Přemysl Houda sice podle Opekara zpracoval obrovské množství pramenů, přesto ale fenomén folku za takzvané normalizace komplexně nepostihl. Recenzentovi chybí zejména pozornost věnovaná neoficiálnímu šíření hudebních nahrávek. Jednotlivé kapitoly na něj působí spíš jako samostatné studie a nesvědčí jim přetížení poznámkovým aparátem. Přesto je podle něj Houdova práce velmi záslužná, neboť vytěžil z pramenů spoustu poznatků, které uvádí do vzájemné souvislosti i širšího kontextu, a do značné míry osvětluje, jak fungovala folková scéna v dané době. Houdova knížka tak poslouží jako vysoce užitečný zdroj poznání a skvělý materiál k další aplikaci., Although Přemysl Houda, according to the reviewer, has dealt with a vast number of sources, he fails here to capture the phenomenon of Czech folk music in the Normalization period in its full complexity. According to the reviewer, the book fails in particular to consider the illicit (that is, not sanctioned by the State) spread of recorded music. The individual chapters strike the reviewer as somehow being individual essays, and they are overburdened with footnotes. Nevertheless, the reviewer fi nds the work praiseworthy, because Houda has found a lot of information in the sources, which he links together and puts into the broader context. To some extent, moreover, he explains how the folk scene operated in this period. Houda’s book thus serves as a highly useful source of information and superb material for further use., and Aleš Opekar.
O neúspěšných kandidátech na Nobelovu cenu za fyziku (NCF) v letech 1901-1956 byl publikován článek v roce 2008 [1]. Zpřístupněním materiálů Nobelova archivu ve Stockholmu o NCF do roku 1965 lze tudíž referovat o kandidátech NCF z let 1951-1965, což je obsahem tohoto příspěvku., Six unsuccessful candidates, i. e., G. E. Uhlenbeck, S. A. Goudsmit, G. P. S. Occhialini, B. B. Rossi, B. F. Lyot and G. I. Taylor, nominated for the Nobel Prize in Physics from 1951 to 1965, are briefly introduced in this article. The number of nominations was chosen as a criterion of their selection. All the above mentioned researchers were outstanding physicist with numerous great scientific achievements. It clearly indicates, that also other factors than just a scientific excellence influence winning the Nobel Prize., Jiří Jindra., and Obsahuje bibliografii
Předmětem studie je zmapování snah o posílení Federálního shromáždění jako nejvyššího československého zákonodárného sboru během takzvané sametové revoluce na konci roku 1989 a vysvětlení příčin jejich nezdaru. Autoři se hlásí k takzvanému novému institucionalismu, který obrací svou pozornost na méně viditelné aktéry a procesy, jako jsou nedeklarované zvyky, hodnoty, procedury a mýty, které si instituce předávají. V komunistickém Československu hrál parlament podružnou roli a také během přelomového roku 1989 se mu klíčové politické diskuse a jednání vyhýbaly, nestal se jevištěm politiky ani arénou měření sil. To se začalo měnit koncem listopadu 1989 po pádu starého komunistického vedení a během změny politického režimu. Autoři vysvětlují principy fungování a politické složení Federálního shromáždění a ukazují, jak se v osobě svého mluvčího Antona Blažeje (1927-2013) začala aktivizovat komunistická většina v něm, která se přihlásila k principům demokracie, plnoprávné roli parlamentu a posléze se stala eventuální překážkou pro zvolení Václava Havla (1936-2011) prezidentem republiky. Vývoj však šel jinudy. Jako nové mocenské centrum se prosadilo Občanské fórum, které získalo rozhodující postavení i ve „vládě národního porozumění“, vytvořené mimo půdu parlamentu a bez účasti poslanců. Parlament se znovu rychle dostal do závislosti na exekutivě a jeho role pak začala růst až na jaře 1990, poté co Občanské fórum v něm získalo svou reprezentaci v procesu kooptací nových poslanců., The aim of this article is to chart out the efforts to strengthen the Federal Assembly as the supreme Czechoslovak legislative body during what became known as the Velvet Revolution beginning in late 1989, and to identify and explain the causes of the failure of these efforts. The authors are advocates of the ‘new institutionalism’, an approach that focuses on the less visible actors and processes, such as implicit customs, values, procedures, and myths, which institutions pass on to each other. In Communist Czechoslovakia, the legislature played a secondary role, and during the watershed year of 1989, the key political debates and negotiations also avoided the legislature; it did not become the stage on which politics were played out, nor even an arena in which to demonstrate who was more powerful. That began to change in late November 1989, after the fall of the old Communist leadership and during the change in political régime. The authors explain the principles of the operation of the Federal Assembly and its political composition, and demonstrate how, in the person of its spokesman, Anton Blažej (1927-2013), the Communist majority began to take action in the Federal Assembly, and came out in favour of the principles of democracy and a fully fledged role for the legislature, and eventually became a possible obstacle to the election of Václav Havel (1936-2011) to the Czechoslovak presidency. Events, however, took a different turn. The Civic Forum became the new centre of power, and achieved the decisive position also in the ‘government of national understanding’, which was formed in the Federal Assembly, but without the participation of the deputies to that legislature. The Federal Assembly again quickly became dependent on the executive, and its role did not begin to grow until the spring of 1990, after the Civic Forum was represented there by co-opting new deputies., and Adéla Gjuričová - Tomáš Zahradníček.
Americký historik se podle recenzentky úspěšně vyhnul riziku stavět svou knihu na půdorysu vymezeném současnými interpretačními spory o takzvanou sametovou revoluci a místo toho spojil poctivý archivní výzkum s přístupy takzvané nové kulturní historie. Ve své knize hledá již zastřený obsah ideálů listopadu 1989, jež se zhmotňovaly v tehdejších politických heslech a prohlášeních, analyzuje „revoluční“ pravidla dialogu a věnuje pozornost motivu nenásilí, v němž spatřuje originální rys východoevropských demokratických revolucí. Ukazuje mnohem vyváženější a diferencovanější obraz dobového smýšlení a vztahů mezi elitami a veřejností, než je obvyklé, a ve své knize nabízí zásadní alternativu vůči většině dosavadní literatury o roce 1989. and [autor recenze] Adéla Gjuričová.
Kniha Náměstí Krasnoarmějců 2 je monografickým završením badatelského projektu zaměřeného na dějiny takzvané normalizace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který ustavili studenti a doktorandi této instituce na sklonku předchozího desetiletí. Podle recenzenta zde autoři přicházejí se závěry, které překračují hranice vymezené výzkumným polem dějin vysokých po roce 1968, a využili je pro sepsání případové studie otevírající novou perspektivu ve výzkumu sociálních dějin státního socialismu v Československu. Jedná se o mikrohistorii „obnovování pořádku“ po porážce pražského jara, rozvinutou do obecnějších úvah o povaze vládnutí v Československu sedmdesátých osmdesátých let minulého století. Předložená analýza „normalizační“ ideologie, průběhu čistek a podoby postupně zaváděných mechanismů kontroly a dohledu tak představuje zásadní příspěvek k poznání mocenských vztahů v tehdejší společnosti. Svazek S minulostí zúčtujeme přináší edici dvou rozsáhlých klíčových dokumentů k dějinám „normalizace“ na fakultě – „Analýzy FF UK“ z roku 1970, jejímž účelem bylo shrnout „konsolidaci“ fakulty, a „Rehabilitační zprávy“, jež rekapitulovala činnost fakultní rehabilitační komise fungující v letech 1989 až 1992. and [autor recenze] Vítězslav Sommer.
Stále větší množství nově nalezených rukopisů z doby Válčicích států (Zhànguó, 453-221 př. n. l.) významným způsobem ovlivňuje naše poznání společenského, politického i intelektuálního života této doby. Tyto bezprecedentní prameny otevírají v kapitole nejstarších čínských dějin množství nových otázek, zároveň ale vrhají nové světlo na některé v minulosti hojně diskutované problémy. Článek představuje nově nalezený rukopis dějepisné povahy Xìnián, který neocenitelným způsobem poupravuje naše chápání některých významných událostí z doby vlády dynastie Zhöu (asi 1046-256 př. n. l.), a předkládá překlad a analýzu prvních čtyř kapitol rukopisu, vztahujících se k významným událostem z doby Západní Zhöu (asi 1046-771 př. n. l.), This article introduces the recently discovered Warring States period Xìnián manuscrpit. Following a brief summary of the most recently discovered manuscripts from the Warring States period, and a short introduction to the collection of bamboo slips acquired by Tsinghua University, the article discusses the nature of this unprecedented text, and provides a Czech translation of its first four chapters, which are mainly concerčned with events from the Western Zhöu period. The significance of the contents of these chapters for the study of early Chinese history is further exemplified in a detailed discussion following the translation, highlighting in particular the records on the migration of the progenitors of the Qín ruling house from east to west, the move of the Wèi capital from Kängqiü to Wèi-on-Qí, the regency of Gòngbó Hé and, most importantly, the process of relocating the Zhöu capital to the east. The identification of Qifäng, prince of Wèi, as the marquis Wén of Wèi is also discussed at some length., Ondřej Škrabal., and Obsahuje bibliografii
V knižním rozhovoru ředitele pražského Centra globálních studií Marka Hrubce s politikem České strany sociálnědemokratické Vladimírem Špidlou, bývalým českým premiérem a komisařem Evropské unie pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti, diskutující probírají řadu témat spojených se současností a budoucností Evropské unie: vyhlídky další evropské integrace, možnosti evropského modelu sociálního státu, vztahy Evropské unie k dalším regionům a státům, řešení některých globálních problémů a poměry v české politice. Vycházejí přitom většinou z podobných levicových stanovisek (například z kritiky neoliberalismu), liší se třeba v náhledech na Rusko nebo v hodnocení osobnosti Václava Havla. Budoucnost Evropské unie spatřují v sociálním projektu přeměny současné podoby globálního kapitalismu. and [autor recenze] Vlastimil Hála.