This study deals with the grey zone phenomenon in the context of literary life under late Communist rule during the 1970s and 1980s in Czechoslovakia. The aim of this text is to attempt to trace, using the method of historical reconstruction, how the concept of the grey zone was understood in Czech and Slovak society before 1989, especially in texts and discussions on dissent and exile that reflected the reality of normalization. These texts show that awarenesss of the grey zone played an essential role in the thinking of dissident and émigré authors, as it challenged bipolar schemes and blackand- white images of social reality in the Czechoslovakia of the time. However, this conception of the grey zone often contradicts today’s journalistic and specialist approaches, which tend to classify the grey zone as a silent or passive majority. This study shows that the definition of what we now call the grey zone was much broader.
Základními kameny obecně relativistické kosmologie jsou tři články - Einsteinův, de Sitterův a Friedmannův. Zatímco Einstein a částečně i de Sitter setrvali u zažité představy v čase neměnného kosmu, Friedmann jako první upozornil, že Einsteinovy rovnice pro homogenní a izotropní model umožňují i řešení odpovídající rozpínajícímu se vesmíru. Jeho článkem (1922) byly položeny základy obecně relativistické vývojové kosmologie, rozvíjené pak řadou Friedmannových současníků i následovníků. Text zahrnuje základní ideje obsažené v uvedených článcích a naznačuje další změny výzkumu v oblasti vývojové kosmologie, od dobudováních jejích základů uplyne v letošním roce osmdesát let., Jana Jurmanová., and Obsahuje seznam literatury
Toto není jen příběh mé vlastní vědecké cesty, ale i můj pohled na tuto cestu dlážděnou kosmologií 20. století, která vedla k objevu zrychlené expanze vesmíru. Jedná se o úplný pohled na události, jež mě ovlivnily - nebudu se ale pokoušet o nezkreslený výčet událostí, které nastaly po celém světě., Brian P. Schmidt ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje seznam literatury
This text traces the development and implications of strategies of remembering the body in feminist theory, after what could be termed the somaphobia of early second-wave scholarship that saw attention to bodily matters as a potential point of ambush by hostile commentators. In reinstating the corporeal, however, all the conventional tropes of modernism that have both insisted on a conceptual split between mind and body, and recognised only one form of ‘proper’ embodiment, have been critiqued in the light of postmodernist modes of thought. The turn away from the rigid binaries and categories characteristic of the dominant ways of thinking – whether in the humanities or sciences – has mobilised not simply the emergence of a feminist phenomenology of embodiment, but a growing appreciation of the place of the sciences in understanding the materiality of the body. At the same time, the extension of multiple challenging bioscientific technologies directed to the body and its practices indicates that the recovery of fleshiness is not a final step.
Lost Archimedes paper restored. The history of mathematics was enhanced by the reconstruction of unique texts written by Archimedes. Comprehensive information about it is submitted in the paper.