The paper presents new knowledge on dating of the beginnings of the Prague-type pottery culture on the territory of Southern Moravia. It is a result of the analysis of inhumation grave No. 114 from Přítluky, and radiocarbon dates obtained from animal bones samples from House 953 at Pavlov-Horní pole. The rave showing spatial relation to a cremation burial ground with Prague-type pottery, and the find of a single-edged iron sax, entirely unique in our environment, indicate chronological and cultural relations to the Merovingian realm. Sax, in association with afire steel and a knife, represented the typical funerary equipment in graves of male warriors. Important "C dates obtained from House 953 at Pavlov-Horní pole helped to date the earliest phase of the Prague-type pottery culture to the turn of the 6th to 7th century., Dagmar Jelínková., and Obsahuje seznam literatury
Následující tři texty navazují na diskusi otevřenou v Archeologických rozhledech 62/2010 (712–719). Předmětem diskuse jsou úskalí aktuální praxe, kdy si profesionální archeologové, resp. instituce založené na principu neziskovosti, najímají na provedení terénních prací komerční organizace. Je zřejmé, že bez úpravy zákona týkajícího se archeologie je problém, vyplývající ze změny politicko-ekonomické situace České republiky, těžko řešitelný. Perspektivám připravovaných právních změn se věnuje třetí text, uzavírající diskusi. and The following three texts are a follow-up to the discussion opened up in Archeologické rozhledy 62/2010 (712–719). The subject matter of the discussion is the current practice when professional archaeologists or institutions established along the non-profit principle hire commercial organizations to carry out the fieldwork. It is evident that without modification of the law concerning archaeology, this problem – a consequence of the political and economic transition of the Czech Republic – is difficult to solve. The last, third text concluding the discussion is focused on the prepared legislative changes.
Zur Frage der offenen Siedlungen Mährens im Frühmittelalter und des Hinterlandes der Agglomeration Staré Město-Uherské Hradiště in der grossmährischen Zeit.
Cílem příspěvku je revize a doplnění dosavadních archeologických a stavebněhistorických pohledů na počátky města Ústí nad Labem. Královské město ve významné poloze na řece Labi a blízko zemské hranice vzniklo před polovinou 13. století v návaznosti na zdejší raně středověké osídlení, doložené písemnými prameny a archeologickými nálezy. Dosavadní hodnocení je však zatíženo řadou domněnek a nedoložených tvrzení, jež se opakují a dále rozvíjejí v literatuře, přestože nebyla předložena adekvátní dokumentace. Jde zejména o otázku zdejších hradů – raně a vrcholně středověkého. Existence ani jednoho z nich ve skutečnosti není prokázaná, nálezové situace, na něž se odkazuje, jsou nedostatečně prezentované a vzbuzují velké pochybnosti. Forma a rozsah raně středověkého osídlení na místě Ústí zůstávají bez dalších archeologických dokladů nejasné. Příspěvek dále upozorňuje na nové poznatky a možnosti hodnocení blízkého hradu Střekova, jehož užší spojení s počátky vrcholně středověkého města nelze vyloučit. and The aim of the article is to revise and supplement the existing archaeological and historical building research view of the beginning of the town of Ústí nad Labem, Northern Bohemia. The royal town with an important position on the Elbe River and near the border was established before the middle of the 13th century in connection with the local early medieval settlement documented by written sources and archaeological finds. However, the existing evaluation is burdened by numerous assumptions and unsubstantiated assertions that have been passed down and hyperbolized in the literature despite inadequate documentation. This in particular concerns issues regarding the local castles, both early and high medieval. The existence of neither one has been proven: the presentation of the alleged find situations is wanting and raises serious doubts. In the absence of additional archaeological evidence, the form and scope of medieval settlement at the Ústí site remain unclear. The article also presents new findings and possibilities for evaluating nearby Střekov Castle, whose close connection with the beginnings of the high medieval town cannot be ruled out.