Socha stojícího starce, nahé tělo částěčně zahaluje kůže, na hlavě kožešinová čapka, obě ruce drží pahýl stromu s olupující se kůrou., Kudělka 1996#, 408., and V parku je umístěna kopie, originál stojí na nádvoří Domu pánů z Kunšťátu v Brně.
Severní brána, zv. Dačická nebo Červená věž, snad již ze začátku 15. století, přestavěna v první polovině 16. století. Vysoká hranolová stavba se stupňovitým štítem s volutami. and Poche 1980#, s. 350.
Sgrafitová výzdoba je dochována jen fragmentárně, sestává z galerie panovníků nad okny, biblických výjevů v edikulách (arkáda s představenými sloupy) mezi okny, pod okny vlys s planetárními božstvy mezi okny. Mezi nimi lze rozeznat Lunu na voze taženém rybami, Marta na voze taženém liškami a Merkura na voze taženém kohouty podle rytin Virgila Solise z poloviny 16. století.
Po straně arkýře Lukrécie a Orfeus. Celá fasáda je pokryta figurálními výjevy s biblickou tematikou a německými nápisy. Výjevy jsou zarámovány do iluzivního architektonického rámce. Nad oknem arkýře datum 1547, pod arkýřem 1548 a monogram mydláře Wolfganga Schneidera doprovázený jeho merkou, mydlářskou kádí. and Chamonikola 1999#, č. 110.
Galerie sgrafiotových portrétů na fasádě začíná v levém horním rohu portréty císařů Karla V., Ferdinanda I., Maximiliána II. a pokračuje Frederikem Dánským, Zikmundem II. Polským, saskými kurfiřty a vévody, německými velmoži, arcibiskupy, protestanskými duchovními, válečníky Mikulášem Zrinským, ruským velkoknížetem Vasilem III., tureckým sultánem Solimanem I. Velikým, vše podle ilustrací Agricola 1587 (nebo jiné vydání). V přízemí napravo od portálu dva architektonické průhledy. and Jednopatrový dům, atikový, vnitřek rekonstruován. Průčelí tříosé s plochou fasádou, zdobenou sgrafity uspořádanými do čtyř pásů s medailony v rolverkových rámcích, v nich polopostavy s fragmentárně dochovanými nápisy.
Bývalý pivovar ze 2. pol. 16. století, přestavěn ve 2. pol. 19. století (snesena původní atika a původní střecha nahrazena mansardovou). Sgrafita odkryta 1964-1966, restaurována (D: Křička, M. Kolář). V patře nalevo perspektivní architektonický průhled s otevřenou arkádovou lodžií o dvou patrech. V 1. patře výjevy z Genese: Potopa s Noemovou archou, Opilý Noe, Stavba Babylonské věže, Abraham a Melchisedek, Abrahamova oběť, Sára vyhání Hagar, Andělé u Abrahama, Lot a jeho dcery, Anděl utěšuje Hagar a Ismaela na poušti, Abraham obětuje Izáka, Rebeka u studny, Abrahamův pohřeb, Ezau prodává Jákobovi prvorozenectví, Izák žehná Jákobovi, Jákobův sen o nebeském žebříku, Jákob a Ráchel, Jákob třídí Labanova stáda, Labanova zášť se stává požehnáním, Jákobův zápas s andělem, Jákobovo smíření s Ezauem, Jákobovi synové Simeon a Lévi mstí pohanu sestry Díny. Výjevy vesměs podle T. Stimmera, 1576; V. Solise, 1566. V přízemí dva Géniové a dva fragmenty výjevů z Knihy soudců: Samson a lev (dle J. Ammana), Samson nese vrata Gázy. Na pravé straně od portálu tři architektonické perspektivní průhledy. and Perspektivní průhledy s architekturou sloužící jako dekorační prvek mají původ v antickém římském umění.
Jednopatrový dům s arkádami. V loubí zbytky nástěnné malby, na boční fasádě, nad západním bočním pasem snad Orfeus hrající zvířatům (zachována dvě zvířata a nohy stojící postavy) a snad Herkules zabíjející Caca (muž v dobovém oděvu v levé ruce drží napřažený kyj, pravou drží muže s mečem za vlasy). and Chamonikola 1999#, č. 106.