Z širokého spektra fyzikálních zákonů profesora Martina Černohorského je mi obzvláště blízký jeho zájem o převratné etapy v dějinách fyziky, i když já jsem na rozdíl od něho v tomto oboru spíše amatér. Přesto máme to společné, že považujeme za fascinující boj člověka-pozorovatele o získání nového pohledu na svět v těch historických obdobích, kdy dochází ke konfliktu nově pozorovaných jevů s dříve nabytými, ustálenými a kdysi uspokojivě vyhovujícími představami o okolním světě. Boj je podněcován úsilím člověka o získání nového, pravdivějšího obrazu o světě, obrazu, který by nadto byl - v duchu zásady Viléma z Occamu - ze všech možných obrazů co nejjednodušší., Jan Fischer., and Obsahuje seznam literatury
The article is divided into three parts. The first section summarizes the key scientific contributions of Niels Bohr and also clarifies selected misleading interpretation concerning the so-called Copenhagen interpretation of complementarity. The second part shows Bohr as the thinker who solved scientific problems in light of a cross-disciplinary search. Furthermore, the section presents the atmosphere of the so-called Copenhagen spirit that reigned in Bohr‘s Institute for Theoretical Physics. The last part deals with Bohr as a director of the Institute and the development or transformations of the Institute from its foundation in 1920 till the beginning of the Second World War., Filip Grygar., and Obsahuje seznam literatury
The first part of the article outlines Bohr's complementary way of thinking with which he amongst others approached the solution of atomic events in his three famous articles On the constitution of atoms and molecules from 1913. It also shows Bohr not only as a physicist, but as an interdisciplinary thinker and philanthropist. The second part gives a summary of the conference commemorating the centenar of the Bohr model of the atom, which claims to at least to partially for some gaps in the perception of this remarkable figure., Výklad stability atomu podal Niels Bohr ve svých třech stěžejních článcích nazvaných O konstituci atomů a molekul v roce 1913. V nich jedinečným způsobem aplikoval na Rutherfordův model atomu dosud nespojované předpoklady (klasické předpoklady a Planckovu kvantovou hypotézu nebo Balmerovu-Rydbergovu konstantu). To mu umožnilo podat vysvětlení čárového spektra (nejenom) vodíku a v neposlední řadě ho jeho teorie dovedla až k revolučnímu pojetí struktury molekul. V české odborné a laicky zainteresované veřejnosti tak přetrvává představa Bohra především jako fyzika nebo jen strůjce modelu atomu vodíku. Takový obraz o Bohrovi je velmi zavádějící. Ve fyzice Bohr dosáhl řady dalších významných příspěvků a současně byl interdisciplinárním myslitelem, jenž se zabýval filosofií, psychologií, biologií nebo jazykem. Nárokem konference ke stému výročí Bohrova modelu atomu tak bylo alespoň zčásti zaplnit některá bílá místa ve vnímání této pozoruhodné osobnosti., Patrik Čermák, Filip Grygar., and Obsahuje seznam literatury
In this article the development of blue light emitting diodes (LEDs, awarded by the Nobel Prize for Physics in 2014) is described from the point of view of material science and technology. Further, both challenges and benefits from the use of gallium nitride for LEDs are discussed in the article., Josef Stejskal, Jindřich Leitner, Zdeněk Sofer., and Obsahuje seznam literatury
V elektronových prozařovacích mikroskopech pro studium biologických objektů nebo polymerových struktur se standardně používají elektrony s energií kolem 100 keV. Pozorované tenké vzorky v nich mají velmi nízký kontrast, proto musí být konstrastovány těžkými kovy. Tento postup však může přinést množství artefaktů, neboť v tomto případě již nepozorujeme samotný vzorek, ale těžké atomy, které obklopují struktury ve vzorku a tím je zvýrazňují. Pro mnohé aplikace tato metoda dává dobré výsledky, avšak s rostoucími nároky na zkoumané objekty, například při studiu kompozitních materiálů, je vhodné pozorovat tyto objekty v co nejméně pozměněném stavu., Petr Štěpán., and Obsahuje seznam literatury
Profesor James Watson Cronin navštívil na konci srpna Českou republiku už potřetí, tentokrát byl pozván přednášet na prestižní Evropské škole vysokoenergetické fyziky, která se letos konala v Třešti. Dále navštívil optickou dílnu Společné laboratoře Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd v Olomouci, kde se vyrábějí zrcadla pro fluorescenční teleskopy projektu Pierre Auger v Argentině. Jeho návštěvy souvisejí s dokončováním výstavby této obří mezinárodní observatoře pro výzkum kosmického záření rekordních energií, na jejímž budování v argentinské pampě a vědeckém provozu se podílí 16 států včetně České republiky. Objasnění původu tohoto záření o energiích až 10milionkrát vyšších, než kolik dokáží fyzikové docílit v nákladných pozemních urychlovačích, patří mezi nejtěžší nerozluštěné otázky soudobé fyziky i astronomie. and Martina Boháčová.
The Nobel prize in physics was in 2013 awarded to Belgian theorist François Englert and English theorist Peter W. Higgs "for the theoretical discovery of a mechanism that contributes to our understanding of the origin of mass of subatomic particles, and which recently was confirmed through the discovery of the predicted fundamental particle, by the ATLAS and CMS experiments at CERN´s Large Hadron Collider"., Tomáš Blažek., and Obsahuje bibliografii