Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit důležitost spirituálních potřeb pacientů v paliativní péči a jejich saturaci na onkologické klinice FN Ostrava. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 93 pacientů, u nichž byla ukončena onkologická léčba s kurativním záměrem a vzhledem k negativní prognóze nemoci jim byla poskytována paliativní péče na onkologické klinice FN Ostrava. Do souboru byli zařazeni pacienti s Karnofského skóre KI ≤ 60 %. Ke sběru dat byly použity otázky z domény spirituální potřeby dotazníku pro měření potřeb PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative care) a dotazník EORTC QoLC-30. Pro hodnocení rozdílu v důležitosti a saturaci potřeb dle jednotlivých faktorů byl použit párový t-test a t-test pro dva výběry. Výsledky: V oblasti spirituálních potřeb považovali respondenti nejčastěji za důležité „nenáboženské“ duchovní potřeby a to „být naplněn klidem“ (95 %), „mít smysl života“ (92 %) a „mít pozitivní náhled na život a naději“ (91 %). Pacienti byli nejčastěji nespokojeni s nemožností účasti na bohoslužbě (44 %, 56 % u druhého měření). Spirituální potřeby považovali signifikantně častěji za důležité pacienti starší 65 let a pacienti bez náboženského vyznání (p<0,05). V hodnocení saturace duchovních potřeb nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěr: Identifikace pro pacienta důležitých spirituálních potřeb by se měla stát součástí ošetřovatelské péče., Aim: The aim of the research was to find the importance of the patient´s spiritual needs in the palliative care and their saturation at the Clinic of Oncology at University hospital Ostrava. Methods: The research file consisted of 93 patients whose oncological treatment with curative intention was finished and according to the negative prognosis of illness the palliative care was given to these patients at the Clinic of oncology at University hospital Ostrava. Patients registered in this file were registered the Karnofsky score KI ≤ 60 %. The questions from domain of spiritual needs assessment for measurement of needs PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care were used for the data collection. To evaluate the differences in the importance and saturation according to the needs of individual factors used paired t-test and t-test for two samples. Results: In relation to spiritual needs the respondents found as most important the „no-religion“ spiritual needs and the fact „to be peaceful“ (95%), „to have the meaning of life“ (92%) and to have the positive view of life and hope (91%) most often. The patients were dissatisfied with impossibility of their presence at church service (44%, 56% in case of second measurement) most often. The patients older than 65 years and the non-religious patients (p<0.05) found the spiritual needs as important more often. Statistically the significant difference was not known in the evaluation of the spiritual needs saturation. Conclusion: Identification of spiritual needs which are important for patient should be the part of nursing care., Erika Hajnová, Radka Bužgová, and Literatura
Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TF 347 adl. 36, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BR V 42/20, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ BU II 132/9, Národní knihovna ČR Praha CZ 65 E 3957, Národní knihovna ČR Praha CZ 46 B 183 adl. 7, Klášter dominikánů - knihovna Praha CZ E VI 30 adl. 23, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Praha CZ I.b.41 adl. 11, Vědecká knihovna v Olomouci Olomouc CZ 602.271 adl. 26 def., and BCBT09002
Moravská zemská knihovna Brno CZ Ks-23599, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TH 76, Wytisstěno w Berljně, v Krystyana Frydrycha Henninga, Králowského Impreſora Létá Páně 1763., and BCBT42606
The article represents a probe to the godparenting ties in the parish Hlinsko (former region of Chrudim) at the middle of the seventeenth century from the social-religious point of view. On the basis of the analysis of the register of baptisms from the years 1645 to 1650 and the subsequent combination with the Register of subjects according to their religion from the year 1651 it was possible to ascertain the social position of godparents, their religious affiliation (as contrasted to the denomination of parents of the child), the frequency of participation of godparents in baptisms and other facts that contributed to the functioning of the confessionally divided Czech village society of the Early Modern Era., Ladislav Nekvapil., and Obsahuje bibliografii