StrojopisZákrejs Vladimír 31. 7. 1880 Praha, † 18. 7. 1948 Hradec KrálovéSyn literárního kritika a spisovatele Františka Zákrejse.Po vystudování techniky působil jako architekt a urbanista.Vedle svého povolání věnoval se zejména v letech 1913-25 velmi intenzivně loutkovému divadlu. Původně se zajímal o tradiční lidové loutkáře, zejména o jihočeskou loutkářku Arnoštku Kopeckou, vnučku Matěje Kopeckého. V této souvislosti se jako jeden z prvních u nás zamýšlel nad otázkou specifiky loutkového divadla. Došel k závěru, že lidoví loutkáři instinktivně vycházeli ze zákonitostí loutkové scény, což se odrazilo především v jejich loutkoherectví. Nicméně pochopil, že rodící se moderní loutkářství si musí vytvořit svůj vlastní repertoár a jemu odpovídající nové inscenační metody. Proto také podporoval tendence vedoucí k reformě jeviště lidových loutkářů a prosazení moderní scénografie. Sám se pokusil ověřit si možnosti loutkového divadla inscenováním Sofoklovy Elektry (1916) a Shakespearova Hamleta a Mackbeta (obě 1917). K provedení těchto her užil u nás poprvé oproštěnou, architektonicky řešenou scénu (v roce 1918 připravoval inscenaci Plautových Dvojčat, jejichž premiéře zabránily převratové události). Tyto inscenace měly především demonstrativní význam, podněcovaly další loutkáře k hledání nových dramaturgických možností loutkového divadla. Vyvrcholením jeho snah byla jeho úprava a režie Shakespearova Večera tříkrálového v pražské Říši loutek (1925) za výtvarné spolupráce Vojtěcha a Anny Suchardových. Napsal několik loutkových her (mj. Čím bys chtěl být, 1926, Rytíři z Oškrobrhu, 1926). Pro rozvoj českého loutkářství však měli mnohem větší význam jeho podněty dramaturgické a inscenační.
Zámek pův. renesanční, upraven v poslední čtvrtině 17. století; Vnitřní úprava na náklad cís. Ferdinanda V.; 20 pokojů 2. patra v letech 1850 - 1851; úpravy vedl pražský architekt J. Bělský (malíři J. Navrátil, V. Kandler, J. Amort, sochař V. Levý, řezbář J. Schubert, štukatér J. Effenberger, kameník K. Svoboda; původní nástropní malba: Alexandr Veliký a Roxana (1851 přemalba od J. Navrátila): Další malby blíže neurčeny: alegorie, mythologické scény, zátiší, ornamenty). Další malby v jídelně (17. stoeltí (?), miniaturní obrazárna - neuvedeno jaké obrazy a jaké náměty. V zahradě bohaté terasy se sochařskou výzdobou z poslední čtvrtiny 17. století: tritoni a tritonky jako kariatidy. and Poche 1982#, s. 330-333.
HZT: Zámek 1632, 1670-1683 Domenico Orsi přestavba Giulio Broggio, terasová zahrada hariatidy z konce 17. stol. sochy Jeremias Süssner. Zámek 1670-1683, G.D.Orsi, G. Broggio; 1835-1848 interiéry-nástropní malby J. Navrátil, V. Kandler, V. Levý. Malby Alexandr Veliký a Roxana - Navrátil Jos. (1798-1865) z roku 1850- 1851. V parku Nymfeum se sochami (1680-1690) podle návrhů Jer. Süssnera. and Hrady, zámky a tvrze III, 1984