Je popsán případ legionelózy u staršího muže, který začal chřipkovými symptomy s následným zhoršováním a hospitalizací a při další progresi pokračoval umístěním na ARO fakultní nemocnice. Až zde byla diagnostikována legionelóza. Epidemiologické šetření se zaměřilo na vodovodní vodu v bytě nemocného a odebrané vzorky potvrdily podezření na akviraci nákazy v místě bydliště. Izoláty z pitné a teplé vody obsahovaly bakterii Legionella pneumophila s denzitou 102–103 KTJ/100 ml. Za jednoznačnou příčinu kontaminace vody byl označen nedostatečný ohřev vody v nezaregulovaném teplovodním systému. Účinným opatřením k nápravě byla termodezinfekce domovního vodovodního systému a chemodezinfekce pomocí instalovaného generátoru chlordioxidu., Described is a case of legionellosis in an elderly male, that began with flu symptoms with consequent deterioration and hospitalization progressing to the IC unit. Only then was legionellosis diagnosed. Epidemiological investigations were focused on tap water in the patient's flat; samples taken confirmed the suspicion. Isolates from drinking water as well as warm tap water contained Legionella pneumophila organisms at 102–103 CFU/100 ml. The unequivocal cause of water contamination was the insufficient heating of the water in the unregulated hot water meins system. An effective remedy was thermal disinfection of the water mains system in the building and chemical disinfection with the aid of an installed generator of chlorine dioxide., Helena Šebáková, Radim Mudra, Irena Martinková, Marie Fiedorová, Danuše Hanslíková, and Literatura
Spontánní bakteriální peritonitida (SBP) je častou a závažnou komplikací u pacientů s ascitem při jaterní cirhóze. Hospitalizační mortalita pacientů se SBP se pohybuje mezi 10–20 %, proto je nutné na ni pomýšlet při každém zhoršení stavu u cirhotika, včas ji diagnostikovat a účinně léčit. Klinický obraz je variabilní a nespecifický, až u 1/3 pacientů může probíhat onemocnění asymptomaticky. Pro diagnózu SBP je rozhodující počet neutrofilů v ascitické tekutině > 250 buněk/mm3. Bakteriologické vyšetření ascitu zachytí agens u méně než 1/2 případů a výsledek je k dispozici až po několika dnech. Léčbu je však nutno zahájit bezodkladně. SBP se léčí celkově podávanými antibiotiky, lékem první volby jsou cefalosporiny 3. generace, nejčastěji cefotaxim, alternativou jsou fluorochinolony. Dlouhodobá prognóza nemocných s prodělanou SBP je nepříznivá pro vysoký výskyt recidiv, jednoleté přežití po proběhlé epizodě SBP je 30–40 %, dvouleté 20 %. Tito nemocní mají proto dostávat dlouhodobou antibiotickou profylaxi a měla by být u nich zvážena transplantace jater., Spontaneous bacterial peritonitis (SBP) represents a frequent and serious complication in patients with ascites in liver cirrhosis. Hospital mortality in patients with SBP reaches 10–20 %, so it is necessary to consider this diagnosis in every clinical decompensation of a cirrhotic patient, diagnose it early and treat it effectively. The clinical manifestation is nonspecific and variable, up to one third of patients might be asymptomatic. The diagnosis of SBP is based on the ascitic neutrophils count greater than 250 per mm3. Bacteriological examination of ascites fluid detects causative agents at less than half of the cases and the result is available after a few days. However, treatment should be initiated without delay. SBP is generally treated with antibiotics, the first choice therapy are the third generation cephalosporins, mostly cefotaxime, alternatively fluoroquinolones. Long-term prognosis of patients with the history of SBP is poor owing to its high recurrence rate, one-year survival after an episode of SBP is 30–40 %, 20 % at two years. Therefore, these patients should receive long-term antibiotic prophylaxis and should be evaluated for liver transplantation., and Renáta Šenkeříková, Soňa Fraňková, Jan Šperl, Julius Špičák
Císařský řez je po epiziotomii nejčastější porodnickou operací. Ve vyspělých státech císařský řez dosahuje až 21 % všech porodů. Na stoupajícím trendu se mimo jiné podílí zvýšený počet indikací císařského řezu po předchozím císařském řezu. Obava z děložní ruptury mnoho porodníků i těhotných odradí od pokusu o spontánní porod. Cílem toho článku je shrnout dostupné informace o významu ultrazvukových známek hrozící ruptury děložní, které by umožnily snazší rozhodování v tom, zda přikročit při ukončení těhotenství k vaginálnímu porodu po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean section) nebo k elektivnímu opakovanému císařskému řezu (ERCS – elective repeat cesarean section)., Cesarean section is after episiotomy the most frequent surgical procedure in obstetrics. In many countries, cesarean section procedure has reached up to 21 % of deliveries. Recently the number of women undergoing ERCS (elective repeat cesarean section) has increased due to indication of a prior cesarean section in anamnesis with persisting decrease of a trial of vaginal birth. Uterine rupture discourages most of obstetricians in their decisions considering benefits and risks of VBAC (vaginal birth after cesarean section). Our aim is to summarize accessible data about considerable ultrasound markers of imminent uterine rupture in current pregnancy to encourage obstetricians and gravid women., and Adéla Faridová, Tomáš Fait
Ledvinné angiomyolipomy (AML) jsou mezenchymové benigní tumory, řadí se mezi hamartomy mohou se vyskytovat osamoceně nebo se sdružují s komplexem tuberózní sklerózy (TSC). Pacienti s AML mají riziko vzniku spontánního, v některých případech až život ohrožujícího krvácení. V tomto sdělení jsou popsány tři případy spontánního krvácení AML: první u 69leté pacientky s prokázanou angiomyolipomatosou ledvin oboustranně, druhý u 60leté pacientky s dlouhodobě sledovaným solitárním AML a třetí u mladého 28letého pacienta s diagnózou tuberózní sklerózy., Renal angiomyolipoma is the mesenchymal benign tumor which belongs to the group of hammartomas. It can occur sporadically or in association with tuberous sclerosis complex. The possible morbidity associated with angiomyolipoma is spontaneous life-threatening haemorrhage. In this report we describe three AML cases. The first one, 69-years old female with diagnosis angiomy-olipomatosis in both kidneys. The second one, 60-years old female with long time followed-up sporadic AML. The third one, young 28-years old male with tuberous sclerosis., Marta Kinštová, Jiří Froněk, Zuzana Ryznarová, and Literatura
Stať předkládá Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení inspirované Směrnicemi pro správu a řízení státních podniků OECD. Smyslem Principů je poskytnout neziskovým nemocnicím rámec pravidel, která by jim umožňovala nalézat rovnovážná a efektivní řešení všech složitých situací, v nichž se bude nezisková nemocnice pohybovat. Stať analyzuje současné postavení neziskových nemocnic, jak je upraveno zákonem č. 245/2000 Sb. o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených nálezem Ústavního soudu č.483/2006 Sb. Analýza je založena na porovnání současného postavení neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací, státních i nestátních, s Principy správy a řízení veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Z analýzy vyplynulo zejména, že: současná právní podoba neziskové nemocnice, ať už státní či nestátní, jako příspěvkové organizace, je historicky přežilá. Historická přežilost je spojena s úlohou, kterou ve financování neziskových nemocnic jako příspěvkových organizací hrají veřejné rozpočty. Projevuje se v celé řadě závažných ekonomických perverzí; neziskové nemocnice by měly mít jako svůj nejvyšší orgán představenstvo složené z neexekutivních, členů resp. správní radu, jak je to obvyklé v zemích EU i v USA, nikoli exekutivního ředitele. Členové nejvyššího orgánu by měli být jmenováni z řad všeobecně vážených osob, které veškerou svou minulou činností mnohokrát prokázaly svou nestrannost a ochotu věnovat své síly zájmu řádného chodu nemocnice., Corporate Governance Principles of Non-Profit Hospitals inspired by OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Eenterprises are suggested. The analysis of actual legal and financial position of non-profit hospitals as budget contributions receiving organizations displays several economic distorsions calling for a new legal design of non-profit hospitals. Instead of an executive director a non executive board is to be on the top of a non-profit hospital., Tomáš Ježek, and Lit.: 5
Ischemická choroba srdeční (ICHS) a další degenerativní kardiovaskulární choroby včetně chlopenních vad se ve vyšších věkových skupinách vyskytují podstatně častěji než u mladších nemocných. Současná široká dostupnost srdečních operací přispívá ke zvyšování jejich počtu u seniorů. Cílem naší práce bylo zhodnotit časné výsledky srdečních operací u nemocných starších 70 roků. V letech 2003- 2007 bylo v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie operováno 2 379 nemocných této věkové kategorie. Pro ICHS bylo operováno 1 326 pacientů, pro onemocnění srdeční chlopně (ChloV) 654 pacientů a 399 pacientů mělo kombinovanou vadu (KombV). Průměrný věk nemocných byl 75,1 +- 3,7 roků a průměrná funkční třída byla 2,9. Ve skupině s ICHS byly implantovány průměrně 2,8 bypassu/ pacienta, u 139 nemocných byla revaskularizace provedena na bijícím srdci a alespoň jeden tepenný štěp byl použit u 255 nemocných. Ve skupině nemocných s chlopenní vadou nebo kombinovaným postižením byl zákrok na jedné chlopni proveden u 883 nemocných, zákrok na dvou chlopních u 153 a na třech chlopních u 17 nemocných. Hospitalizační mortalita byla ve skupině ICHS 3,8 %, ve skupině ChloV 4,3 % a ve skupině KombV 6,8 %., Coronary artery disease and other degenerative cardiovascular diseases including valve defects occur significantly more frequently in elderly patients than in younger age groups. The current broad availability of cardiac operations contributes to the increasing numbers of seniors undergoing such operations. The aim of our study was to assess the early results for patients over the age of seventy. In the years 2003-2007 2 379 patients in this age group underwent operations in the Centre of cardiovascular surgery and transplantations in Brno. 1 326 patients were operated on for coronary artery disease (CAD), 654 patients were treated for valve disease (VAD) and 399 patients underwent a combined procedure (COD). The average age was 75.1 +- 3.7 years and the average functional class was 2.9. In the group of patients undergoing CAD 2.8 bypasses per patient were implanted, 139 were operated on off pump and at least one arterial graft was used in 255 patients. In the group of VAD and COD patients one valve was replaced or repaired in 883, two valves in 153 patients and three valves in 17 patients. In-hospital mortality was 3.8 %, 4.3 % and 6.8 % in CAD, VAD and COD patients respectively., Petr Němec, František Štetka, Milan Frélich, and Lit.: 13
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a srdeční selhání jsou onemocnění s vysokou prevalencí ve světě a v Evropě. Srdeční selhání se často vyskytuje u pacientů s CHOPN, jelikož mají podobné rizikové faktory jako například kouření, starší věk a systémový zánět. Podobné klinické rysy obou onemocnění jsou příčinou obtížného rozeznání jednoho onemocnění v přítomnosti druhého. Současná přítomnost obou chorobných stavů komplikuje léčbu těchto pacientů. Léčba srdečního selhání u pacientů s CHOPN je z důvodu obav z vyššího výskytu negativních účinků často nedostatečná. Klíčová slova: CHOPN – srdeční selhání – komorbidity – léčba, Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) and heart failure are diseases with a high prevalence both in Europe and worldwide. Heart failure is often seen as a comorbidity in COPD patients, as they have similar risk factors, such as smoking, older age and systemic inflammation. Their similar clinical manifestation presents clinical challenges when recognizing one disease in the presence of the other. The treatment of heart failure in patients with COPD is often not satisfactory due to the fear of higher incidence of adverse effects. Keywords: COPD – heart failure – comorbidities – treatment, and Novotná B., Koblížek V., Kudela O.
Podáváme přehled současných názorů na diagnostiku a léčbu chronického srdečního selhání u starší populace. Principy diagnostiky a léčby se v zásadě neliší. U starších nemocných nalézáme větší zastoupení žen a větší zastoupení diastolického srdečního selhání. Výběr lékových skupin i dávky jsou stejné u mladší i starší populace, redukce dávek některých lékových skupin je spíše závislá na stavu renálních funkcí., We give an overview of the contemporary views of the diagnostics and the treatment of chronic heart failure at the aged population. The diagnostical and therapeutical principles do not differ in principal. Elder patients are more represented by women and there is a bigger representation of the diastoUc heart failure. The choice of drug groups and of the doses is the same at younger and older population, the reduction of the doses of some drug groups depends more on the condition of renal functions., Jindřich Špinar, Jiří Vítovec, Lit: 20, and Souhrn: eng