Pískovcová socha, stojící figura nahého mladíka, na hlavě okřídlená čapka, kolem těla drapérie, na nohou okřídlené střevíce. V pravé ruce drží kaduceus. and Socha na autobusovém nádraží, byla původně součástí figurální výzdoby pražské Kajetánky. Městu Nová Paka, rodnému městu sochaře, byla plastika věnována v roce 1997.
Fasáda průčelí, dnes obnovené výzdobné schéma výzdoby vstupního křídla s hlavní bránou podle návrhu Dušana Jurkoviče z roku 1910. Sgrafitová a chiaroscurová výzdoba fasády silně poškozená, původně antická božstva v nikách. V přízemí: stojící žena, v 1. patře zprava Apollón (Helios), Venuše s Amorem, Merkur, Jupiter. Na sloupech před hlavním vxhodem sochy - vlevo Neptun, vpravo Amfitrité. and Vlček 2001#, 82.
Olejomalba na alabastru (14, 4 x 10, 3 cm): císař Augustus (vavřínový věnec, antická zbroj, žezlo v levici) sedí na trůnu, vedle něho orel., před ním turecký turban Císař ukazuje dopředu na skupinu zajatců, z ním vztyčená kopí císařské armády. Za Augustem stojí personifikace Říma (přilba, plášť, kopí), za ní prapor a standrata s orlem. Z nebe přilétá k císaři Merkur (okřídlená čapka a boty, caduceus) s olivovou ratolestí a palmovým listem v pravici. Vpravo nahoře znamení Kozoroha., Kaufmann 1988#, I/44., Jacoby 2000#, č. 58 str. 178-180., and Na druhé straně alabastrové desky je portrét císaře Rudolfa II., který je tak definován jako druhý císař Augustus. Augustus je identifikován znamením Kozoroha, hlavním pramenem tu byly Suetoniovy "Životopisy dvanácti císařů" a zobrazení na mincích. Augustus znamení Kozoroha propagandisticky využíval pro jeho spojení se zimním slunovratem, jako symbol počátku nové éry (srov. Barton 1995). To byl také důvod, proč Rudolf II. Kozoroha přijal za svůj emblém, ačkoli se pod tímto znamením nenarodil. Podobně jako na Sadelerově rytině podle ztraceného Aachenova obrazu z roku 1603 byla i symbolika tohohoto Rudolfova portrétu ovlivněna slavnou antickou kamejí, kterou se Rudolfovi podařilo získat někdy v letech 1591-1612. "Gemma Augustea" byla známou památkou v majetku francouzkého krále, která však byla za náboženských bouří v roce 1591 ukradena a okolo roku 1600 se objevila v Benátkách, kde ji Rudolf II. koupil (srov. Zwierlien Diehl 2007, 432nn). Z kameje Aachen převzal postavu císaře sedícího na trůně, vedle něhož je orel, personifikaci Říma, zajatce a znamení Kozoroha na nebi, ale zobrazení bylo aktualizováno a zajatci byli na Aachenově malbě charakterizováni jako Turci.
Olej na plátně (89, 1 x 91, 1 cm): Venuše (odhalená ňadra) se chystá zavázat oči Amorovi, který se brání. Amora přidržuje Merkurs (okřídlená přilba, caduceus). and Kaufmann 1988#, 20.63.
Kresba: Merkur přivádí býka; býk unáší Európu; Európé s Jupiterem na nebesích., Fučíková 1997#, II/281., and Kresba patrně nebyla přípravnou kresbou pro Lenckerovu mísu z doby okolo roku 1600, která se nacházela v kunstkomoře císaře Rudolfa II. (Wien, Lencker, mísa s historií Evropy). Patrně se jedná o studii pro nějakou jinou mísu, která se však nedochovala..
Kašna se sochou v bazénu kašny, uprostřed se skaliskem a dvěma delfíny, na skalisku stojí Merkur, okřídlená čapka a střevíce, které mu zavazuje putto, v pravé ruce drží caduceus. and Postava posla bohů s hlavou tváří obrácenou vzhůru je částečně inspirována typem letícího Merkura, který vytvořil Giovanni da Bologna.