Na reverzu s portrétem Johanny dcery Karla V. jsou tři vznášející se géniové zasypávající květinami bohyni hojnosti sedící na býku. and Fučíková 1997#, 178, II/214.
Budova (dnes Thüringisches Hauptstaatsarchiv) and im Stil der italienischen Renaissance als einer der ersten Archivzweckbauten Deutschlands errichtet. Beinhaltet die Bestände bis zum Jahr 1920.
Kresba (22, 6 x 23, 2 cm): Vestálka Claudie táhne loď se sochou Kybele. and Kresba podle ztracené malby na fasádě v Římě od Polidora da Caravaggio, kterou Heintz zjevně namaloval přímo na místě. Na oltáři z 1.-2. století v Musei Capitolini v Římě (Helbig 1963-1972, 2, č. 1175) je výjev zobrazen obdobným způsobem, oltář s reliéfem však byl na břehu Tiberu nalezen až někdy v letech 1700-1721.
Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na hřbet mořské stvůry a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. Za stvůrou je vidět horní konec trojzubce. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Kaufmann 1988#, 250/ 20.4., and Spranger byl jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II. v roce 1581. Ztracený obraz zobrazující Neptuna a Kainis (č. 1214 z inventáře z roku 1621, asi ze série Lásky bohů) byl patrně první dílo, které umělec vytvořil po vstupu do císařských služeb. Rytina Jana Sadelera byla provedena podle Sprangerovy kresby, která byla patrně přípravnou prací ke ztracenému obrazu, nebo k Sprangerově soše v soukromém majetku v Německu.
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.
Bronz zlacený ohněm (71, 2 cm): nahá Flora (věnec z květin na hlavě), v pozdvižené pravici květ, v levici ratolest, jako karyatida (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.
Bronz zlacený ohněm (70, 7 cm): nahá Ceres (koruna z klasů), v pozdvižené pravici klas (?), v levici roh hojnosti s klasy, jako karyatida (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.
Bronz zlacený ohněm (71 cm): nahý Vulká (vousy), v pravici nůž, v levici zapálenou pochodeň, jako telamón (na hlavě hlavice sloupu)., Fučíková 1997#, II/205., and Tzv. Pražská fontána, třímetrová ze stříbra a bronzu, byla objednaná Maxmiliánem 1568 v Norimberku, dokončena až za Rudolfa, instalována na Pražském hradě roku 1578, ale brzy rozebrána. Zachovány pouze čtyři postavy, na nichž spočívala nejspodnější mísa, které představují alegorie ročních dob v podobě antických bohů.