Enkaustika na plátně, na zadní straně opatřeno štítkem: Sbírky Mojmíra Helceleta čís.9394. Figurální scéna v krajině. Zleva sedící postava mladíka (Paris), za ním stojí Merkur. Paris podává jablko Venuši, u jejích nohou stojí malý Amor. V pravé části obrazové plochy další dvě bohyně (Minerva, Juno) se svými atributy., Aukční dům Zezula, aukce č. 24., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Téma je zpracováno podle tradičního ikonografického schematu.
V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
A segment from the funeral of poet Adolf Heyduk begins with archival footage of the town of Písek, where Heyduk lived and worked for more than 20 years until his death on 6 February 1923. The genre images depict the Otava River, the Wenceslaus suburb, the Great Square, Charles Street, the bustle at the riverside Military Swimming Pool, Aleš Square with a credit union building, the dean´s church at Bakaláře, and the remains of the town walls by the Putim Gate. Adolf Heyduk walks with friends by the Schrenek Pavillion in Palacký Park. A portrait of Adolf Heyduk painted by Jan Skalický. The first part of the final farewell takes place in Písek on 8 February 1923. The funeral procession sets out from the town hall on Great Square towards the railway station, from where the remains of the late poet will be transported to Prague. This is followed by images from the funeral ceremony held in Prague on 10 February. The funeral procession moves across Wenceslaus Square towards Heyduk´s final resting place in Vyšehrad Cemetery.
Tři řadové nájemní domy, na fasádě se opakuje stejná plastická výzdoba. Stojící ženská postava s atributy úrody - srp, obilí. Nad portálem dvojice uren s reliéfem - mladík doprovázený psem, nahá dívka pozdvihující na zádech drapérii, u jejích nohou kočka. and Stejný návrh budov jako v Keleti Károly utca dokládá, že se jedná o sériový návrh městské zástavby s antikizujícími motivy. Urna s figurálním reliéfem je inspirována řeckými vázovými malbami nebo reliéfními stélami (mladík doprovázený psem, kolem 440 př. Kr.).
Bronzové sousoší je umístěno na nástupišti stanice metra. Muž ("Teiresziasz"), sedí na židli, do půl těla nahý, v rukách drží slepeckou hůl. Před mužem kráčí pes. and Autor své dílo nazval "Teiresziasz" (Teiresiás). Inspirací je slepý thébský věštec, známý z řeckých mýtů o Odysseovi, jako věštec vystupuje také v Sofoklově tragédii Oidipus král. Podle mýtu změnil pohlaví z muže v ženu a naopak. O jeho oslepení existuje několik verzí mýtu, podle Ovidia (met. 3, 316n) byl povolán jako rozhodčí ve sporu mezi Diem a Hérou, dal za pravdu Diovi (tvrdil, že větší rozkoš z lásky má muž), Héra jej za trest oslepila. Postava tohoto věštce byla oblíbeným hrdinou i v jiných uměleckých oborech (například parodie na mýtus, opera F. Poulence Prsy Teirésiovy na text Guillauma Apollinaira (1947).
Novorenesanční budova, navržená původně jako sanatorium Miklósem Yblem (1868- 1870; 1873), dnes hotel. Na vstupním průčelí fasády, nad okny 1. patra, tři kruhové medailony s reliéfy: postava sedící mainady, na hlavě koš s hrozny, vedle ní vlevo vysoký koš s hrozny, vpravo thyrsos. Chlapec se psem, na rameni má tyč se zavěšenými ulovenými ptáky. Třetí reliéf opakuje první výjev. and Výjevy jsou inspirovány patrně řeckými vázovými malbami. Výjev zobrazující chlapce se psem je ilustrací "všedního života", jedná se o typickou zábavu mladých mužů - lov ptáků (čižba).