Studie se zabývá konstruktem osobních cílů z pohledu zkoumání motivace. Popisuje vývoj tohoto konstruktu zejména v posledních dvaceti letech. Osobní cíle jsou popisovány jako generický konstrukt, který zahrnuje i řadu dalších obsahově podobných dřívějších termínů (personal project, life tasks, personal strivings). Hlavním přínosem tohoto konstruktu je komplexní pohled na vztah mezi motivací, osobností a chováním jedince v sociálním kontextu. Při diskusi těchto vztahů jsou osobní cíle představeny jako víceúrovňový konstrukt; je popsána rovina obsahu cílů a rovina procesu usilování o cíle. Text věnuje pozornost otázkám shody osobních cílů s „já“ (self-concordance), roli autonomie cílů, konfliktům cílů a multifinalitě cílesměrných aktivit. Další část se věnuje metodologickým otázkám zkoumání osobních cílů. V závěru je diskutována otázka stability osobních cílů a možnosti odvozovat ze způsobu hodnocení osobních cílů osobně specifické způsoby volby cílů a vztahování se k nim., The study deals with the construct of personal goals from the point of view of research in motivation. The development of this construct especially in last two decades is described. Personal goals are described as a generic construct including also some further similar former terms (personal project, life tasks, personal strivings). The main benefit of this construct is the complex perspective of relations among motivation, personality, and behavior of individual in the social context. While discussing these relations personal goals are presented as multilevel construct, the level of goal content and the level of the process of goals striving are described. The paper pays attention to problems of goal selfconcordance, to the role of goals autonomy, conflicts of goals, and to the multi-finality of goal directed activities. Further part of the paper is devoted to methodological questions of personal goals research. In the conclusion, the question of personal goals stability and the possibility to derive personally specific ways of goals selection and striving are discussed., Iva Stuchlíková, Yvona Mazehóová., and Obsahuje seznam literatury
Objectives. This study aims to better understand peak experience and their varieties (PEV), as a key concept in understanding positive human experience, in the context of a specific adventurous recreational pursuit. Sample and settings. Interviews with the 14 crew members of the historical sailing vessel Oesterscheldewere held at the end of a 38-day crossing of the Indian Ocean. A rigorous qualitative hermeneutical – narrative approach in analysing interviews was utilised. Results. The results were based on a qualitatively different cross-section of PEV that could be seen as a mixture of already thematised varieties of peak experience. The PEV were presented on three levels: the level of action, the level of feeling and the level of reflection; as such, they consisted of the interplay between specific challenges (situations) and responses (reactions). Alongside original methodology and analysis, the authors suggested the importance of studying the participant’s response to PEV. The response to PEV is seen as a crucial component in this study and to PEV itself. Finally, it was suggested that PEV could be projected into the future as a private and useful model of participation in life. Limitations. The study has a number of limitations commonly connected to the qualitative approach: a small number of participants, language bias (all interviews were held in English), the bias of question structure (“what did you feel?”), the participation of a researcher on the voyage, and the professionalism of the main crew that could bias the interviews. and Cílem této studie bylo lépe porozumět vrchol-ným zážitkům a jejich variacím (PEV), jakožto klíčovému konceptu pro pochopení pozitivních lidských prožitků, v kontextu specifického dob-rodružného rekreačního vyžití. Rozhovory se 14 členy posádky historické plachetnice Oester-schelde se uskutečnily na konci 38denní plav-by přes Indický oceán a k jejich analýze autoři využili kvalitativní hermeneuticko-narativní přístup. Výsledky vycházely z kvalitativně odlišného průřezu PEV, který lze považovat za směs již te-matizovaných variací vrcholného zážitku. PEV byly prezentovány ve třech rovinách: v rovině jednání, v rovině pocitů a v rovině reflexe; jako takové se skládaly ze souhry konkrétních výzev (situací) a reakcí (odpovědí). Kromě originální metodiky a analýzy autoři zdůrazňují význam studování odpovědí účastníků na PEV. Reakci na PEV považují za klíčovou složku této studie i PEV samotné.Studie má řadu omezení běžně spojených s kvalitativním přístupem: malý počet účastníků, jazykové zkreslení (všechny rozhovory probíha-ly v angličtině), zkreslení dané strukturou otá-zek rozhovoru a také faktem, že tazatel se také účastnil plavby.
Týden s aplikovanou fyzikou (zkráceně TSAF) [1] je akcí pořádanou MFF UK primárně pro středoškoláky se zájmem o fyziku. Její účastníci v roce 2014 navštívili dvě významná německá centra základního i aplikovaného výzkumu ve fyzice a jejích hraničních oborech, a to hamburský DESY a pak ASDEX Upgrade v Garchingu u Mnichova. Článek informuje čtenáře o průběhu této akce, která může být silným motivačním motorem pro další studium fyziky., Dominika Kalasová, Karel Kolář., and Obsahuje bibliografii