V Rytířském sále pět oválných medailonů s freskovou malbou v okenních výklencích. Výjevy představují pět z deseti alegorií, stupňů lidského života od narození po stáří a smrt., Poche 1980#, 255-258., and Malby vznikly podle grafických předloh, které vytvořil Crispijn de Passe I, podle Martena de Vos (Celá serie obsahuje deset výjevů s námětem vývojových etap člověka, cca 1595-1605).
Nástěnná malba ve výklenku rytířského sálu, v nice za ozdobnou mříží. Figurální scéna ve skalnaté krajině. V popředí vlevo ženská postava hraje na violoncello, vpravo ženská postava hraje na harfu, na zemi mezi nimi had. V pozadí uprostřed skupinka žen čtoucích v knize a kolem stojící postavy hrajících na různé hudební nástroje (trombon, loutna, klavichord). Za klavichordem vedle stromu je skryta mužská figura, patrně Satyr. Na klenbě niky vpravo Pegas, vlevo Minerva? V nice, před figurálním výjevem, malované sloupy a sochy - Herkules a Vulkán., Poche 1980#, 255-258., and Námětem výjevu je koncert Múz, který byl zpravidla zobrazován na Parnasu, někdy za přítomnosti Apollóna, Minervy nebo Pegase. V tomto případě je zde Pegas a Minerva nad Músami v oblacích a v popředí na zemi je mezi nimi zobrazen had. Had je symbolem rozumu, který drží v uctivé vzdálenosti Satyra, symbol zla, vykukujícího v pozadí vpravo za stromem (patrně podobný význam jako scéna s alegorií Hojnosti v loggi ve Villa Godi Malinverni, Lonedo di Lugo Vicentino). Mříž, která chrání niku s výjevem, zde patrně není umístěna náhodně, ale má dát návštěvníkům najevo, že vstoupit smí jen ten, kdo skutečně rozumí významu zobrazeného výjevu.
Olej na plátně (197 x 142 cm): Mír (nahá žena) sedí s olivovou ratolestí ve zdvižené ruce, pod nohama má atributy války (puška, buben, brnění, přilba, píka). Zleva k ní přistupuje Hojnost (žena v plášti sepnutém na rameni páskou) se zlatým pohárem a rohem hojnosti. Napravo je personifikace Umění a vědy (žena v plášti), v pravici sférický astroláb (původně meč), v levici, kterou objímá mír, drží paletu a sošku. Za skupinou rozhrnutý závěs s průhledem do krajiny., Kaufmann 1988#, I/40., Fusenig 2010#, č. 86 s. 226-227., and O obraze napsal Karel van Mander: "Obzvláště půvabná je nahá žena s nádherným obličejem, je to Mír s olivovou ratolestí, a zašlapává do země válku nebo válečnické předměty. S ní jsou na obraze Hojnost, Umění, Malířství a další alegorické postavy, které symbolizují, že v dobách míru kvete blahobyt a umění" (Mander 1604, 291r, překlad Jana Kuchtová). Kompozice je totožná s Aachenovým obrazem Diany (Vaduz, Diana), což demonstruje zaměnitelnost alegorií a mytologických výjevů v rudolfinském umění (Kaufmann 1988, 147). Personifikace Umění a vědy původně držela meč a představovala Spravedlnost.
Olej na papíře (36.8 x 28 cm): nahý putto sedí a pouští mýdlové bubliny, opírá se přitom o lebku. Napravo čadící olejová lampička (právě zhasla). and Obraz se velmi těsně drží Goltziovy rytiny z roku 1594, o tématu srov. Exemplum: Homo bulla est.
Štukový medailon s nástěnnou malbou. V oblacích sedí nahý muž, přes klín má přehozenou drapérii, ústa zavázaná, v pravé ruce drží ptáka, kterému vkládá do zobáku větvičku, pod mužem putto, který má prst na ústech., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., Togner 2010#, 79., Miltová 2009#., and Místnosti 1-4 v 18. století tvořily mužskou část.
Scéna v oblacích. Dole se z oblak vynořuje kolo s loukotěmi, nad ním sedí Fortuna s vlající drapérií, po její levici žena se šachovnicí. Po pravici Fortuny ženská figura, která Fortunu drží za ruku. Centrální výjev obklopují čtyři medailony s postavami putti - alegorie Oslava lásky., Audyová 2005#, 40-53., Zapletalová 2008#, 125-138., Togner 2010#, 80., and Místnosti 7-9 byly v 18. století ženskou částí rezidence.
Socha stojícího starce, nahé tělo částěčně zahaluje kůže, na hlavě kožešinová čapka, obě ruce drží pahýl stromu s olupující se kůrou., Kudělka 1996#, 408., and V parku je umístěna kopie, originál stojí na nádvoří Domu pánů z Kunšťátu v Brně.