V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
V budově Dolního zámku hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami ve vrcholu klenby. Na zemi génius předávající nově vystavěný zámek hraběnce Anežce Eleonoře (z Colonna-Felsu) Petřvaldské, nad nimi v oblacích Štěstěna s rohem hojnosti, putti s květinami. V kartuších okolo centrálního výjevu alegorie Umění, Spravedlnosti, Nevinnosti a Statečnosti. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř živlů a čtyř ročních období a štukové busty antických císařů., Samek 1994#, 310-314., and Autor se inspiroval dílem Simona Voueta. Najít: Mžyková, M.: K ikonografii výmalby hlavního sálu zámku Buchlovice. Grant 23-03, NPÚ, Praha 2004. Žďárský, Milan : Obrazy na hradě Buchlově a v zámku v Buchlovicích. České památky 14, 2003, č. 1, s. 3-6.
Na zahradním průčelí budovy, nad portálkem s přízední nikou v přízemí, na vrcholu štítu průčelí stojící oblečená ženská postava - Štěstěna., Panoch 2009#, 24-27., Šmahel 2011#, 34-44., and Socha byla těžce poškozená (chybějící části, hlava, ruka) proto byla roku 1986 snesena, dnes je údajně v Regionálním muzeu v Chrudimi.
Aurues, Traianus: hlava cíésaře s vavřínovým věncem, na aversu Fortuna stojící na přídi, v parvici drží kormidlo, v levici roh hojnosti. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/27., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Pískovcová socha: Fortuna (koruna) s šatry vlajícími ve větru na okřídleném globu., Kořán 1999#, 126., and Socha byla vykládána jako Nike nebo alegorie Vzduchu, ale globus s křídly se nejčastěji objevuje v souvislosti s nejistou Fortunou, jak sochu také interpretoval Poche (Poche 1965, 124). Fortuně odpovídají také rozevláté šaty, symbolizující rychlost změn, které přináší, i koruna naznačující, že je vládkyní všech.
Řadový nájemní dům, dvoupodlažní. Na fasádě průčelí (v prvním patře mezi okny) figurální reliéf - žena stojící na globu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé pozvižené ruce drží květiny (Fortuna)., Rajna 1989, č. 0597., and Fortuna, bohyně štěstí a bohatství, bývá nejčastěji zobrazována na glóbu s rohem hojnosti, nebo kormidlem. Někdy je okřídlená, na kole štěstěny, v ruce drží květiny. Motiv patrně souvisí s názvem ulice, ve které byl dům postaven, ale v tomto případě může by mohla být chápána i jako motiv ochranného božstva (talisman pro štěstí).
Bohatě zdobená barokní štuková fasáda. Kartuš se dvěmi postranními volutami, pod nimi proti sobě sedí putti, na volutách sedící postavy: Merkur a Fortuna s vlajícími vlasy a lodní plachtou.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v levé ruce drží roh hojnosti, který přidržuje pravicí., Samek 1999#, 62-66., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Chlapec v tunice, pravou ruku vztahuje nahoru, k postavě Boha v oblacích, na této ruce má pár křídel. Na svěšené levé ruce má kámen., Lejsková-Matyášová 1970#., and Štukatér se těsně držel dřevořezu z díla Andrei Alciatiho, Emblematum liber, Paris 1548 (č. 99), který byl s nepatrnými obměnami začleňován do dalších vydání (například 1584 č. 120). Jedná se o alegorii Fortuny s textem, který popisuje obraz a vysvětluje jeho význam. Antickým pramenem je Juvenálova (Iuvenalis) satira "O strastech velkoměstského života" ( 3, 164-5: Paupertatem summis ingeniis obesse ne provehantur).