Pískovcová socha v přízední nice: nahá dívka, na čele má srpek měsíce, kolem beder drapérii, stojí u pařezu, levicí se o něj opírá, pravá ruka pozdvižena vzhůru,, Poche 1977#, 279., and Koudelka 1999#.
Aktaión (přepásaná tunika, vysoké boty, u pasu toulec) s lukem v ruce, doprovázený psy, přistupuje k tůni a zaclání si pravicí oči, aby dobře viděl. V tůni se koupe nahá Diana, za ní tři nymfy. V pozadí je zobrazeno pokračování příběhu, které není na grafické předloze: psy štvou Aktaióna proměněného v jelena., Lejsková-Matyášová 1956#., and Malovaný strop byl do radnice přenesen z tanečního sálu místního zámku v roce 1930 (restaurován B. Čílou a instalován 1933). Další malované stropy z dobrovického zámku byly sejmuty a převezeny na zámky Mnichovo Hradiště, Plumov a Bělá pod Bezdězem (odtud později na Švihov). V polích stropu sálu dobrovické radnice jsou erby Valdštejnů a osm maleb inspirovaných Ovidiovými Proměnami podle dřevorytů Virgila Solise (1563): Jupiter a Kallistó, Narkissos, Diana a Aktaión, Kefalos a Aurora, Lov kalydónský, Kyparissos, Adonis a Venuše, Picus a Kirké. Další příběhy z Proměn jsou zastoupeny dvojicemi postav s atributy a nápisy.
Kresba černou křídou (11, 4 x 8 cm): polopostava Diany (půlměsíc nad čelem, toulec na zádech) s odhalenými ňadry., Fučíková 1997#, I/151., and Možná přípravná studie k dnes ztracenému obrazu v inv. vídeňských sb. 1610-1619, č. 218 : "i stukkel mit Luna vom Hanss von Ach".
Olejomalba na mědi (22 x 32, 5 cm): nalevo sedí nahá Venuše s šípem v ruce, u jejích nohou Amor (toulec), napíná luk, za bohyní sedí napravo Mars (přilba), v ruce objímající Venuši číši vína, a nalevo mladý Bakchus (úponka s hrozny vína), pod Bakchem sedí Bohatství (roh hojnosti). Naproti Venuši stojí Minerva (odhalená ňadra, na prsou gorgoneion) se sférickým astrolábem v ruce, za ní Múzy (viola) v pozadí Diana (luk). Před Minervou na zemi uhašené pochodně a torso sochy nahé ženy. Výjev je zasazen do krajiny, za Venuší ruina antické stavby, za Venuší kruhová pevnostní věž., Konečný 1982#., Kaufmann 1988#, I.12, Jacoby 2000#, č. 51 s. 159-161., and Lubomír Konečný interpretoval výjev jako ohlas Lúkianova dialogu mezi Afrodítou a Erótem v Rozhovorech bohů (19). K obrazu existuje kresba, na níž je místo mladého Bakcha s úponkou vinné révy putto s pochodní (Münster, Dialog mezi Venuší a Minervou 1).
Kresba (15, 8 x 21, 5 cm): uprostřed obrazového pole polonahá Diana v potoce, před ní Aktaión, okolo nahé Dianiny družky, v popředí nalevo stojí a napravo sedí. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Fučíková 1997#, II/290., and Přípravná kresba k reliéfu na zlatém poháru Jindřicha Julia z Braunschweigu z roku 1610 (Molen 1984 č. 16), kompozice byla znovu použita na stříbrné plaketě z roku 1612 (Molen 1984, č. 118) a na stříbrné oválné míse z roku 1613 (viz: Amsterdam, Diana a Aktaión).
Diana (Artemis). Die jungfräuliche Göttin der Jagd ist gleichzeitig auch Mondgöttin und eine große Beschützerin der Frauen und Kinder. Sie ist die Zwillingsschwester von Apollo und gehört zu den 12 olympischen Göttern, ihr Tempel in Ephesos zählte einst zu den sieben Weltwundern der Antike. In Großsedlitz ist sie allerdings reichlich barock-frivol gezeichnet mit ihrem aufreizendem Kleidchen, Mondsicheldiadem und keck unter den Arm geklemmtem Jagdhorn ...
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina na břehu jezírka, v pozadí stromy. Uprostřed kompozice skupina nahých žen, a na břehu psi., Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66., and Patrně se jedná o výjev ilustrující příběh Diany a Aktaiona, který sice na obraze chybí, ale téma identifikují lovečtí psi přibíhající k lázni nymf. Scéna s koupajícími se nymfami je
Rozsáhlý barokní komplex se zahradou, rakouský architekt Jakub Prandtauer (1558-1726), interiéry od 1723: štuky: Girolamo Alfieri (1724-1727), Josef Canoni z Prahy (1731), fresky nástropní boloňan Francesco Maria Francia - alegorie, symboly ročních dob, lidské činnosti - Lov-Diana, v parku sochy. and Hosák, Zemek 1981#, 112-115.