Schelerova kritika Kanta a jeho pojmu apriori na jedné straně v mnohém navazuje na Husserla, avšak Scheller Husserlovu kritiku ještě doplňuje a prohlubuje. Na druhé straně však Scheler kritizuje i Husserlovo chápání pojmu „apriori“. Materiální apriori jakožto ideální předmět je u Husserla spojeno především s takzvaným „bozanovským obratem“. Schelerova kritika Husserla se prohlubuje spolu s tím, jak stále hlouběji proniká do vztahu mezi Bolzanem a Husserlem. Podle Schelera Husserl nepodléhá bezduchému platonismu, přesto však postupuje vždy „platonisticky“, podléhá totiž „neoplatonismu“, resp. logickému platonismu. Protože fenomenologická redukce není u Husserla podle Schelerova názoru prováděna „čistě“, je Husserlova fenomenologická zkušenost (kategoriální názor) problematická, přesněji řečeno, problematický je vztah mezi kategoriálním názorem a smyslovým názorem. Konečným Schelerovým cílem je zajistit primární postavení pro kategoriální názor a jeho obsahy (materiální apriori), právě tak jako pro mravní náhled a jeho koreláty (materiální hodnoty) a v neposlední řadě pro fenomenologicky materiální hodnotovou etiku., Scheler’s critique of Kant and his concept of a priori does, on the one hand, show a notable debt to Husserl, although Scheler adds to and deepens Husserl’s critique. On the other hand, however, Scheler also criticises Husserl’s own understanding of the concept of a priori. The material a priori as an ideal object in Husserl is, above all, connected with the so-called “Bolzanian turn”. Scheler’s critique of Husserl is rendered more profound as he increasingly penetrates the depth of the relation between Bolzano and Husserl. According to Scheler Husserl does not subscribe to soulless Platonism, allow he always conducts himself in a Platonist way. He subscribes instead to neo-Platonism, or rather to logical Platonism. Because the phenomenological reduction in Husserl is not, according to Scheler, conducted in a “pure” way, Husserl’s phenomenological experience (categorical intuition) is problematic. More exactly the relation between categorical and sensory intuition is problematic. Scheler’s ultimate goal is to ensure a primary status for categorical intuition and its contents (material a priori), as well as for the moral view and its correlates (material values), and last, but not least, for the phenomenologically material value ethics., and Wei Zhang.
The article deals with selected aspects of science and research policy of the EU (R&D policy) relevant to the development of innovation culture. Present changes in this field are related to the changes in production and distribution of knowledge, to the new goals and priorities in science and research of the European knowledge society, and to the new social, economic, and political challenges, presented by the broadening and intensifying global competition. The study points out the role of the central administration of science by the European Commission, the function of the Framework Programs of the EU, and its consequences for the science policy in the Czech Republic. and Adolf Filáček.
Článek popisuje postupnou změnu postoje vůči přístrojům a materiálům ve filosofií a historiografií vědy a konfrontuje současné snahy o přehodnocení materiální kultury vědy s koncepcí experimentálních systémů Hanse-Jörga Rheinbergera a epistemologických strojů Dona Ihde, This article outlines the gradually changing attitude towards instruments and materials in the philosophy and historiography of science and confronts contemporary revaluations of the material culture of science with Hans-Jörg Rheinberger’s concept of an experimental system and Don Ihde’s notion of an epistemology engine, and Tomáš Dvořák.
Fenomén sdílené pozornosti je podle interpretace Tomasellovy evolučně-antropologické školy jedním z hlavních klíčů k pochopení rozdílu mezi člověkem a ostatními živočichy. Tato koncepce nachází silnou odezvu v některých současných filosofických pokusech o reflexi diference mezi člověkem a zvířetem. Článek upozorňuje na radikálně odlišnou empirickou teorii, vycházející z nejnovějších poznatků na poli komparativní psychologie a etologie primátů, podle které lze všechny aspekty fenoménu sdílené pozornosti najít i u našich nejbližších zvířecích příbuzných. Z provedené úvahy vyplývá, že chce-li filosofie smysluplně přispět k aktuální interdisciplinární debatě o povaze vztahu mezi člověkem a zvířetem, měla by tak činit informovaně a s (minimálně) základním přehledem o nejnovějším stavu empirického výzkumu., The phenomenon of joint attention is, on the interpretation of Tomasello’s evolutionary-anthropological school, one of the main keys to the understanding of the distinction between man and other animals. This conception has had a strong influence on some contemporary philosophical attempts to capture the difference between man and animal. The article draws attention to radically different empirical theory that is arising from the latest discoveries in the field of comparative psychology and the ethology of primates which show that all the aspects of joint attention can be found in our closest animal relations. From the considerations presented it follows that if philosophy wishes to meaningfully contribute to actual interdisciplinary debate about the nature of the relation between man and animal, it should conduct itself in an informed way and with, at least, a basic grounding in the latest state of empirical research., Petr Urban., and Obsahuje seznam literatury