Kresba (průměr 16, 2 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, č. 291 s. 409., and Předloha pro výzdobu dna číše (Rijksmuseum, Amstredam) z roku 1607. Ironický odstup od mytologického námětu se projevuje žánrovými detaily a soudobým městem v pozadí.
Nástropní freska ve štukovém rámu, figurální scéna v krajině. V popředí vpravo klečí Paris, podává Venuši jablko, před Venuší stojí Amor s lukem. Za Paridem Merkur (okřídlená čapka, kacudeus), za Venuší Juno s pávem, po pravici Venuše nahá Minerva (štít s hlavou Medúzy, kopí, helma). Nad Venuší se vznáší putto s věncem., Hosák, Zemek 1981#, 195., and Autor maleb není uveden, uváděn je pouze B. Fontana, který prováděl štukovou výzdobu stropů v několika místnostech na zámku.
Aeneas (vousy, košile, tříčtvrteční kalhoty) má pravou ruku položenou na pahýl stromu, levici s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Proti němu stojí Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, krátký plášť přes levé rameno), v levé ruce drží kaduceus, pravou ruku s nataženým ukazováčkem má nataženou před sebe. Stromy a palmy na obou stranách., Bažant 2006#., and Na základě Iarbova udání Jupiter ihned poslal Merkura k Aeneovi, aby mu připomněl, že musí neprodleně Didoninu zem opustit. Merkur Aenea našel, jak se oblečený v místní šat věnuje budování Kartága, což je zobrazeno na vedlejším, šestém cviklu západního průčelí Belvedéru. Aeneas živě gestikuluje směrem k Merkurovi, kterého snadno poznáváme podle okřídlených bot a berly, odznaku božského posla. Kompozice má analogie v dobových italských obrazech zobrazujících stejné téma. Merkur patrně právě povolává Aenea do boje Vergiliovými slovy: "Kampak to míříš, več doufáš, že zahálíš v libyjských krajích? Jestli se nedáš nadchnout ni slávou tak velkých skutků, nechceš--li pro vlastní čest již žádné podstoupit boje, viz, jak roste ti syn - měj na mysli budoucnost svého dědice: římská říše a celá italská země určena losem mu jest" (Aeneis 4, 271--276, překlad Otmar Vaňorný).
Nahý Merkur sedí na plášti a dívá se skrz píšťalu siryngy. Stromy na obou stranách mají usekané větvě, k levému stromu je připevněna draperie., Bažant 2006#., and Syrinx na soklu třináctého sloupu východní fasády v každém případě tento výjev spojuje s reliéfem nalevo, kde je stejný nástroj zobrazen zavěšený na oltáři, z něhož bere Apollón nůž, aby stáhl Marsya z kůže. Poté, co Merkur vynalezl lyru a věnoval ji svému bratru Apollónovi, sestrojil také syringu. Tentokrát ji věnoval Athéně, ta však nástroj zahodila, protože jí znetvořil ústa. Tehdy si odhozené syringy všiml Marsyás, čímž započal příběh, který skončil na soklu dvanáctého sloupu faunovou smrtí. Časově by v tomto případě výjev na třináctém soklu předcházel ději vyprávěnému na soklu dvanáctém, což mohl být záměr. Podle výše zmíněných instrukcí, které divákovi poskytují putti zdobící balustrádové sloupky tím, kam kráčí, máme západní fasádu Belvedéru číst vždy směrem ke vchodové arkádě, což znamená, že na jižním konci musíme postupovat zprava doleva. Merkur byl v renesanci ctěn jako patron moudrosti a vědy, byl poslem předávajícím božské vědění lidem. Byl ochráncem řemeslníků, umělců, ale i matematiků, astronomů, a jako "Hermés Trismegistos" především patronem astrologů, alchymistů a tajných nauk obecně. Na takovou interpretaci ukazuje skutečnost, že reliéf s Merkurem je umístěn mezi zobrazení s Apollónem a Marsyem, jehož mystický výklad byl všeobecně rozšířen, a výjev s Herkulem a Antaiem, jímž vrcholila hrdinova cesta ke ctnosti, díky níž byl vzat na nebesa.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Figurální výjev v oválném medailonu. Vlevo jeskyně, do ní vchází zvíře, před jeskyní sedí postava muže (Battus) a vedle sedící postavy stojí muž s kopím v ruce, na hlavě okřídlená čapka (Merkur)., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Patrně se jedná o výjev zobrazující Merkura, který proměnil pastýře Batta v kámen.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Na bočním štítě směrem do ulice Jáchymova měděná plastika sedícího nahého mladíka, na nohou okřídlené boty, na hlavě okřídlený klobouk, v pravici kaduceus., Architektonický obzor 4, 1905, s. 19-20, 24., Zlatá Praha 20, 1904, s. 81, 94., and Podle modelu Antonína Poppa sochu z měděného plechu vytepal cizelér František Houdek.
Pískovcová socha (v. 177 cm): Merkur (okřídlená přilba, okřídlená bota), přes pravou zdviženou ruku plášť, v levé ruce svitek., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.