Ústředním motivem této studie je ustavení vztahu mezi dvěma dimenzemi utváření: konceptuálního procesu vytváření filosofických hraček (tj. přepracování existujících filosofických pojmů s ohledem na jejich potenciál coby „operativních konstruktů“, odvozeného zejm. z myšlení Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho) a jejich současného využití pro analýzu nedávného transdisciplinárního uměleckého díla (Fragmentovaného orchestru Jane Grant, Johna Matthiase a Nicka Ryana). Díky tomuto strategickému posunu ztrácí teorie povahu vysvětlení a ilustrace. Filosofie se coby hračka naopak stává způsobem zhodnocení komplexity specifické umělecké kompozice z hlediska jejího estetického potenciálu. Přispívá k rozvoji metastabilních podmínek vzájemné rezonance mezi heterogenními modalitami tvorby., Thee central topic of this essay consists into establishing a relation between two dimensions of formation: the conceptual process of creating philosophical toys - that is of reelaborating existing philosophical concepts, mainly deriving from the thought of Gilles Deleuze and Félix Guattari, in terms of their potential as ‘operative constructs’ - and their parallel redeployment towards the specific problem of analyzing a recent transdisciplinary artwork (The Fragmented Orchestra by Jane Grant, John Matthias and Nick Ryan). By means of this strategical shift, theory looses its character of explanation and illustration. Philosophy as toy becomes rather the matter of evaluating the complexity of a specific artistic composition in terms of its aesthetic potential. It contributes towards developing metastable conditions of mutual resonance between heterogeneous modalities of creation., and Claudia Mongini.
Studie uvádí tematické číslo časopisu Teorie vědy věnované aktualizaci koncepce "filosofických hraček“ – predmětů a přístrojů určených k experimentálnímu vědeckému zkoumání, jež zároveň výrazně ovlivnily utváření moderní vizuální kultury. Abychom plně porozuměli povaze těchto přístrojů a typů zkušeností, již sebou přinášejí, je třeba jejich původ situovat do experimentální vědy a estetiky osmnáctého století a chápat je jako percepční a kognitivní extenze., The article introduces a thematic issue of the journal theory of Science that attempts to revive the category of “philosophical toys” – objects and instruments designed for experimental scientific research that simultaneously played crucial role in the creation of the modern visual culture. It claims that to fully understand their nature and the kind of experience philosophical toys induce, it is necessary to situate their origins in eighteenth-century experimental science and aesthetics and proposes to approach them as perceptual and cognitive extensions., and Tomáš Dvořák.
Časopis, který vydává Ústav experimentální botaniky AV ČR, publikuje články zaměřené výhradně na studium fotosyntézy. Základní proces probíhající v rostlinách a některých dalších organismech zkoumá z pohledu biofyziky, molekulární biologie, biochemie, fyziologie, a ekologie. Častými tématy článků jsou struktura fotosyntetického aparátu, biochemické a biofyzikální mechanismy fotosyntetických reakcí, ultrastruktura chloroplastů, složení fotosyntetických pigmentů, měření rychlosti fotosyntézy a stanovení fotosyntetické produkce. Významné je i ovlivnění fotosyntetických procesů různými abiotickými a biotickými stresy včetně těch souvisejících s globální změnou klimatu (zvýšená koncentrace CO2, oteplování, sucho, UV záření, aj.). and Ivana Štětinová.