Portrét amerického fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynález zobrazovacího polovodičového obvodu - CCD senzoru. and Rubrika: Nobelova cena za fyziku
Získat Nobelovu cenu je událost, která změní život. Bod zlomu. Mnoho lidí chce vědět, jak toho laureát dosáhl, a také se po něm žádá, aby dodal svůj životopis. To všechno a události provázející udělení Nobelovy ceny způsobí, že se každý z nás zamyslí nad svým životem, zavzpomíná a pokusí se vystihnout všechny události, které ho dovedly až do přítomnosti., George F. Smoot ; přeložil Ivan Gregora., and přeloženo z angličtiny
Věčně zmrzlá půda - permafrost - se v současnosti vyskytuje jen v polárních oblastech nebo vysoko v horách, kde je průměrná roční teplota povrchu trvale nižší než 0 °C. V dobách ledových se však permafrost vyskytoval i na dnešním území České republiky. Důkazy o tom byly získány geologickými [1] a geofyzikálními [2] metodami. V případě geofyziky se jedná o metodu rekonstrukce minulých klimatických změn z profilů teplota-hloubka měřených v současnosti v hlubokých vrtech [3]. Při jejím použití je třeba řešit rovnici vedení tepla v geotermických modelech nejsvrchnější části (první stovky metrů až kilometry) zemské kůry. Při studiu oblastí, kde se vyskytuje či vyskytoval permafrost, je potřeba při řešení rovnice uvážit uvolňovávní a pohlcování skupenského tepla při mrznutí, respektive tání podzemní vody, které provází vznik a zánik permafrostu. and Obsahuje seznam literatury
Současné klimatické změny jsou charakterizovány především růstem průměrné roční teploty vzduchu. Teplota půdy, i když není shodná s teplotou vzduchu, odráží dlouhodobý vývoj teploty vzduchu, teplotní změny na povrchu Země pak pronikají do hloubky. Vzhledem k malé teplotní vodivosti hornin je podzemní odezva na tyto změny pomalá a teplotní pole si uchovává jistou "vzpomínku" na to, co se odehrálo na povrchu v minulosti. Současná přesná měření teploty ve vrtech tak umožňují rekonstruovat klimatické změny a geotermická inverze teplotních profilů se stala novou metodou paleoklimatického modelování., Vladimír Čermák, Jan Šafanda, Milan Krešl, Petr Dědeček., and Obsahuje seznam literatury
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem (germanium a křemík), počínaje zrodem "laserové epochy" na začátku šedesátých let minulého století. Zatímco v germaniu bylo laserování za pokojové teploty a při elektrickém čerpání nedávno konečně experimentálně demonstrováno, v křemíku zůstává tento cíl stále ještě iluzorní. Pro tento případ článek zdůrazňuje nutnost použít poněkud jiný přístup než u germania. V tomto smyslu jsou diskutovány nejnovější výsledky získané s použitím luminiscenčních křemíkových kvantových teček (nanokrystalů)., Various theoretical, as well as empirical considerations, about how to achieve lasing between the conduction and valence bands in indirect band gap semiconductors (germanium and silicon) are reviewed, starting from the dawn of the laser epoch in the beginning of the sixties. Whilst room-temperature lasing under electrical pumping has recently been achieved for Ge, this objective for Si still remains illusory. The necessity of applying a slightly different approach in Si as opposed to Ge is stressed. Recent advances in the field are discussed, based in particular, on light-emitting Si quantum dots., Ivan Pelant, Kateřina Kůsová., and Obsahuje bibliografické odkazy