Věž s arkádovým ochozem -válcový dřík pročleněn plošnou architektonickou sestavou, doplněnou terrakotovými detaily a figurálními malbami, obtočen kontrastujícím pásem ochozu - jehož plastické sloupy se světle odrážejí od temných jímek arkádových oblouků, korunován užším prstencem s nikami. and Krčálová 1986#, s. 19.
Lunetová římsa - italská renesance ji převzala z římské architektury, v Čechách se stala jednou z nejcharakterističtějších složek renesančního stavitelství. Nástěnné malby and Krčálová 1986#, s. 18-19.
Výmalba věže malíř Bartoloměj Beránek-Jelínek figurální motivy, míněny jako sochy, štětcem doplněny architektonické stavební články. Věž byla ve své době velmi obdivována (zmiňuje se o ní Balbín 1679)
Původní palác s kaplí rozšířen (1496 - 1499) o tzv. mincmistrovský dům, v letech 1577 - 1579 přestavěn, arkádový ochoz na severní straně dvora upraven roku 1580. and Poche 1978#, s.183.
Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na hřbet mořské stvůry a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. Za stvůrou je vidět horní konec trojzubce. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Kaufmann 1988#, 250/ 20.4., and Spranger byl jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II. v roce 1581. Ztracený obraz zobrazující Neptuna a Kainis (č. 1214 z inventáře z roku 1621, asi ze série Lásky bohů) byl patrně první dílo, které umělec vytvořil po vstupu do císařských služeb. Rytina Jana Sadelera byla provedena podle Sprangerovy kresby, která byla patrně přípravnou prací ke ztracenému obrazu, nebo k Sprangerově soše v soukromém majetku v Německu.