We feature an article this month on a research expedition to Svalbard, an archipelago between the Arctic Ocean, Barents Sea, Greenland Sea and Norwegian Sea. The first Czech expedition by the University of South Bohemia and of the Academy of Sciences of the Czech Republic established a research station in the vicinity of Petuniabukta, in the northern part of Billefjorden, Isfjorden, in central Svalbard, which is the northernmost part of Norway. The Interdisciplinary project, Biological and climate diversity of the central part of the Svalbard Arctic Archipelago is a member of the Network for ARCtic Climate and Biological DIVersity Studies (ARCDIV). and Josef Elster, Jitka Klimešová, Oleg Ditrich.
článek z časopisu Elektrotechnický obzor 27(7), 97-99 (1938). and František Nachtikal. (Společný úvod k tomuto a dalším 2 textům uvádí redakce na straně 249.)
Mezinárodní fyzikální soutěže mají již tradici po několik desítek let a účastní se jich soutěžící z mnoha zemí světa. Kromě toho postupně vznikly i tzv. zonální fyzikální soutěže, mezi něž patří např. Iberolatinskoamerická fyzikální soutěž a Asijská fyzikální olympiáda, určená pro soutěžící z Asie a Oceánie., Ivo Volf, Jan Kříž., and Obsahuje seznam literatury
Slovenský asronom a politik generál dr. Milan Rastislav Štefánik prožil většinu svého života ve Francii. Původně se do této země odebral se záměrem pracovat jako astronom na observatoři v Meudonu. Osud ho však zavedl mnohem dále - až do Jižní Ameriky a na tichooceánský ostrov Tahiti. Celá jeho odborná práce v astronomii je protkána nezměrným úsilím jdoucí ruku v ruce s četnými nesplněnými plány a s trvale podlomeným zdravím. Předmětem jeho zájmu byla především sluneční astrofyzika. Po stránce organizační usiloval o vybudování nejprve vysokohorské hvězdárny, později o zajištění pozorovacího místa poblíž rovníku s možnostmi pohledu do vyšších jižních zeměpisných šířek.
Při příležitosti 90. výročí Štefánikovy tragické smrti je obsahem tohoto příspěvku jen práce na poli astronomie. Nechť tím není nijak snížen Štefánkův význam na poli politickém ve prospěch vznikající Československé republiky., František Jáchim., and Obsahuje bibliografii
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury