Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na skálu a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. V pozadí koně se zpřežení Neptunova vozu, které drží Tritón. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Fučíková 1997#, I/271., and Spranger byl jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II. v roce 1581. Ztracený obraz zobrazující Neptuna a Kainis (č. 1214 z inventáře z roku 1621, asi ze série Lásky bohů) byl patrně první dílo, které umělec vytvořil po vstupu do císařských služeb. Kresba a rytina Jana Sadelera podle Sprangerovy kresby s identicky pojatou skupinou byly patrně přípravnými pracemi k tomuto obrazu. Postoj Kainis Spranger je variací na postoj Venuše z rytiny Gian Jacopa Caraglia zobrazující Venuši a Marta (1527) podle kompozice na stejné téma od Perina del Vaga začleněné do série rytin sexuálních pozic (I Modi/Způsoby), které vydal Marcantonio Raimondi (1524).
Novorenesanční budova nádraží, se sochařskou výzdobou v průčelí. Na attice alegorické sousoší: uprostřed okřídlená žena s ozubeným kolem v pravé ruce, stojí na globu, v pozdvižené levici oheň (?) (alegorie vítězství průmyslu), po její pravici vousatý muž na mořském koni, na hlavě vavřínový věnec, v ruce trojzubec (Neptun); po levici druhý vousatý muž (Jupiter) sedící na trojhlavém Gryfovi, na hlavě korunu, v pravé ruce žezlo, v levé krátké žezlo s orlem. and Déry 1991, s. 39.
Kresba: nahá Venuše (plášť omotaný okolo obou paží, cíp zakrývá klín, náramek na noze) a Amor (luk a toulec) stojí na břehu moře, na hladině vůz s Neptunem (trojzubec)., Kaufmann 1988#, 20.10., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby, další je v Budapešti, Szépmüvészeti Múzeum inv. n. 58.212) ) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Bronzový odlitek, pozlacený (v. 18cm včetně soklu). Nahý vousatý Neptun, kolem beder drapérie (v rukách původně držel trojzubec), stojí na pravé noze, levá spočívá na zádech mořského koně., Chlíbec 2006#, 150-151, č. 65, obr. 151., and Jeden z typických atributů, trojzubec, chybí. Soška vznikala v řadě replik v okruhu A. Vittoria na přelomu 16. a 17. století.
V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Uprostřed vstupního křídla ve 2. patře zámku (nad průjezdem) v tzv. Paarovském pokoji, malovaná výzdoba s mytologickým námětem doplněná portréty majitelů v podobě antických božstev. Josef Ignác Paar jako Neptun, Marie Ant. Frant. z Valdštejna jako Venuše. (autor Ondřej Kubíček, Kubietzky), Tři obrazy Námluvy Neptunovy (členové rodiny Paarů). and Samek 1994#, s. 300-302.
Olejomalba na desce (28, 9 x 23, 2 cm): polonahý Neptun (vousy, trojzubec), nahá Thetis, za ní Amor (luk), na voze taženém mořskými koni. Okolo Tritóni troubící na mušle a píšťalu, vpravo dole Tritón veze na hřbetě nahou Nymfu, u níž putto. Dva putti letí ve vzduchu před vozem., Kaufmann 1988#, 20.44., and Podle nápisu byl obraz darem příteli. Podle Sprangerovy předlohy udělal Jacob Matham roku 1614 grafický list (Bartsch 204). O tom, že se s Thetis chtěl oženit Jupiter i Neptun, se zmiňuje Pindaros v osmé isthmijské ódě z roku 478 před Kristem (8, 28-38). Neptuna objímajícho Thetidu v přítomnosti Amora zobrazil Perino del Vaga, Jacopo Caraglio v letech 1530-1570 podle kresby vytvořil rytinu (Bartsch 30).
Nástropní freska ve štukovém rámu (silně poškozená). Figurální scéna v oblacích, ústřední postavou je Psyché s Amorem, kteří jsou přijímáni na Olympu před shromážděnými Olympany., Bělohlávek 1985#, 51-52., Vlček 2001#, 202., Ryšavý 2005#., and Některé z postav i kompozici malíř téměř doslovně převzal (např. Psyché s Amorem, Juno) z nástropní malby Raffaela v Loggii Psyché ve vile Farnesina v Římě.