Small molecules that regulate the cell division cycle are a joint research project of the CAS Institute of Experimental Botany and Palacký University’s Faculty of Science. An interview with Professor Miroslav Strnad, head of the Laboratory of Growth Regulations, describes the significance of this joint project. The laboratory concentrates its research on small molecules that regulate cell division cycle, proliferation and growth of both plant and animal cells. Cytokinins and cytokinin-derived purine inhibitors of cyclindependent kinases are the most intensively studied compounds. The multidisciplinary research team is composed of experienced plant physiologists, biochemists and organic and analytical chemists. Many students are involved in the research phase during their pre-graduate and postgraduate studies in botany, analytical and organic chemistry, biochemistry or medicinal biology. Several research projects are in progress in collaboration with international partners (University of Berlin; Swedish University of Agricultural Sciences; University of Natal Pietermaritzburg, South Africa and the Vienna Medical University. and Marina Hužvárová.
Prof. Bohuslav Jiruš and his bequest in the Herbarium of the National Museum - collection of Zenker, Pringle, Sintenis, Ehrenberg, Goetze, Warnecke, Hieronymus & Niederlein, and Zimmermann from 1901-1904.
The extrinsic proteins of photosystem II in plants (PsbO, PsbP and PsbQ) are known to be targets of stress. In previous work, differential regulation of hypothetical isoforms of these proteins was observed in Nicotiana benthamiana upon viral infection. Each of these proteins is encoded by a multigene family in this species: there are at least four genes encoding PsbO and PsbP and two encoding PsbQ. The results of structural and functional analyses suggest that PsbO and PsbP isoforms could show differences in activity, based on significant substitutions in their primary structure. Two psbQ sequences were isolated which encode identical mature proteins. and M. I. Pérez-Bueno ... [et al.].
Přijetím konceptu deskové tektoniky v 60. letech 20. století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novější výzkumy a použití tzv. molekulárních hodin však ukazují, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala., The concept of plate tectonics accepted during the 20th century fundamentally altered general opinion on the origin of Latin American flora. South America formed a part of the ancient continent Gondwana, which had a unique flora. The separation of South America finished about 100 million years ago led to the isolation of its flora until the formation of the Isthmus of Panama about three million years ago. The current disjunctions of widely distributed tropical taxa originated after this disruption. However, recent studies based on molecular clock approaches show that the migration of biota between South America and the rest of the world occurred repeatedly even before the closure of the Isthmus., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Pro odhad stáří jednotlivých vývojových linií latinskoamerické flóry se dnes využívají také tzv. molekulární hodiny. Výsledky jejich aplikace ukazují, že se řada prvků současné flóry dostala do Latinské Ameriky až po rozpadu prakontinentu Gondawana, tzn. jsou mladšího stáří než by odpovídalo době rozpadu Gondwany. Do Latinské Ameriky se mohly rozšířit dvěma různými mechanismy: migrací rostlin přes pevninu a nebo disperzí diaspor na dlouhou vzdálenost přes oceány. Důkazem migrace tropických čeledí přes kontinenty je i řada fosilních nálezů, které mohou také posloužit jako druhý nezávislý zdroj datování jejich původu., So called molecular clocks are nowadays used to estimate the age of individual lineages of Latin American flora. The results of their application show that a number of elements of current flora came to Latin America after the collapse of the ancient continent of Gondwana. This could be explained by two different mechanisms: by migration of plants across the land or by dispersion of their diasporas across the oceans. The amount of fossils proving migration of tropical families across continents is often used as the second, independent source for dating their origin., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.