In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. and V současnosti se v souvislosti s diskutovanou globální změnou klimatu stále zvyšuje důraz na požadavek adaptability metodik uplatňovaných ve vodním hospodářství. Z tohoto důvodu byl v šesti vybraných světových povodích uskutečněn a vyhodnocen dotazníkový průzkum mezi oslovenými experty se zaměřením na chápání důsledků klimatické změny a na zjištění aktuálního stavu implementace adaptačních opatření v povodí. Šlo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdělen do několika sekcí týkající se např. očekávaných dopadů klimatické změny, adaptačních opatření, podnětů pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vždy dominantní odpovědi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vždy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemně porovnány. Významným přínosem bylo, že průzkum byl založen na závěrech a zkušenostech expertů, nikoli na klimatických scénářích. Ukázalo se, že ve všech povodích bylo dosaženo pochopení problému dopadu klimatické změny, jen přístup k vlastní adaptaci je částečně odlišný. Záleží rovněž na historickém vývoji vodního hospodářství v daném regionu
The ongoing covid-19 epidemic has affected the entire world. Somewhat surprisingly, it is not the case that the most successful countries are the richest one, with the best health care. Nor is there a clear link between success and geographical location. Above all, much of the rich Western world has failed so far to protect public health effectively, and so it is appropriate to consider the question why. In this article, I focus mainly on the choice of the basic epidemiological strategy, which I consider to be one of the key factors of success or failure of many countries. I further criticize the view that the protection of human lives would harm the economy or other important values of societies. and Probíhající epidemie onemocnění covid-19 se dotkla celého světa. Poněkud překvapivě neplatí, že nejúspěšnější země jsou ty nejbohatší a s nejlepším zdravotnictvím. Stejně tak neplatí ani jasná souvislost mezi úspěchem a geografickou polohou. Především značná část bohatého západního světa v ochraně veřejného zdraví doposud selhávala a je proto vhodné položit si otázku, proč tomu tak je. V tomto článku se zaměřuji především na volbu základní epidemiologické strategie, kterou považuji za jeden z klíčových faktorů úspěchu či neúspěchu mnoha zemí. Kritickému rozboru dále podrobuji názor, že by ochrana lidských životů poškozovala ekonomiku či jiné důležité společenské hodnoty.
V souvislosti s ukončením procesu hodnocení výzkumné činnosti pracovišť Akademie věd České republiky za léta 2005-09 se hodně času věnovalo diskuzím nad budoucím směrováním Akademie věd ČR. Základním cílem je zvýšení vědeckého výkonu Akademie věd a jejích jednotlivých ústavů vytvořením koherentního programu AV ČR jako celku, který by zahrnoval aktuální trendy světové vědy a vývoje poznání a zároveň reagoval na základní společenské výzvy v oblasti vědy a výzkumu. Přípravu této strategie lze vnímat jako pokračování pohybu Akademie věd ve směru nastoupeném po mimořádném Akademickém sněmu v červnu 2009, kdy byla v novodobé historii České republiky poprvé ohrožena její existence., In connection with the completion of the evaluation process for research activities at our institutes for 2005-09, we have devoted a great deal of time to discussions of the future direction of AS CR. The fundamental aim is to raise the scientific performance of AS CR and its institutes by creating a coherent programme for AS CR as a whole, reflecting current trends in world science and development of knowledge and at the same time reacting to the essential social challenges in science and research. I perceive the preparation of the Strategy as a continuation of the shift in direction taken after the extraordinary Academy Assembly in June 2009, when its existence was in jeopardy for the first time in the modern history of the Czech Republic., and Jiří Drahoš.
Farmakologická léčba psychiatrických poruch je součástí komplexní péče o nemocné s psychickými potížemi, vedle psychoterapie a poradenství, aktivizace a psychosociální rehabilitace. Volba psychofarmaka a strategie jeho podávání by měla být individualizována pro potřeby pacienta. Strategie podávání psychofarmak by měla od počátku zahrnovat i úvahy o délce podávání a možnosti jejího vysazování. Sami pacienti se kromě možných nežádoucích účinků již při první konzultaci ptají, kdy bude medikace vysazená. Toto opomíjené téma se s proměňujícím pojetím léčby, vyléčení a úzdravy v psychiatrii dostává do popředí. Je vhodné, aby tím, kdo vysazuje léky, byl psychiatr, a ne pacient sám. Základem zodpovědného rozhodnutí, kdy a jak vysadit medikaci, jsou dobře vedené, dlouhodobé studie. and Pharmacological treatment of psychiatric disorders is part of the complex care of patients with mental health problems, in addition to psychotherapy and counselling, behavioral activation and psychosocial rehabilitation. The choice of psychiatric medication and the strategy for its administration should be individualized to the needs of the patient. The strategy for the administration of psychiatric medication should include from the outset considerations about the duration of administration and the possibility of discontinuation. In addition to possible side effects, patients themselves ask when the medication will be discontinued at the first consultation. This neglected topic is coming to the fore with the changing concepts of treatment, cure, and recovery in psychiatry. It is appropriate that the psychiatrist, and not the patient, should be the one who discontinues the medication. Well-conducted, long-term studies are the basis for responsible decisions about when and how to discontinue medication.
The author devoted her study to íhe process that lead to the conclusion that certaln types offood can be considered an ethic feature of a nation. As an example she chose the Slovák nationalfood, Bryndz halušky (a type of roundpasta dumpling with goats cheese). In the first part she explains the origin and genesis of the basic ingredients for this food and its sociál and geographic correlation. Another part is devoted to an evaluation of relevant materiál from ethnographic, historical and cultural sources. She points out that the adjective Slovák or national was applied to a wide range offood and drink in the 19th and beginning of the ťwentieth century and that Bryndz halušky were first labelled the
Slovák national dish by Czech author B. Němcová, Later the author devotes attention to the self-identijication of Slovaks after the formation of Czechoslovakia in 1918 from a point ofview limited to national cuisine. She explains why the nationalfood ofSlovakia,
as one of its ethnic symbols, has its origins in the culture and traditions of the Carpathian mountain region. Further examples are given from the area of Slovák national art. In concluding the study, the author States that the process, by which a food, originally
a regional speciality associated with a specific sociál group, came to be presented as a national food, is not unique in Europe. On the contrary it is quite common and in most cases dosely linked with the forming of the national consciousness.
Social memory embodied in symbolic stories, passed on within the society, take part in determination of the understanding of present time, because it lays normative claims to the society and shows a formative power. The structuration of time that we find in autobiographical stories reflects the understanding of history, and its present interpretation. The autobiographies don't employ only the individual time, but there appears also a social dimension of life. The individual „breaking points“ that emerge in the embodiement of the past not only divide quantitatively the differently experienced time periods, but they also indicate the existence of diffferent „communities of shared memory“. The text deals with the situation in the village Stonava in the Czech part of Ciezsyn Silesia. Just here we find the highest number of Polish victims of the Czechoslovak-Polish armed conflict of January 1919 that died in one village. The remembrance of this event or its forgetting, as well as placing these events to the broader interpretative frame, serves as a device to understand the structuration of the inhabitants of Stonava based on different foundation than simply the national identification or political preferences.
The library of the chateau in Strážnice contains a binder’s volume of 25 German printed books from the 16th century, three of which may be considered as unique. Several of them were owned by the famous Lutheran theologian Matthias Flacius Illyricus, who gave them to his fellow believers, Erasmus Minckwitz von Minckwitzburg and Nicolaus von Ansdorf. and Petr Mašek.