Kresba (list ze štambuchu): uprostřed Minerva (přilba) s olivovou ratolestí sedí vedle Jupitera (orel), který ji objímá. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, za ní Neptun (trojzubec), pod ní Apollón (lyra). Napravo Diana (luk), za ní Herkules (lví kůže), Pluto (dvojzubec) a Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty. V pozadí antická architektura., Jacoby 2000#, č. 50 s. 157-159., and V přípise: "Tento výjev (znázorňuje), jak Jupiter k údivu všech ostatních pohanských božstev opouští Venuši a miluje Minervu". Stejný výjev, ale podaný s jinými detaily a v pozměněné kompozici, znázornil Aachen na obraze v Londýně (London, Shromáždění bohů 2).
Kartuš s postavou Diany vycházející na lov. V UŘ v Čechách 18. stol. nebylo zvykem přiklánět se k antickým výtvarným zdrojům, výjimka zde - náměty z antické mytologie připisované Ignáci Preisslerovi, činný na Rychnovském panství, pracoval pro F.K. Liebsteinského z Kolowrat. Podle dosud neurčených garfických předloh. Možná je dodal objednavatel. and Kotalík 1982#, s. 108.
Socha dívky, spínající si oděv, dříve nazývané Hébé, byla původně umístěna na kašně zbudované na Kapisztrán tér, po roce 1922 byla přemístěna na Hess András tér 2, v roce 1936 zde byla ve dvoře budovy, po roce 1945 byla v muzeu v Nagytétény a posléze byla přemístěna na dnešní místo., Budapesti köztéri 1987, č.k. 62; Rajna 1989, č. 0177, and Bronzová plastika od neznámého (snad maďarského) kovolijce, je kopií antické sochy Diany z Gabií. Předlohou je mramorová plastika, replika podle řeckého originálu vytvořeného Praxitelem, tzv. Artemis Brauronia (Artémis nebo Diane de Gabies (Itálie), dnes Louvre (srov. Haskel-Penny 1981, č.k. 30). Původní socha byla darovaná roku 346 - 345 na Akropol v Athénách. Později byla dokumentována graficky, byly podle ní vytvářeny repliky z bronzu, sádry, v různých velikostech a umísťovány hlavně na kašny (například podobná kopie je dnes ve francouzském městě Raon L´ Etape, na nádvoří radnice, tuto sochu zachytil v kresbě Gustav Moreau).
Socha dívky, spínající si oděv, dříve nazývané Hébé, byla původně umístěna na kašně zbudované na Kapisztrán tér, po roce 1922 byla přemístěna na Hess András tér 2, v roce 1936 zde byla ve dvoře budovy, po roce 1945 byla v muzeu v Nagytétény a posléze byla přemístěna na dnešní místo., Budapesti köztéri 1987, č.k. 62; Rajna 1989, č. 0177, and Bronzová plastika od neznámého (snad maďarského) kovolijce, je kopií antické sochy Diany z Gabií. Předlohou je mramorová plastika, replika podle řeckého originálu vytvořeného Praxitelem, tzv. Artemis Brauronia (Artémis nebo Diane de Gabies (Itálie), dnes Louvre (srov. Haskel-Penny 1981, č.k. 30). Původní socha byla darovaná roku 346 - 345 na Akropol v Athénách. Později byla dokumentována graficky, byly podle ní vytvářeny repliky z bronzu, sádry, v různých velikostech a umísťovány hlavně na kašny (například podobná kopie je dnes ve francouzském městě Raon L´ Etape, na nádvoří radnice, tuto sochu zachytil v kresbě Gustav Moreau).
Olej na plátně (196 x 127 cm): nahá Diana (měsíční srpek nad čelem) sedí s oštěpem v jedné a šípem ve druhé ruce, nad ní visí na stromě toulec, u nohou lovecký pes. Zleva k Dianě přistupuje Nymfa s oštěpem ruce doprovázená psem, zprava přichází Nymfa s loveckým psem a ulovenou laní na zádech. Výjev je situován do lesa s průhledem na krajinu., Kaufmann 1988#, I/41., and Fusenig 2010#, č. 87 s. 228-229.
Rudý salón (? nástropní freska ve štukovém rámu: figurální scéna v oblacích, vpravo vojáci, vlevo obětní oltář, vedle něho laň, v oblacích Ifigénie stoupající k Dianě (na čele půlměsíc), která k ní napřahuje ruku. Kolem poletují putti.
Kolem dveří a oken Mramorového sálu je umístěno deset oválných medailonů se štukovými reliéfy uzobrazujícími epizody ze života Apollóna. Apoll als Kind mit seiner Schwester Diana und seinen Eltern Zeus und Leto (Nordseite, rechts) and http://www.viennatouristguide.at/Allerlei/Mythologie/Apoll_Belvedere/ubapoll.htm