Životopis druhého československého prezidenta Edvarda Beneše (1884-1948) jako politika, diplomata, státníka a politického publicisty je překladem původního titulu Edvard Beneš: De la gloire à l’abîme. Un drame entre Hitler et Staline (Paris, Perrin 2015). Profesor dějin střední a východní Evropy na pařížské Sorbonně Antoine Marès, publikující především o československé a české historii, vytvořil podle recenzenta své dílo v nejlepší tradici francouzské historické biografie. Postupoval chronologicky a dramatické momenty v moderní československé historii i s nimi spjatá Benešova těžká osobní dilemata vylíčil věcně a s porozuměním pro širší souvislosti, bez zátěže negativních či pozitivních emocí, od nichž se často nedovede oprostit česká historiografie. Zvláštní pozornost přitom věnoval vývoji francouzské zahraniční politiky mezi válkami. Recenzent zevrubně seznamuje s autorovými poznatky a některé epizody komentuje ze svého hlediska. V závěru pak polemizuje s Marèsovou myšlenkou, že česká a československá politika se tradičně vyhýbala násilným řešením., [autor recenze] Milan Hauner., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The article tries to characterise the spiritual life of a group of members of the Czech Reformed exile community in Husinec near Strzelin in Silesia at the turn of the 18th and 19th century. It starts with a detailed analysis of a unique manuscript miscellany written there by certain senior Bureš in 1833 and containing Czech translations of various German texts, mostly sermons (especially of the famous Pietistic preacher Ludwig Hofacker), but also travel diaries of Herrnhut missionaries in North America and Greenland from the 1770s, translated by a certain J. S., probably the former local teacher Jan Sovák. It identifies both the scribe and the translator as diaspora sympathizers of the Herrnhut Unitas, striving to supply for themselves and other members of their community spiritual texts suitable for reading aloud during their worship. As a possible model for the miscellany, the article identifies Gemeinnachrichten, the German manuscript periodical of the Unitas, which also combined sermons with missionary reports and diaries and was accessible to a limited extent to diaspora sympathizers. Finally, the article characterizes the spiritual life of the Husinec diaspora as rather eclectic, but capable of active reception of various Pietistic spiritual impulses, partly, but not exclusively emanating from the Unitas. This seems to support the thesis that Early Modern Czech non-Catholic exile played an important role in the Czech-German literary, cultural and religious relations., Alena A. Fidlerová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Významný politik Československé strany národněsocialistické Prokop Drtina (1900–1980), syn filozofa a politika Františka Drtiny, patřil dosud k četným politickým osobnostem Československa, které čekaly na svůj životopis. Debutující historik Ondřej Koutek podle recenzenta napsal zdařilou, pozitivisticky laděnou standardní politickou biografii, v níž zachycuje Drtinovy osudy především jako veřejného činitele, přičemž největší pozornost věnuje jeho působení ve funkci ministra spravedlnosti v poválečné vládě Národní fronty. Jeho kniha je argumentačně vyvážená a opírá se o reprezentativní soubor pramenů a literatury., The important politician and member of the Czechoslovak National Social Party, Prokop Drtina (1900–1980), the son of a politician and philosopher, Professor František Drtina (1867–1925), had hitherto been one of the eminent figures of Czechoslovak politics who was still without a biography. Making his publishing début, the historian Ondřej Koutek has, according to the reviewer, achieved a successful, positivist, standard political biography in which he portrays Drtina’s life, chiefly as a public figure, while paying most of his attention to Drtina’s work as Minister of Justice in the post-war government of the National Front. The argumentation of Koutek’s book is well balanced, based on a representative selection of primary sources and secondary literature., and [autor recenze] Jakub Rákosník.
Pražský Archeologický ústav AV ČR uskutečnil v listopadu a prosinci 2014 záchranný archeologický výzkum v areálu developerského projektu Letňanské zahrady. Vedle osmi hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (2800-2500 př. n. l.) byly objeveny dva komorové hroby kultury bylanské ze starší doby železné (halštatské) z 8.-6. stol. př. n. l. and Drahomíra Frolíková.