Pískovcové sousoší: Zima (nahý muž polesedí nad ohřívadlem), objímá se s vedle stojícím nahým Jarem (květinový věnec) s květinami v ruce., Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Vilu Amerika koupil v roce 1729 hrabě Karel Josef Desfours, ale nemovitost patrně neudržoval, neboť její cena při prodeji v roce 1765 nápadně klesla.
Grafika: figurální scéna v krajině, uprostřed kompozice žena s tělem proměněným ve strom, ruce-větve pozdvižené k obloze. Kolem jsou shromážděny Najády, které se účastní narozeni Adonida. and Dílo je v expozici uvedeno jako anonymní práce. Jedná se však o jeden z gafických listů z vydání Ovidiových Metamorfóz (Métamorphoses d'Ovide en Latin et Francais, tr. P. Du Ryer (Brussels, 1677), stejné ilustrace byly začleněny do vzdání v roce 1702 a 1732 (Ovid's Metamorphoses, tr. A. Banier, illus. B. Picart, (Amsterdam, 1732).
Prostorový model pro malovanou nástropní výzdobu (199 x 467 cm): Alegorie přírodních věd., Vlnas 2005, 119., and Zamýšleno pro knihovní sál v pražském Klementinu, jako oslava vědy.
Dnes činžovní dům s restaurací,. Stavebník pův. hrabě Vincenc Mansfeld-Fondi, pak Pavel Jindřich hr. Mansfeld-Fondi, dnešní přestavba 1735: František Ignác Prée a asi F. M. Kaňka. Sál s freskami od Pietra Scottiho (figury) a Gio.B.Zaista (architektura), asi 1736, Olympští bohové. Ve dvoře kašna se sochou Neptuna asi z dílny A. Brauna, kol. 1736. Zadní trakt přestavěn 1854.(Blažíček, Dílo, 172, 362). and Poche, Preiss 1973#, 77, 176, obr. 71, 72
Na průčelí budovy, na soklech kolem štítových vikýřů střechy, jsou umístěny čtyři sochy habsburských panovníků., Blažíček 1976#, 145., Vlček 1996#, 370-372., and Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a Karel VI. Na atice jsou dvě kopie (Karel VI. a Leopold I., J. Hendrych a J. Laštovička, 1985-1990). Braunovy originály dvou z nich - jsou v pražském Lapidáriu).
Olověná socha (240 cm): nahý Atlás (plášť přes rameno) stojí vzpřímeně, na zádech nese sférický astroláb, který drží oběma rukama (pozlacená země a hvězdy). and Plastika má olověný plášť na železné konstrukci, uvnitř plastiky byla objevena cínová destička se sdělením, že Atlas s armilariem byl na Astronomickou věž umístěn v roce 1723 na přání Františka Retze, provinciála české jezuitské provincie v letech 1718–1730 a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v období 1723–1724.
Tapiserie, vlna a hedvábí (355 x 493 cm). Figurální kompozice v krajině s architekturou paláce v pozadí. V popředí sokl s vázou, nad ním baldachýn a skupina postav. Vpředu Amor a Vernuše a Cérés, Psýché s Merkurem, vlevo Jupiter a Juno, za nimi Minerva, dále Vulkán, Diana s nymfou a Kyklópové se zbrojí., Blažková 1975#, č. k. 37., and Merkur přivádí Psýché na Olymp. Autorem předlohy je patrně Jan van Orley, podle jeho návrhů byla série o sedmi kusech tkána celkem třikrát (Josse Vos, Peter van der Hecke). Ispirací byl Apuleův příběh, který v roce 1669 přepracoval La Fontaine (Les amours de Psyché et de Cupidon).