Kniha německého historika líčí vzájemné vztahy mezi Československem a Německou demokratickou republikou (respektive předtím Sovětskou okupační zónou Německa) ve dvou desetiletích po druhé světové válce. Recenzent předně vyzvedává šíři zpracování látky, které se neomezuje jen na diplomatické a vůbec institucionální vztahy, ale zahrnuje také kulturní a vědecké vztahy, mládežnické a odborové kontakty nebo cestování a proniká k myšlenkovému světu, motivacím, zájmům a strategiím různých aktérů. Za hlavní přínos považuje recenzent jednak zjištění, že v rámci daných ideologických a politických mantinelů existoval poměrně široký prostor pro utváření vzájemných vztahů a artikulaci svébytných zájmů, jednak poznatek, že východoněmecká strana byla v šedesátých letech diplomaticky značně ofenzivnější než československá., This publication by a German historian considers the relations between Czechoslovakia and, first, the Soviet-occupied zone of Germany and, then, the German Democratic Republic in the first 25 years since the end of the Second World War. The reviewer is impressed by the breadth of the material covered here, which goes beyond diplomatic and institutional relations in general, and includes relations in the arts and sciences, amongst the youth, and trade unions, as well as travel. It thereby penetrates the thought world, motivations, interests, and strategies of various actors. Its main contributions, according to the reviewer, are both the conclusion that within the existing ideological and political bounds there was considerable space for creating mutual relations and articulating distinctive interests, and the finding that in the 1960s the German Democratic Republic was diplomatically far more on the offensive than Czechoslovakia., [autor recenze] Michal Pullmann., and Obsahuje bibliografii
Autor, který působí na Ženevské univerzitě ve Švýcarsku, sepsal sociální dějiny Komunistické strany Československa a Jednotné socialistické strany Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands - SED) v Německé demokratické republice během více než čtyř poválečných desetiletí jejich cesty k moci a vládnutí. Klade přitom důraz na pečlivě zvolenou vzájemnou komparaci a na dlouhodobější historické procesy. Recenzent vysoce oceňuje syntetickou kvalitu jeho práce, precizně uplatňovanou metodologii a široké výzkumné pole, zahrnující tvorbu a reprodukci lokálních stranických elit, administrativní stranickou praxi a každodenní život členstva obou stran. Seznamuje přitom s hlavními poznatky autora o jejich fungování, k nimž patří specifický význam nacionálního faktoru v legitimizační strategii KSČ a značně důslednější průnik SED do běžného života svých členů., The author of the book, who works at the University of Geneva in Switzerland, wrote the social history of the Communist Party of Czechoslovakia and the Socialist Unity Party of Germany in the German Democratic Republic, covering more than four decades of their post-war road to power and rule. In doing so, he emphasizes a meticulously chosen mutual comparison and long-term historical processes. The reviewer highly appreciates the synthetic quality of his work, precisely applied methodology, and broad field of research including the formation and reproduction of local party elites, administrative party practices, and everyday life of members of both parties. The reviewer presents principal findings of the author concerning the operation of the parties, including the specific significance of the nationalistic factor in the legitimization strategy of the Communist Party of Czechoslovakia and the substantially deeper penetration of SED into everyday life of its members., [autor recenze] Marián Lóži., and Obsahuje bibliografické odkazy
V tomto textu představuje Jakub Rákosník ústřední téma aktuálního dvojčísla Soudobých dějin, jímž je „Státní sociální politika v Československu v letech 1918–1989“. Tematický blok tvoří následující čtyři statě, které vzešly z projektu Grantové agentury České republiky „Formování a vývoj sociálního státu v Československu v letech 1918–1992“ a z projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy „Proměny rodinné politiky od Protektorátu Čechy a Morava po lidovědemokratické Československo“ (článek Radky Šustrové)., Jakub Rákosník introduces the central topic of the current double issue of Soudobé dějiny, social policy in Czechoslovakia, 1918–89. The introduction is followed by four articles, three based on a research project funded by the Grant Agency of the Czech Republic, ‘The Formation and Development of the Welfare State in Czechoslovakia, 1918–92’, and one based on a project of the Grant Agency of Charles University, ‘Changes in Family Policy from the Protectorate of Bohemia and Moravia to the People’s Democracy of Czechoslovakia’ (the article by Radka Šustrová)., Jakub Rákosník., and Obsahuje bibliografii
This paper deals with the so-called transitional phase B2/C1, the nature of which is still being debated in the archaeological literature. The heart of the discussion is in its archaeological relevance, the dating, and its cultural, ethnic and social background. THe general consensus is that it dates to the time of Marcomannic wars. On the basis of new archaeological evidence and an analysis of some diagnostic forms found on the datable sites north of the Danube, it is suggested that the Late Roman phase C1a overlaps to a large extent with the so-called transitional B2/C1 phase, which began shortly before AD 180. A question arises of how to define the subsequent phase C1a and whether both phases in question can be seen as separate stages with separate chronological sequences. Controversy surround the proposed detailed division of the transitional phase between Early and Late Roman Period into two phases and therewith also a sharp chronological diffrentiation of the archaeological material from the late 2nd century and approximatively the first third of the 3rd century. The emergence of a specific archaeological milieu relatin to the transitional phase probably has an ethnic and socio-cultiral background. It shows strong infuences from the Roman provinces. Its characteristic features may be considered as a reflection of wars and their aftermath., Jaroslav Tejral., and Obsahuje seznam literatury
Referát přibližuje průběh sedmého mezinárodního balkanistického sympozia, které ve dnech 28. a 29. listopadu 2016 uspořádal v Brně Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity spolu s Moravským zemským muzeem a Historickým ústavem Akademie věd České republiky, v. v. i. Sympozia se zúčastnilo více než šedesát historiků, politologů, filologů, etnologů a jiných odborníků z České republiky, Slovenska, balkánských států a Polska, kteří své příspěvky o minulosti a dějinách Balkánu i o česko-slovensko-balkánských vztazích představili ve třech sekcích: historie, etnologie, politologie; jazykověda; literatura a kulturologie., This is a report on the Seventh International Symposium on Balkan Studies, which was held in Brno, on 28 and 29 November 2016. It was organized by the Institute of Slavic Studies at Masaryk University, together with the Moravian Museum and the Institute of History, part of the Czech Academy of Sciences. More than sixty historians, political scientists, philologists, ethnologists, and other specialists from the Czech Republic, Slovakia, Balkan countries, and Poland, participated in the symposium. In three sections, they presented papers about the history of the Balkans and Czecho-Slovak-Balkan relations: (i) history, ethnology, political science; (ii) linguistics; and (iii) literature and culturology., Milan Sovilj., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Kniha Dvacet let samostatného Chorvatska uznávaného chorvatského historika středověkých a v poslední době i nejnovějších národních dějin, který působil i jako předseda první nekomunistické strany v Chorvatsku před rozpadem federativní Jugoslávie, je pozoruhodná svou snahou o vědecký, politicky nezatížený přístup. Tím se podle recenzenta odlišuje od většiny tamní historické produkce, navíc je napsaná čtivým a kultivovaným jazykem. Přesto se výklad neodpoutal od nacionálních stereotypů, jeho kritika míří hlavně na režim Franjo Tudjmana a také trpí vážnými tematickými a časovými disproporcemi. and [autor recenze] Jan Pelikán.
Autor formou rešerší seznamuje s nejzajímavějšími příspěvky roku 2012 k soudobým dějinám v polských historických časopisech Dzieje Najnowsze, Wiadomości Historyczne, Pamięć.pl: Biuletyn IPN, Zeszyty Historyczne WiN, Przegląd Zachodni, Przegląd Historyczny, Kwartalnik Historyczny, Studia Historyczne a Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka. and Jaroslav Vaculík.
V rešeršním přehledu článků o soudobých dějinách v polských historických časopisech za rok 2013 věnuje autor nejpodrobnější pozornost čtvrtletníku Historického ústavu Polské akademie věd ve Varšavě Dzieje Najnowsze, který je ústředním periodikem na poli soudobých dějin v Polsku. Dále se soustředí na měsíčník Pamięć.pl, který vychází jako Biuletyn Instytutu Pamięci Narodowej, a stručněji se pak probírá stránkami časopisů Przegląd Zachodni, Kwartalnik Historyczny, Wiadomości Historyczne, Przegląd Historyczny, Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka a Mówią Wieki., In this survey of contemporary-history articles in Polish periodicals in 2013 the author focus mostly on the quarterly of the History Institute of the Polish Academy of Sciences, Warsaw, Dzieje Najnowsze, the main contemporary-history journal in Poland. He also focuses on the monthly Pamięć.pl, which is published as Biuletyn Instytutu Pamięci Narodowej, and, more briefly, he discusses the periodicals Przegląd Zachodni, Kwartalnik Historyczny, Wiadomości Historyczne, Przegląd Historyczny, Śląski Kwartalnik Historyczny Sobótka, and Mówią Wieki., and Jaroslav Vaculík.
Autor představuje produkci polských historických periodik za rok 2011 s ohledem na témata soudobých dějin. Ve svých rešerších zajímavých článků nechává nahlédnout do časopisů Dzieje Najnowsze, Sobótka, Biluletyn Instytutu Pamięci Narodowej, Wiadomości Historyczne, Przegląd Historyczny, Kwartalnik Historyczny, Przegląd Zachodni, Przegląd Historyczno-Wojskowy, Oświęcim a Kwartalnik Historii Żydów. and Jaroslav Vaculík.
The authors aimed to elucidate the circumstances surrounding the compilation of registers of souls in the diocese of Hradec Kralové, in the northeast of Bohemia, in the years 1776 and 1777. They also analysed the three extant registers as demographic sources for the study of the population of the day. The resulting data indicate that in the second half of the 18th century, the state had a considerable influence on how the registers of souls were kept and compiled in the Hradec Kralové diocese, and used them to obtain important information on the population, particularly in matters of religion. The volumes containing the registers of souls in 1776-77 represent an extremely valuable source from a demographic point of view that can be used not only to ascertain the numerical state of the population of a particular locality at the time of their compilation, but to study its age profile, social stratification and the typology of families and households., Jiří Pavlík a Radek Pokorný., and Obsahuje bibliografické odkazy