článek z časopisu Elektrotechnický obzor 27(7), 97-99 (1938). and František Nachtikal. (Společný úvod k tomuto a dalším 2 textům uvádí redakce na straně 249.)
Mezinárodní fyzikální soutěže mají již tradici po několik desítek let a účastní se jich soutěžící z mnoha zemí světa. Kromě toho postupně vznikly i tzv. zonální fyzikální soutěže, mezi něž patří např. Iberolatinskoamerická fyzikální soutěž a Asijská fyzikální olympiáda, určená pro soutěžící z Asie a Oceánie., Ivo Volf, Jan Kříž., and Obsahuje seznam literatury
Slovenský asronom a politik generál dr. Milan Rastislav Štefánik prožil většinu svého života ve Francii. Původně se do této země odebral se záměrem pracovat jako astronom na observatoři v Meudonu. Osud ho však zavedl mnohem dále - až do Jižní Ameriky a na tichooceánský ostrov Tahiti. Celá jeho odborná práce v astronomii je protkána nezměrným úsilím jdoucí ruku v ruce s četnými nesplněnými plány a s trvale podlomeným zdravím. Předmětem jeho zájmu byla především sluneční astrofyzika. Po stránce organizační usiloval o vybudování nejprve vysokohorské hvězdárny, později o zajištění pozorovacího místa poblíž rovníku s možnostmi pohledu do vyšších jižních zeměpisných šířek.
Při příležitosti 90. výročí Štefánikovy tragické smrti je obsahem tohoto příspěvku jen práce na poli astronomie. Nechť tím není nijak snížen Štefánkův význam na poli politickém ve prospěch vznikající Československé republiky., František Jáchim., and Obsahuje bibliografii
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury
The 2011 Nobel prize in physics was awarded to Saul Perlmutter, Brian Schmidt and Adam Reiss "for the discovery of the accelerating expansion of the Universe through observations of distant supernovae". It was expected that sooner or later the astronomy trio wil get this distinction because the authors and their teams have indeed achieved an epoch-making discovery. Writing the key papers in 1998 and 1999 required a good deal of courage from the authors, who literally risked their scientific reputation. The presented article highlights the deep roots of the discovery from the history of astronomy hence culminating to the XXth century., V říjnu 2011 oznámila komise pro udělování Nobelových cen, že Nobelovu cenu za fyziku získávají v r. 2011 tři astronomové (Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Reiss) za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru pomocí pozorování vzdálených supernov. V tomto případě se udělení ceny za zmíněné výzkumy vcelku očekávalo; šlo vlastně jen o to, kdy se tak stane. Jde totiž o vskutku epochální astronomický objev, i když napsat příslušné publikace v letech 1998 a 1999 vyžadovalo od autorů značnou odvahu - docela přitom riskovali svou vědeckou pověst. V článku poukazují na hluboké kořeny objevu v astronomické historii zejména od počátku 20. století., Jiří Grygar., and Obsahuje seznam literatury