The Tevatron accelerator built and operated in Fermilab (Batavia, Illinois) was the most powerfull machine in the world for almost three decades. However, its mission ended when the LHC (Large Hadron Collider, CERN) came into operation. Tevatron was finally shut down in September 2011. Despite its demise, its past results represent a significant chapter in the history of elementary particle physics. These results were also great use to the setting of LHC scientific goals., Urýchl'ovač Tevatron v laboratóriu Fermilab (Batavia, Illinois) bol po takmer tri desaťročia najvýkonnejším colliderom na svete, s nástupom LHC (Large Hadron Collider, CERN) v Ženeve boli jeho dni spočítané a koncom septembra 2011 ukončil svoju činnosť. Jeho výsledky sa zapísali do dejín fyziky a aj na ich základe sa formuloval fyzikálny program LHC. Tevatron slúžil od prvých zrážok úctyhodných 25 rokov a minulý rok odovzdal štafetu do Európy., Michal Marčišovský., and Obsahuje seznam literatury
Pred viac ako 75 rokmi bol v Bratislave založený Spolok pre vedeckú syntézu (v daľšom SpVS). Jeho vzniku, vývoju, činnosti a vplyvu je venovaný príspevok V. Bakoša "Filozofia na pôde Vedeckej syntézy", in: Filozofické iniciatívy Igora Hrušovského, Filozofický ústav SAV, Bratislava 2009, ktorý tu reprodukujeme so súhlasom vydavateľa. O SpVS písal predovšetkým v monografii Filozofické myslenie na Slovensku v medzivojnovom období (1918-1938), Pravda, Bratislava 1988 a v článku "Der Verein für die wissenschaftliche Philosophie in Bratislava", in: Wien-Berlin-Prag: Der Aufstieg der wissenschaftlichen Philosophie, Veröffentlichung des Instituts Wiener Kreis Bd. II, Hg. R. Haller, F. Stadler, Verlag Hölder-Pichler-Tempsky, Wien 1993, s. 648-663., Vladimír Bakoš., Článek zahrnuje medailonek autora na straně 237., and Obsahuje seznam literatury
Významným fyziologickým parametrem živých buněk i řady jejich organel je membránový potenciál. K jeho sledování se často používá fluorescenčních sond, které se akumulují uvnitř buněk až do vyrovnání jejich intra- a extracelulárních elektrochemických potenciálů. Obsahem tohoto článku je přehled optických metod sloužících k tomuto účelu, jenž zahrnuje spektrofluometrii, proudovou cytometrii a konfokální mikroskopii a je prezentován jako průřez aktivitami biofyzikálního oddělení Fyzikálního ústavu UK na Matematicko-fyzikální fakultě UK., Jaromír Plášek, Dana Gášková., and Obsahuje seznam literatury
Jaromír Chalupský, Tomáš Burian, Michael Grisham, Věra Hájková, Scott Heinbuch, Krzysztof Jakubczak, Libor Juha, Tomáš Mocek, Peter Pira, Jiří Polan, Jorge J. Rocca, Bedřich Rus, Jaroslav Sobota, Luděk Vyšín. and Obsahuje seznam literatury
Fotodynamická terapia (PDT, photodynamic therapy) je jednou z najmodernejších a najperspektívějších terapeutických metód pri liečení nádorových ochorení. Princíp PDT je založený na deštrukcii nádoru, ktorá nastane po podaní fotosenzibilizátora (FTS) a následnom ožiarení nádoru, v ktorom sa nachádza FTS [1]-[4]. Selektívna akumulácia a retencia FTS v nádorových tkanivách, v porovnaní s okolitým zdravým tkanivom, vedie k selektívnej deštrukcii nádoru, pričom okolité zdravé tkanivo ostáva nepoškodené. Takáto selektivita je jednou z najväčších výhod tejto metódy, ktorá umožňuje v istých prípadoch nahradiť chemoterapiu, rádioterapiu, či chirurgický zákrok při liečbě nádorových ochorení. PDT má oproti ostatným "klasickým" prístupom k liečbě rakoviny (chirurgia, chemoterapia, rádioterapia) tieto následujúce výhody: I) zanedbateĺné vedĺajšie efekty, II) nízka úroveň komplikácii počas a po terapeutickom zákroku, III) vyššia kvalita života pacienta, IV) možnosť terapie mimo zdravotníckeho zariadenia, V) možnosť opakovanej liečby, VI) možnosť diagnostiky a terapie v jednom kroku, VII) nižšie finančné náklady liečby v porovnaní s chemoterapiou a rádioterapiou., Pavol Miškovský, Daniel Jancura, Jozef Uličný, Gabriela Fabríciová., and Obsahuje seznam literatury
After G. N. Lewis (1875-1946) proposed the term “photon” in 1926, many physicists adopted it as a more apt name for Einstein’s light quantum. However, Lewis’ photon was a concept of a very different kind, something few physicists knew or cared about. In fact, it turns out that the term “photon” was not novel, as the same term was proposed or used earlier, apparently independently, by at least four other scientists. Three of the four early proposals were related to physiology or visual perception, and only one to quantum physics. Priority belongs to the American physicist and psychologist L. T. Troland (1889-1932), who coined the word in 1916, and five years later it was independently introduced by the Irish physicist J. Joly (1857-1933). Then in 1925 a French physiologist, René Wurmser (1890-1993), wrote about the photon, and in July 1926 his compatriot, the physicist F. Wolfers (ca. 1890-1971), did the same in the context of optical physics. None of the four pre-Lewis versions of “photon” were well known and they were soon forgotten., Kdy se objevil termín "foton" a v jakém kontextu? O tom pojednává tento článek významného dánského historika fyziky H. S. Kragha. Obecně se soudí, že za "foton" vděčíme slavnému americkému chemikovi G. N. Lewisovi, který tento termín stvořil roku 1926. Je to pravda, ale Kragh ukazuje jednak, že to bylo v jiném kontextu, než jak chápeme foton dnes, jednak, že několik jiných badatelů navrhlo a použilo termín foton již před Lewisem - na ně se však zapomnělo. Nakonec tedy můžeme konstatovat, že "foton" se zrodil několikrát v období deseti let zhruba před sto lety. (jv), Helge S. Kragh., and Obsahuje bibliografické odkazy
Říše hmyzu poskytuje výjimečnou rozmanitost optických jevů, často pozorovaných jako duhovost barev. Zajímavým objektem pro zkoumání strukturovanosti barev je brouk Chrysina gloriosa z čeledi vrubounovitých. Způsob ovládání světla na submikrometrové škále, který byl nedávno objeven v tvarových buňkách kutikuly, je inspirací pro současné fotonické technologie., The insect kingdom provides us with an exceptional variety of optical phenomena, commonly observed as iridescence. An interesting example for studying structural coloration is the beetle Chrysina gloriosa (family Scarabaeidae). The recent discovery of its control of light at the sub-micrometre scale, in axicon-shaped cuticle cells, is the inspiration for current photonic technologies., Petr Bouchal, Zdeněk Bouchal., and Obsahuje bibliografické odkazy