Záměr. Cílem studie bylo testování dimensionality české verze Jeffersonské škály empatie pro poskytovatele léčebné péče (JSPE-HP) na podkladě údajů získaných od representativního souboru českých lékařů a testování vlivu věku, pohlaví, délky a typu praxe na jejich výpověď. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 1305 respondentů vybraných náhodným kvótním výběrem, dle regionu, pohlaví, věku a způsobu výkonu profese. Výsledky. Struktura nástroje byla nejprve zkoumána EFA a nález následně testován na jiném souboru CFA. Byly identifikovány tři korelované faktory s marginálně akceptovatelnou mírou shody modelu a dat. EFA vyššího řádu se Schmid-Leimanovou ortogonalizací identifikovala obecný faktor „vysvětlující“ 73,3 % rozptylu a 26,7 % rozptylu připadajících na faktory prvního řádu. Cronbachův koeficient alfa byl 0,842 a nebyl zjištěn klinicky závažný efekt věku, pohlaví, typu praxe a profesionální orientace. Neočekávaným nálezem byla relativně nízká průměrná hodnota skóru empatie ve srovnání s americkými lékaři. Výsledky studie naznačují, že česká verze JSPE-HP je jednodimensionální stupnice, psychometricky srovnatelná s US verzí a použitelná pro odhad empatického chování českých lékařů. Omezení studie. Extrapolace nálezů je limitovaná charakteristikami souborů a skutečností, že autoreferenční data nemusí nutně odrážet skutečné chování respondentů., Objectives. The aim of this study was to examine the Jefferson Scale of Physician Empathy (JSPEHP) underlying dimensionality and the relation of empathy scores to age, gender, practice experience, and practice type using responses from a representative sample of Czech physicians. Subjects and setting. The JSPE-HP was administered to a sample of 1,305 respondents selected using the hierarchical random proportional stratified sampling technique representing Czech physicians from the viewpoint of region, practice type, gender, and age. Results. The structure of the instrument was examined using EFA and the findings were tested on different sample using CFA. Three intercorrelated primary factors were identified with a marginally acceptable fit. High-order EFA employing Schmid-Leiman orthgonalization identified a general factor explaining 73.3% of the common variance with 26.7% explained by the first-order factors beyond the general factor. Cronbach’s alpha for total scale was 0.842 and no clinically important effect of age, gender, practice type, and professional orientation on physicians’ empathy score was found. The substantially lower mean empathy score of Czech physicians in comparison to that reported for US physicians is worthy of consideration. The results of this study indicate that the Czech version of JSPE-HP is an unidimensional scale, psychometrically comparable to the US version, and a sound instrument for self-reported assessment of the empathetic behavior of Czech physicians. Study limitation. The extrapolation of findings may be limited as the sample was representative of Czech physicians only from the viewpoint of four variables: region, practice type, gender, and age. Also, a self-report measure of empathy may not be necessarily a reflection of actual behavior in medical practice., and Jiří Kožený, Lýdie Tišanská.
Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlavní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti., The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region., Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková, and Lit.: 18