denkstein 1958#, 142, č. 130, obr. 130., and Socha pochází ze zahrady zbořeného domu čp. 1318 v Klimentské ulici.