SiR 1.0 is a corpus of Czech articles published on iRozhlas, a news server of a Czech public radio (https://www.irozhlas.cz/). It is a collection of 1 718 articles (42 890 sentences, 614 995 words) with manually annotated attribution of citation phrases and sources. The sources are classified into several classes of named and unnamed sources.
The corpus consists of three parts, depending on the quality of the annotations:
(i) triple-annotated articles: 46 articles (933 sentences, 13 242 words) annotated independently by three annotators and subsequently curated by an arbiter,
(ii) double-annotated articles: 543 articles (12 347 sentences, 180 622 words) annotated independently by two annotators and automatically unified,
and (iii) single-annotated articles: 1 129 articles (29 610 sentences, 421 131 words) annotated each only by a single annotator.
The data were annotated in the Brat tool (https://brat.nlplab.org/) and are distributed in the Brat native format, i.e. each article is represented by the original plain text and a stand-off annotation file.
Please cite the following paper when using the corpus for your research: Hladká Barbora, Jiří Mírovský, Matyáš Kopp, Václav Moravec. Annotating Attribution in Czech News Server Articles. In: Proceedings of the 13th Conference on Language Resources and Evaluation (LREC 2022), pages 1817–1823, Marseille, France 20-25 June 2022.
Dlouho se zdálo, že vejmutovka splní mnohá očekávání lesníků, protože rychle roste, v mládí snáší zastínění a v podrostu dobře zmlazuje. Začala se pěstovat pro měkké, snadno štípatelné dřevo i jako dekorativní dřevina. Lesníci ji již několik století doporučují pěstovat také proto, že její koruny a opad chrání půdu před výparem vody a zmlazováním "buřeně". A právě tyto vlastnosti, považované původně za velkou přednost, se postupně staly problémem. and For a long time eastern white pine (Pinus strobus) was considered a promising species due to fast growth, tolerance to shade in the first life period and good regeneration under the canopy. The species started to be grown for its soft wood and as a decorative plant. For centuries foresters have recommended planting this pine, as its crown and litterfall protect soil against evaporation and weed regeneration. However, these very characteristics have now become a great problem.
Molekulární metody umožnily studovat šíření rostlin v povodí Labe. Druhy šířené vodou (zevar, stulík) migrují především jednosměrně podél řek. Bylo prokázáno i šíření mezi říčními systémy, častější je u druhů šířících se také větrem (rákos, orobinec). Klonální šíření mezi populacemi není u těchto studovaných druhů rostlin tak běžné, jak se dosud předpokládalo., Molecular approaches have allowed for the study of plant dispersal in the catchment area of the River Elbe. Plants dispersed by water (Bur-reed, Pond Lily) migrated mainly unidirectionally along streams. Dispersal among river systems was also detected and is more common among plants with wind dispersal (Common Reed, Cattail). Clonal dispersal does not seem to be as common in the studied species as previously suggested., and Tomáš Fér.
Téměř celé jedno století vystačila seismologie s modely zemského nitra, které byly izotropní, tj. vlastnosti prostředí v každém jeho bodě záležely jen na poloze tohoto bodu, nikoliv na směru. Zemské nitro však v mnohých částech vykazuje seismickou anizotropii, to znamená, že vlastnosti seismických vln šířících se v těchto částech jsou závislé nejen na poloze daného bodu, ale i na směru, ve kterém do tohoto bodu vlna přichází. V posledních přibližně dvaceti letech se seismická pozorování natolik zahustila a zkvalitnila, že je možné projevy seismické anizotropie pozorovat. Aby mohly být tyto projevy vysvětleny a využity při studiu zemského nitra, je třeba poznat zákonitosti šíření seismických vln v anizotropních prostředích. I když je v zemském nitru anizotropie většinou slabá, tj. blízká k izotropii, ovlivňuje výrazně vlastnosti střižných vln., Vlastislav Červený, Luděk Klimeš, Ivan Pšenčík., and Obsahuje seznam literatury
This paper looks at the care of orphans and the new welfare institutions that emerged in the second half of the 18th century. It traces changes in social care provision and its gradual transfer to local municipal authorities, and the rationale behind institutional care and support for the poor. Specifically, it focuses on the St John the Baptist Orphanage in Prague, which had the patronage of Maria Theresa. In the 18th and 19th centuries orphanages were few and far between, chiefly because of the high costs involved. Mostly they were founded by larger municipalities, benevolent societies or individuals. The St John the Baptist Orphanage differed not only in its founders – the Freemasons – but in its teachers, who were initially members of the Masonic Lodge, and it provided a good education by the standards of the day. The paper considers how the orphanage selected its charges and how it looked after them.