Olej na plátně (245x410cm): figurální scéna v krajině, vlevo sedí nahý Paris (na hlavě červenou frigitskou čapku, červené řemínkové opánky, u jeho nohou pes), před ním tři nahé bohyně Minerva, Venuše (zrcadlo), Juno (páv) a tři putti., Kotalík 1982#, 124, č. k. 163., and Obraz věnoval významný český mecenáš Josef Hlávka České akademii pro vědy, umění a slovesnost pro výzdobu zasedací síně.
Čtyřkřídlá nárožní budova Městské knihovny, třípatrová, v průčelí vchodu portikus se šesti alegorickými figurami na architrávu. Zleva: nahá žena, drží svitek a (?), nahý muž drží sošku a nástroj (?), nahá žena, na hlavě vavřínový věnec, drží lyru; nahý muž, drží sovu a knihu; nahá žena, nahlavě vavřínový věnec, drží divadelní masku a (?); nahý muž drží v každé ruce kladivo. and Vlček 1996, s. 174.
Štuková a malířská výzdoba ve vstupním portálu odstraněna (Jaroslav Fragner, 1965-1970). V patře fragmenty pozdně klasicistní dekorace. and Vlček 1996#, 378-379.
Nástropní freska - V oblacích sedící ženské postavy: žena v levé ruce drží paletu a štětce, před ní putto drží plátno (Malířství), žena na oblaku v levé ruce drží úhelník v pravici kružítko, kterým krouží na papíře, který před ní na desce drží putto (Architektura), žena na oblaku, v pravé ruce drží malou sošku, v levici kladivo (Sochařství).
Na schodišti nástěnné malby: Triumf Apollona (jako alegorie Světla zahánějícího Temnotu) Carla Innocenza Carloneho, ve dvou sálech piana nobile Shromáždění Olympanů a Alegorie Věd a Umění (Chronos, Athéna) (1727-1730)., Poche, Preiss 1973#, s. 60, 173, obr. 55, 56., and Vlček 1996#, 185-188.
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Pískovcový reliéf: nalevo Pyrrha a napravo Deukalión (plášť přetažený přes hlavu), oba za sebe házejí kameny. Nalevo od Pyrrhy dvě děti a mezi ní a Deukaliónem je dítě a žena. U levého okraje strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev se odchyluje od kanonické ikonografie v tom, že Deukalión a Pyrrha nekráčí vedle sebe a lidé, kteří se z hozených kamenů rodí nejsou za nimi, ale vedle nich. Navíc je tu vedle tří dětí i ženská postava, která opakuje gesto Pyrrhy. Braun se na fasádě Clam-Gallasova paláce se i na dalších reliéfech inspirovaných antickými mýty odchyluje od zavedené normy, což byl zjevně záměr. Sochaři na zakázce velmi záleželo, což dokazují sochy na atice, které jsou velmi pečlivě a detailně propracovány, přestože ne ně nebylo zezdola vidět.
Pískovcový reliéf: nahý Herkules drží jednou rukou Kentaura za krk a druhou za nohu, koňočlověk se snaží sevření uvolnit, přestože již klesl na zem. Za Herkulem je strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev nezobrazuje Herkula s Kentaurem Nessem, kterého zabil na dálku šípem, ale některý z hrdinových bojů s Kentaury, o nichž se zmiňuje Ovidius v Proměnách (12, 536-531).