Olej na dřevě (55 x 73 cm): nahý Neptun (trojzubec) sedí vedle nahé stojící Amitrité ukazující na pobřeží. Jedou na voze taženém mořskými koni, okolo průvod Nereoven a Tritonů (mušle, želva, chycené ryby na prutech). Uprostřed dole putti na delfínu (žezlo a mušle). Na břehu personifikace řeky, stařec s nádobou s vytékající vodou. Napravo jeskyně, v níž hodují bozi. Na obloze ptáci a létající ryby., Togner 1999#, s. 147-149, č. 111., and Obraz byl v Kroměříži s největší pravděpodobností od roku 1695. Frans Francken II stejné téma pojednal na tuctu dalších obrazů, které byly jako všechny ostatní výjevy tohoto typu inspirovány antickými římskými sarkofágy zobrazujícími mořský thiasos (Bober, Rubinstein 1987, č. 99-104). Sarkofág z vatikánských sbírek (č. 99) je považován za zobrazení svatby Neptuna a Amfitrite, ale mezi kroměřížským obrazem a antickými reliéfy není žádný přímý vztah. Na obrazech svatby Neptuna a Amfitríty od Franse Franckena II se v popředí objevuje delfín s puttem nebo putti, takže lze uvažovat o tom, zda se nejedná o delfína, který svatbu umožnil a zorganizoval (O astronomii 2, 17, dílo je neprávem připisované Hyginovi).
Olej na plátně, instalován na stropě sálu. Figurální scéna v oblacích inscenovaná na úpatí hory Parnas, u břehu moře, kde kotví lodě. Kolem soklu s medailonem nesoucím portrét biskupa jesou shromážděni olypští bohové a nahé, většinou ženské, postavy představující personifikace umění, věd a ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Alegorie životní cesty, od mládí baží po kráse a smyslovým požitkům, avšak v dospělosti se obrací do světa vyšších ctností - moudrosti a vladařské moci.
Kopie pískovcové sochy: postava nahého vousatého muže, na hlavě pokrývka z chaluh, stojí rozkročený nad velkou rybou (delfínem), v obou rukách trojzubec (chybí). and Na náměstí před budovou radnice stála do roku 1925, pak přestěhována na Nerudovo náměstí, dnes opět na náměstí před radnicí. Originál v Severočeském muzeu v Liberci.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch, které směřují čelem k zámku. První zleva Neptun: pískovcová socha nahého vousatého muže, vlající plášť, na hlavě koruna, v levé ruce trojzubec, který spočívá na hlavě delfína ležícího u jeho levé nohy., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, s. 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, s. 123-124., and Dílo je připisováno Braunově dílně (Kořán), nebo Ignáci Michalovi Platzerovi.
Fontána v podobě chrámku, na jehož vrcholu je umístěna socha Neptuna (vousatý muž s trojzubcem a rybou v ruce). Stavbičku v podobě kruhového chrámku se sochou na kopuli dal zhotovit hrabě Péter Bodor v Marosvásárhely v Transylvánii. Původně se jednalo o mechanickou hříčku, voda poháněla strojek, díky němuž se socha otáčela a hrací hodiny odměřovaly čas. Když se poškodil mechanismus, byla stavba roku 1911 stržena, ale v roce 1935 hrabě Domokos Teleki dal postavit její repliku na Margaretině ostrově. Nová fontána se také točila a hrála, v roce 1944-45 však byla zničena, v roce 1954 znovu rekonstruována (Pfannl Egon), nyní se již neotáčí a nehraje. and Buza 1994, s. 53 - 56.
Fontána v podobě chrámku, na jehož vrcholu je umístěna socha Neptuna (vousatý muž s trojzubcem a rybou v ruce). Stavbičku v podobě kruhového chrámku se sochou na kopuli dal zhotovit hrabě Péter Bodor v Marosvásárhely v Transylvánii. Původně se jednalo o mechanickou hříčku, voda poháněla strojek, díky němuž se socha otáčela a hrací hodiny odměřovaly čas. Když se poškodil mechanismus, byla stavba roku 1911 stržena, ale v roce 1935 hrabě Domokos Teleki dal postavit její repliku na Margaretině ostrově. Nová fontána se také točila a hrála, v roce 1944-45 však byla zničena, v roce 1954 znovu rekonstruována (Pfannl Egon), nyní se již neotáčí a nehraje. and Buza 1994, s. 53 - 56.