Richard Bíško, Ivan Čižmář, Jaroslav Bartík, Marek Lečbych, Pavel Fojtík, Marek Kalábek, Lukáš Hlubek, Martin Kuča, Irena Ženožičková, Michal Přichystal, Kateřina Červená, František Trampota, Arkadiusz Tajer, Vendula Vránová, Vít Hadrava, Jiří Kala, Dana Vitulová, Václav Kolařík, Blanka Mikulková, Tomáš Chrástek. and Obsahuje seznam literatury
Ivan Čižmář, Petr Kos, Michal Přichystal, Antonín Přichystal, Aleš Romanovský, Lubomír Šebela, Martin Kuča, Jaroslav Bartík, Petr Škrdla, Marek Lečbych, Arkadiusz Tajer, Blanka Mikulková, Svatopluk Bříza, Rudolf Feilhauer, Adam Fojtík, Miroslav Popelka, Marek Kalábek, Lukáš Šín, Lukáš Hlubek, Zdeněk Hájek, Alžběta Čerevková, Zdeněk Tvrdý, Jakub Vrána, Daniel Fryč, Richard Bíško, Jiří Kala, Dana Vitulová, Josef Unger, Dalibor Všianský. and Obsahuje seznam literatury
Michal Přichystal, Ivan Čižmář, Petr Kos, Lenka Sedláčková, Antonín Přichystal, Petr Gadas, Josef Unger, Martin Kuča, Richard Bíško, Jaroslav Bartík, Alžběta Čerevková, Eliška Kazdová, Michal Hlavica, Adam Fojtík, Miroslav Popelka, Kateřina Červená, František Trampota, Karel Kraus, Zdeněk Hájek, Jakub Vrána, Vít Hadrava, Marek Kalábek, Blanka Mikulková, Marek Lečbych, Jitka Kučová, Miroslav Dejmal, Lukáš Hlubek. and Obsahuje seznam literatury
Michal Přichystal, Jiří Svoboda, Lukáš Hlubek, Zdeněk Schenk, Kateřina Dlouhá, Petr Kubín, František Trampota, Jitka Kučová, Martin Kuča, Tereza Rychtaříková, Petr Škrdla, Jaroslav Bartík, Martin Novák, Sandra Sázelová, Soňa Boriová, Lubomír Dokoupil. and Obsahuje seznam literatury
Publikovaná disertace amerického historika přináší podle recenzenta velký posun v komplexním poznání osobnosti a kariéry slovenského kněze, politika a v letech 1939 až 1945 prezidenta samostatného slovenského státu Jozefa Tisa (1887-1947), a to jak svým širokým záběrem, tak využitím dosud neznámých pramenů. Nové je zasazení Tisova individuálního portrétu do duchovně-historického rámce evropských dějin první poloviny dvacátého století a postižení myšlenkových proudů formujících jeho ideologii. Těžiště Wardovy interpretace tvoří Tisův vztah k řešení „židovské otázky“ na Slovensku za války, který hodnotí v kontextu jeho narůstajícího antisemitismu, a zároveň politiky „menšího zla“ vzhledem k jeho radikálnějším konkurentům. Recenzent nakonec klade otázky nad oprávněností a zakotvením některých konceptuálních charakteristik ve vztahu k Tisovi (modernizace, revoluce, dualismus jako základní znak jeho světonázoru). and [autor recenze] Miloslav Szabó.
a1_Studie usiluje souhrnně zmapovat hromadné pokusy občanů Německé demokratické republiky o emigraci na Západ prostřednictvím zastupitelských úřadů Spolkové republiky v hlavních městech socialistických zemí, především v Praze, východním Berlíně, Budapešti a Varšavě. Autor nastiňuje omezené možnosti a složitou situaci občanů, kteří žádali o trvalé vycestování z východního do západního Německa, a připomíná důležitou roli advokáta a Honeckerova pověřence pro humanitární otázky Wolfganga Vogela při zprostředkování těchto výjezdů a řešení krizových situací při pokusech o emigraci. Již roku 1984 se východoněmečtí uprchlíci ve větší míře uchylovali na zastupitelské úřady Spolkové republiky s cílem vynutit si emigraci. O pět let později uprchlická vlna dosáhla dosud nepředstavitelných rozměrů a jako jeden z faktorů významně přispěla k pádu komunistického režimu v NDR a potažmo ke konci existence východoněmeckého státu. Zlomovým momentem se stalo uvolnění hraničních kontrol a posléze otevření hranic mezi Maďarskem a Rakouskem během července až září 1989, jímž maďarská reformní vláda reagovala na stále rostoucí počet východoněmeckých uprchlíků v zemi. Honeckerovo vedení poté zamezilo cestování svých obyvatel do Maďarska, což však způsobilo masivní nápor tisíců uprchlíků na ambasády Spolkové republiky ve Varšavě, a zejména v Praze, kde v září nastala humanitární krize. Autor podrobně rekonstruuje vývoj těchto událostí včetně snahy zúčastněných stran o nalezení diplomatického řešení. Po nátlaku československého vedení Erich Honecker koncem měsíce ustoupil a smířil se s výjezdem několika tisíc uprchlíků z Prahy přes území NDR do Spolkové republiky., a2_Jeho následný pokus vyřešit stále naléhavější problém uzavřením hranic i s Československem ale selhal a naopak posílil odpor občanů proti jeho režimu. Honeckerův nástupce Egon Krenz byl nucen opět uvolnit cestování mezi oběma státy, a když počátkem listopadu 1989 umožnil občanům NDR vycestovat přes Československo na Západ pouze na občanský průkaz, stal se z Berlínské zdi nefunkční relikt končící studené války., b1_The article seeks to chart out comprehensively mass attempts by citizens of the German Democratic Republic to defect to the West by way of the diplomatic missions of the Federal Republic of Germany in the capital cities of the Socialist countries, chiefly Prague, East Berlin, Budapest, and Warsaw. The author outlines the limited possibilities and the complicated circumstances of citizens who applied to emigrate from East to West Germany, and he discusses the important role of the attorney Wolfgang Vogel, Honecker’s official representative for humanitarian questions, in mediating this migration, and in solving crises that emerged during attempts to leave. As early as 1984, many East German refugees sought asylum in the diplomatic missions of the Federal Republic of Germany with the aim of compelling their authorities to let them leave the country. Five years later, the wave of refugees reached hitherto unimaginable dimensions, and was one of the factors that markedly contributed to the collapse of the Communist régime in the German Democratic Republic and ultimately to the end of the existence of East Germany as a state. The breaking point was the relaxation of border controls and the eventual opening up of the Hungarian-Austrian frontier between July and September 1989, by which the Hungarian reformist government reacted to the ever-growing number of East German refugees in the country. After that, the Honecker leadership limited its citizens’ travelling to Hungary, which, however, led to a massive pressure by thousands of refugees on the embassies of the Federal Republic of Germany in Warsaw and especially in Prague, where, in September, a humanitarian crisis erupted. The author provides a detailed reconstruction of the course of these events, including attempts by the parties involved to find a diplomatic solution., b2_Under pressure from the Czechoslovak leadership, Erich Honecker, at the end of the month, gave in and reconciled himself to the departure of several thousand refugees from Prague via East German territory to the Federal Republic. His subsequent attempt to solve the increasingly urgent problem of closing the borders with Czechoslovakia as well, failed, however, and, by contrast, increased the East German citizens’ distaste for the régime. Honecker’s successor, Egon Krenz, was forced relax travel restrictions again between the two states. When, in early November 1989, he made it possible for citizens of the German Democratic Republic to travel to the West via Czechoslovakia with only their identity cards, the Berlin Wall became a non-functioning relic of the Cold War that was drawing to a close., Jakub Doležal., and Obsahuje bibliografii