Kresba (průměr 16, 2 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, č. 291 s. 409., and Předloha pro výzdobu dna číše (Rijksmuseum, Amstredam) z roku 1607. Ironický odstup od mytologického námětu se projevuje žánrovými detaily a soudobým městem v pozadí.
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Postava sedící nahé ženy s pávem. Kopie bohyně Juno (originál z roku 1754, kopie z roku 2004, Peter Flade)., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam, and Juno (Hera)Original von Francois Gaspard Adam (1753), Kopie von Peter Flade (2004) Hera scheint in heftiger Zwiesprache mit Zeus; sie wird, wie so häufig, mit dem Pfau dargestellt, der für Schönheit und Eitelkeit zugleich steht. Schließlich hatte sie dem Pfau ja auch zu seinen "Pfauenaugen" verholfen ..Das aber kam so: Zeus hatte Hera die in eine Kuh verwandelte Io zum Geschenk gemacht und Hera ließ diese nun durch den Riesen Argos Tag und Nacht bewachen. Argos (oder Argus) hatte mit seinen hundert Augen, die niemals gleichzeitig schliefen, die arme Io immer im Blick. Doch dann schickte Zeus den listigen Merkur (Hermes), der dem Argos laaange Geschichten erzählte, nebenbei auf seiner Flöte spielte, den Riesen endlich einschläferte, ihm dann kurzerhand den Kopf abschlug und so Io befreite. (Diese Befreiung war aber nicht von Dauer, denn Hera schickte Io darauf hin ein äußerst lästiges Insekt.) Bis heute spricht man beim misstrauischen Beobachten von Argusaugen ... Hera wiederum nun schmückte mit den Augen des Argos das Gefieder des Pfaus, der ihr ständiger Begleiter wurde.Lässt man das göttliche Elternpaar mit seinen privaten Problemen und Eifersüchteleien hinter sich, dann trifft man im Weiterschreiten auf der "Achse der Erkenntnis" gegenüber die Vertreter der neuen und jungen Generation: links die Göttin der Liebe und Schönheit, Venus, rechts den Götterboten und Seelenleiter, Merkur.
Sv. Helena (nimbus, monogram), Kotalík 1982#, 64, č.k. 2, 79, č. k. 41, and Kamej původně zobrazovala Antonii mladší jako Juno, později přidán nimbus a monogram sv. Heleny. Ve 13. století (nebo po 1357) byla kamej vložena do ostatkového kříže zvaného Korunovační (Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kamej pocházela ze sbírky drahých kamenů císaře Karla IV., která byla ve své době jednou největších.
Výzdoba interiéru v přízemí paláce (dnešní knihovna): freska s Jupiterem, Juno a další ženskou figurou. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Výzdoba stropů čtyř místností na námět příběhů z antické mytologie. Temperové malby na plátně, které je napnuto na dřevěnou konstrukci a vsazeno do štukového rámu na stropě. Na stropě hlavního sálu: čtyři výjevy podle Homéra: Paridův soud, Únos, Dobytí Tróje a útěk Aenea, Anchise a Ascania z hořící Tróje. Ve vedlejší místnosti: báje o Faethónovi: Klymené posílá Faethóna k otci Héliovi, Faethón v pokleku prosí Hélia o zapůjčení slunečního vozu, Faethón řídí čtyřspřeží, Faethonův pád, matka a Héliovny oplakávají jeho smrt. Další dvě místnosti: Chronos osvobozuje Pravdu, Jupiter a Juno., Poche, Preiss 1973#, s. 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Jupiter a Juno. V oválném rámu tvořeném věncem z festonu pololežící figury Jupitera, v pravé ruce blesky, u jeho nohou orel, o Jupiterovo koleno se opírá Juno, pravou rukou drží páva., Poche, Preis 1973#, 128-129., and Vlček 2000#, 418-422.
Štuková výzdoba stropu, původně jedenáct figurálních kompozic ve štukových rámcích. Figurální výjev v rámu., Holec 1988#, s. 39-41, 43., and Kobyláková 2006#
Pískovcová socha (v. 195 cm): Juno (čelenka) v šatech odhalujících ňadra, levicí objímá orla, který sedí na pařezu., Denkstein 1958, č. 159., Fajt, Sršeň 1993, s. 95, č. 333., and Socha pochází ze dvora Braunova domu (Praha 1, Nové Město, Nové Město, dům čp. 730, nároží Jungmanovy a Vodičkovy ul., dům byl zbořen v roce 1910).