Nárožní, původně klasicistní dům byl postaven pro obchodníka S. Wurma (návrh Pollack Mihály; dokončen 1827, později několikrát přestavován). Na antice průčelí do Apáczai Csere János utca sochařská dekorace, kterou vytvořil v roce 1824 József Huber z Bratislavy. Model sousoší je dnes ve sbírkách Kiscelli Múzeum. Dvě ležící figury: žena s úlem a vřetenem nebo klubkem vlny (alegorie Průmyslu) a nahý mladík s pláštěm přehozeným na levém rameni, v levé ruce drží kaduceus, v pravé svitek s písmeny S. W, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlený klobouk (Merkur, alegorie Obchodu)., Demsky 1999, s. 254; Zádor 1985, č. 35-36; Zádor 1993, s. 44., and Spojení Merkura a ženy s atributy píle a domácí práce (úl, klubko nebo přeslice) je typické pro alegorická zobrazení 19. století, kde symbolizují Obchod a Průmysl.
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě štuková výzdoba: v obloucích nad okny přízemí štukové vavřínové věnce se zkříženými šípy, totéž s palmovými ratolestmi ve cvikelech nad vchodovým portálem. Na dřevěných vchodových dveřích, v oblouku nadpraží ležící postava. Okřídlený mladík v chlamydě, odpočívá na podušce s drapérií přehozenou přes thyrsos, v pravé pozdvižené ruce má šíp, za ním toulec se šípy, před ním leží luk., Ráday 1998, 310, obr. 39., and V literatuře (Ráday 1998, p. 310, obr. 39) je postava určena jako Fortuna. Výzdobu fasády však lze charakterizovat jako dům Amora, všechny výzdobné prvky tomu nasvědčují - vavřínové věnce se šípy, odpočívající mladík s křídly a atributy Amora.
Empírová budova se vstupem završeným trojúhelným štítem s figurálním reliéfem. Uprostřed štítu dvě bohyně jedoucích na voze. Vpravo jede Diana na voze taženém jeleny, před ní trojice nymf se psy honícími lesní zvěř - alegorie lovu. Vlevo Cérés na voze taženém draky, k vozu přistupuje muž s pluhem, za ním venkovská scéna - pole s volským spřežením, ovce, žena s dětmi - alegorie zemědělství. Uprostřed dole pod výjevem s bohyněmi na voze, sedící okřídlená postava s rohem hojnosti plným květin - alegorie hojnosti. Pod římsou je latinský nápis: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22., Macková 1956#., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-294., and Tympanon podle návrhu J. Berglera vytvořili A. Schrott a V. Práchner.
V parku torza soch z kláštera, po r. 1945 ze zbytků architektury postaven řecký chrámek. Barokní zámek, 1943 rozsáhlý požár, rekonstrukce 1969. Oranžérie podle návrhu architekta J. Kocha, klasicistní, antikizující prvky - sloupy, tympanon and Hrady, zámky, tvrze, VI, 1989, s. 150
Kolonáda 12 jónských sloupů, s malým salonem, na palouku před průčelím sousoší tří bohyň (Athéna, Artemis, Afrodíta, autor Martin Fischer), ve výklencích kolonády alegorie věd a umění přenesené sem ze zrušeného chrámu Múz.
Kopie pískovcové sochy: postava nahého vousatého muže, na hlavě pokrývka z chaluh, stojí rozkročený nad velkou rybou (delfínem), v obou rukách trojzubec (chybí). and Na náměstí před budovou radnice stála do roku 1925, pak přestěhována na Nerudovo náměstí, dnes opět na náměstí před radnicí. Originál v Severočeském muzeu v Liberci.
Žena s urnou v antické říze., Bulionová-Kubátová 1991#, s. 165-166, and Podle kresby Josefa Berglera, Náhrobek s alegorickou postavou ženy, vytvořil Antonín Machek litografii.