Postavení plátce ve zdravotnictví je zajímavou a často diskutovanou problematikou v mnoha zdravotních systémech. Česká republika v tomto směru není výjimkou. Již od roku 1993 se zde, méně či více bouřlivě, vedou debaty o tom, zda je, po vzoru národních služeb, lépe mít zdravotní systém s jedním plátcem či zda dát prostor vícero plátcům. Záměrem autorky je přispět do této polemiky a na základě poznatků literatury se zamyslet nad tím, jakou roli by vlastně plátci ve zdravotnictví měli plnit. Následně k tomu vymezit a diskutovat, jaké podmínky musí být splněny, aby tyto role plátci plnit skutečně mohli. Jinými slovy, cílem článku je specifikovat role plátců ve zdravotních systémech a vymezit a diskutovat podmínky vedoucí k tomu, aby tyto role plnit mohli., The role of payers in the healthcare systems is an interesting and often discussed issue in many countries. The Czech Republic is not an exception. Since 1993, there has been a debate, more or less heated, of whether it is better to have a single payer system (like NHS) or whether the pluralistic system should take place. The purpose of the author is to contribute to this polemics and based on the literature review, to think about what is/should be the role of the payer in the healthcare systems and, in accordance to this, to specify and to discuss the conditions that must be fulfilled to accomplish those roles. In other words, the aim of the contribution is to specify roles/objectives of payers in healthcare systems in general and to define and discuss conditions that must be fulfilled to attain those objectives., Zuzana Darmopilová, and Literatura
Autoři na základě zkušenosti, literárního review a doporučení mezinárodních společností podávají evidence based přehled této problematiky., Based on their experience, literature review and recommendations of international organizations, the authors provide an evidencebased review of this issue., Pavel Lovas, Zuzana Lovasová, Jana Garčicová, and Lit.: 33
Pluralitní versus unitární systém po - jištění – tedy více či jedna jediná pojišťovna? Tyto otázky vedly autorku k identifikaci rolí, které by na základě teorie pojišťovny měly hrát a ke zjištění, že tyto role se pojišťovnám teoreticky lépe plní v systému pluralitním. Tato tvrzení otevírají prostor pro další výzkum a vybízejí k jejich aplikaci na realitu českého systému. Autorka si klade otázku, zda se český systém přibližuje „optimálně“ fungujícímu pluralitnímu systému, a zda dává pojišťovnám možnost, aby své role plnily. Následně studuje dopady tohoto stavu na zdravotní systém a jeho efektivitu., Plural versus unitary health insurance system – one or more health insurance funds? These questions led the author to the identification of roles that the health insurance funds should play and to the conclusion that those roles will be easily achieved in the plural system. These claims challenge further research of the Czech reality. The author examines to what extent the Czech system resembles to “optimal” plural system and if it enables the health insurance funds to fulfil their roles. Consecutively, the impact on the efficiency of the Czech system is studied., Zuzana Kotherová, and Literatura
Akutní průjmová onemocnění jsou celosvětovým problémem. Ročně je evidováno přibližně 3- 5 miliard případů akutního průjmu, který je následkem velké dehydratace a ztráty elektrolytů. V rozvojových zemích je příčinou 5- 10 milionů úmrtí. Akutní průjmy jsou vyvolávány celou řadou původců včetně parazitů, bakterií a virů. Viry nabývají na významu v posledních letech a konkrétně rotaviry (poprvé identifikovány v roce 1973) se vyskytují bez ohledu na socioekonomický status nebo přírodní podmínky. Důsledky onemocnění jsou však signifikantně rozdílné v rozvinutých a rozvojových zemích. Rotavirová infekce nejčastěji postihuje děti do pěti let věku. Stejně vážná rizika však nese toto onemocnění i pro dospělé imunologicky oslabené osoby a hlavně pro osoby staršího věku. Zejména pak při společném umístění starších lidí v domovech důchodců, LDN či v nemocnicích nahrává řada různých faktorů snadnému šíření fekálně-orálně přenosných infekcí. Preventivní a event. při výskytu infekce represivní proti epidemická opatření jsou postavena na dobré orientaci v epidemi ologických charakteristikách a znalosti vlastností rotavirů včetně sledování jejich změn., Acute diarrhoeal diseases are a global problem. Approximately 3-5 billion cases of acute diarrhoea are recorded each year causing 5-10 million deaths in developing countries as a result of severe dehydration and loss of electrolytes. Acute diarrhoea can have a wide range of causes including parasites, bacteria and viruses. Viruses have been increasing in importance in recent years and rotaviruses in particular (first identified in 1973) occur independent of socio-economic status or environmental conditions. The effects of the illness differ significantly, however, in developed and developing countries. Rotavirus infections most frequently affect children up to five years of age. The illness also represents a serious risk for adults with weakened immune systems and especially persons of advanced age. The accommodation of older people in close proximity to each other in retirement homes, long-term care facilities and hospitals provides a number of channels that facilitate transmission of infection via the faecal-oral route. Preventative and, in the event of an outbreak of infection, anti-epidemic measures are based on good orientation in epidemiological characteristics and a knowledge of the properties of rotaviruses including the monitoring of their changes., Marie Kolářová, and Lit.: 12
Pro pacienty s demencí je charakteristická porucha soběstačnosti v důsledku postižení více kognitivních domén zahrnujících i prostorovou orientaci, která se dělí na tři základní komponenty závisející na odlišných mozkových strukturách: orientaci podle blízké značky, orientaci podle výchozí pozice těla a orientaci podle vzdálené značky. Cílem této studie bylo porovnat rozdíly v postižení těchto tří základních komponent prostorové orientace u nejčastějších demencí neurodegenerativní etiologie. Studie se zúčastnilo celkem 78 pacientů s degenerativními demencemi různé etiologie: s Alzheimerovou chorobou (n = 61), frontotemporální lobární degenerací (n = 9) a demencí s Lewyho tělísky (n = 8). Pacienti byli vyšetřeni v experimentálním zařízení Blue Velvet Arena, které umožňuje měřit výkon v každé ze tří základních komponent prostorové orientace, a následně byly jejich výsledky v jednotlivých testech vzájemně porovnávány. V testu orientace podle blízké orientační značky měla skupina pacientů s frontotemporální lobární degenerací lepší výkon než skupina s Alzheimerovou chorobou (p = 0,03) a demencí s Lewyho tělísky (p = 0,006). V testu orientace podle výchozí pozice měla skupina s demencí s Lewyho tělísky horší výkon než skupina s Alzheimerovou chorobou (p = 0,012) a pacienti s frontotemporální lobární degenerací (p = 0,012). V testu orientace podle vzdálené orientační značky jsme mezi skupinami nenalezli signifikatní rozdíly (p = 0,069). Naše výsledky ukazují nejmírnější postižení prostorové orientace u pacientů s frontotemporální lobární degenerací a nejvýraznější u pacientů s demencí s Lewyho tělísky. V postižení prostorové orientace u pacientů s Alzheimerovou chorobou, frontotemporální lobární degenerací a demencí s Lewyho tělísky existují specifické rozdíly, které lze změřit v experimentálním zařízení Blue Velvet Arena., Impairment of multiple cognitive domains, including spatial navigation, leads to deterioration of self-sufficiency, a characteristic feature of patients with dementia. Spatial navigation is divided into three basic components that depend on different brain structures – navigation using a close orientation cue (cued), starting position of the body (egocentric) and distant orientation cue (allocentric). The aim of the study was to compare differences in impairment of these spatial navigation components in patients with the most common types of neurodegenerative dementias. In total, 78 patients with neurodegenerative dementias of various etiologies were divided into three groups: Alzheimer’s disease (AD, n = 61), frontotemporal lobar degeneration (FTLD, n = 9) and dementia with Lewy bodies (DLB, n = 8). All subjects were examined in an experimental device called the Blue Velvet Arena that allows researchers to measure performance in each of the three navigation components. The results of the different tests were subsequently compared. In the cued navigation test, the FTLD group performed better than the AD (p = 0.03) and DLB (p = 0.006) groups. Furthermore, in the egocentric navigation test, the DLB group was outperformed by AD (p = 0.012) and FTLD (p = 0.012) groups. Finally, in the allocentric navigation test there were no differences among the groups (p = 0.069). Our results show that spatial navigation impairment may be least pronounced in FTLD patients and most pronounced in DLB patients. There are specific differences in spatial navigation impairment among patients with AD, FTLD and DLB that can be measured with the Blue Velvet Arena device., and J. Cerman, J. Laczó, M. Vyhnálek, K. Vlček, O. Lerch, K. Sheardová, J. Hort
Východiskem článku je situace viability. Ta je analyzována jako sémantický a medicínský koncept a jsou charakterizovány důsledky, které má klinický status extrémně nezralého novorozence (dítěte narozeného na hranici viability) pro etické uvažování a pro rozhodování o odpovídající lékařské péči, když není zohledněno pouze přežití extrémně nezralého novorozence ale rovněž různá úroveň poškození způsobeného lékařským zásahem. Článek se dále zabývá medicínskou nejistotou, jež je typická pro rozhodování o zdravotní péči o extrémně nezralé novorozence. Následně se zaměřuje na nejistotu etickou, která vyplývá z nejistoty medicínské. V závěru pojednání jsou navrženy způsoby, jak postupovat, rozhodovat a konat v situaci etických dilemat zachraňování dětí narozených na samé hranici viability., The paper departs from viability, analysing viability as semantic and medical concept and characterizing consequences that clinical status of an extremely preterm newborn (neonate born at the edge of viability) has for ethical considerations and decisions about the proper medical care – when not only survival of the extremely preterm neonate but also diverse level of medical harm to the infant are at the stake. Coming from medical uncertainty, typical for the extremely premature newborns, the paper focuses on moral uncertainty caused my medical uncertainty. Finally the paper brings some modi procedendi for ethical dilemmas of saving infants born at the edge of viability., Josef Kuře, and Literatura
Po dva roky trvajících bolestech bederní páteře s narůstajícími klaudikacemi dolních končetin byl u 61leté ženy diagnostikován rozsáhlý tumor v oblasti těla L3 a retroperitonea. Nádor byl totálně odstraněn a provedena náhrada těla L3 a stabilizace. Po operaci přetrvávaly výrazné bolesti, oslabení dolních končetin a instabilita stoje a chůze. Po léčebné rehabilitaci došlo k vymizení bolesti, ústupu nestability i parézy levé dolní končetiny. Vývoj pooperačního stavu dokumentuje stabilometrické vyšetření., After 2-year period of persistent pain of lumbar spine with increasing intensity of lower extremities claudication a vast tumor of L3 vertebra extending to the retroperitoneum was diagnosed in a 61-year old woman. The total L3 vertebrectomy as well as complete tumor removal has been performed and situation was reconstructed and stabilized. Pronounced pain, lower extremities paresis and instability persisted after the surgery. The rehabilitation therapy led to the relief of the pain improvement of standing and gait instability and paresis. The postoperative course is well documented by stabilometry., Michaela Tomanová, Lenka Lhotská, Edvard Ehler, Pavel Barsa, and Literatura