The aim of this work is to introduce the basic findings from three Lusatian culture sites discovered in the Opava region between 2009 and 2011. These sites located in Kylešovice, Neplachovice and Kobeřice revealed new areas settled by people of the Lusatian culture in a previously unexplored region. A small salvage excavation was carried out in 2009 on the cadastre of Kylešovice (outer suburb of Opava). In the northeastern part of Kylešovice on the corner of Vaníčkova and Ruská streets, four settlement features and one posthole were found. In 2011, on the cadastre of village Neplachovice, one sunken object with Lusatian culture artifacts was discovered with four postholes located nearby. The most extensive excavation took place on the cadastre of Kobeřice in 2013 as a part of the construction of “Technical and traffic infrastructure for 19 family houses in Horní Olšina locality”. Twelve sunken objects were discovered at this site. It is located in the southwestern part of Kobeřice on the “Horní Olšina” field to the west of road No. 467 from Štěpánkovice to Kobeřice., Jiří Juchelka., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek rozšiřuje dosavadní skromné poznatky o neolitickém osídlení jižních Čech. Jádrem práce je analýza nálezových souborů z výzkumů sídelních areálů v Dehtářích, Radčicích a na nově objevené lokalitě Mažice uskutečněných v sezonách 2015 a 2016. Analýza keramického materiálu a radiokarbonová datace potvrdily osídlení v šáreckém stupni kultury s lineární keramikou (LnK). Zároveň bylo v tomto období ve výrobě štípaných kamenných nástrojů prokázáno dominantní užívání rohovců ortenburské jury. Analýzy základních kategorií nálezů dále tvoří rámec pro revizi nadregionálních kontaktů jihočeských neolitiků. Zvláště pro pozdní stupeň LnK bylo zaznamenáno silné propojení jižních Čech s východní částí bavorského Podunají a osídlením v okolí rakouského Lince. Na příkladu severního Třeboňska je taktéž diskutována možná koexistence lovecko-sběračských a zemědělských komunit. and The article expands the existing modest knowledge of the Neolithic occupation of south Bohemia. The core of the work is an analysis of assemblages from excavations of the Dehtáře and Radčice settlement areas and at the newly discovered site of Mažice conducted in the 2015 and 2016. Analyses of the pottery decoration
and radiocarbon dating confirmed occupation in the Šárka phase of the Linear Pottery culture. Simultaneously, the dominant use of chert of the Ortenburger Jura was proven in this period for the production of chipped stone tools. Analyses of basic categories of finds create a framework for the revision of the superregional contacts of the south Bohemian Neolithic population. The strong connection between south Bohemia and the eastern part of the Bavarian Danube Region and settlement in the vicinity of the Austrian city of Linz was recorded for the late phase of the Linear Pottery culture. Focusing the north Třeboň Basin region, the possible coexistence of hunter-gatherer and agricultural communities is also discussed.
Příspěvek je zaměřen na deskripci a analýzu souboru povelkomoravské a mladohradištní keramiky z lokality Kostice – Zadní hrúd v dolním Podyjí. Metoda zpracování keramického souboru spočívá ve statistické analýze dat. Zpracování rozsáhlého souboru keramiky přispělo k poznání produkce keramiky na jižní Moravě v období po zániku Velké Moravy až do sklonku raného středověku, zároveň se podařilo definovat základní vývojové fáze lokality. and The article provides a description and analysis of an assemblage of post-Great Moravian and Late Hillfort pottery from the Kostice – Zadní hrúd site in the lower Dyje region. The pottery assemblage was processed using the statistical analysis of data. The processing of the large pottery assemblage contributed to an understanding of pottery production in south Moravia in the period following the demise of Great Moravia up to the end of the Early Middle Ages; the basic development phases of the site were also defined.
This diploma thesis based paper focuses on the problems of settlement archaeology and a spectrum of archaeological artifacts, which were excavated during a salvage archaeological excavation at Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“site. The site is known to have been occupied multiple times and during different periods from prehistoric times tillthe present. This study discusses issues of early Medieval settlement at this site-the main part is concerned withSlavonic pottery analysis, then the study deals with the analysis of the structure of Slavonic settlement, characterof features and its placement in a range of settlement area. Slavonic settlement at Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“is characterized by the absence of typical Slavonic earth-houses, therefore the settlement at this site supports the hypothesis of the existence of other house forms in use during the early Medieval period. The basic analysis of archaeological material from this site is supported by the statistical analysis. Statistical analysis defines the main tendenciesin the investigated data; it shows initially invisible structures and contexts and thus it aids in the final interpretationof investigated structures at the Olomouc-Slavonín-„Horní Lán“ settlement., Adéla Balcárková., and Obsahuje seznam literatury
Práce prezentuje možné alternativy v přístupu k vyhodnocování souborů keramických nádob se značkami na dnech. Prostřednictvím analýzy ukázkového souboru ze dvou předpokládaných hrnčířských dílen ze Starého Města (okr. Uherské Hradiště), polohy „U Víta“ jsou ilustrovány přednosti metody fotogrammetrické dokumentace a následného porovnávání záznamů ve virtuálním prostředí. Možnosti virtuálního porovnání archeologického materiálu jsou testovány nejen na tradičně vyhodnocovaných značkách s reliéfními symboly (tzv. značky plastické), ale i na dosud opomíjených otiscích os na dnech nádob (značky technické) a také některých dalších neintencionálních otiscích. Prostřednictvím obdržených výsledků se pak práce zamýšlí i nad možnou úrovní organizace produkce v obou pojednávaných dílnách. and The work presents possible alternatives in approaching the evaluation of assemblages of pottery vessels with marks on their bottoms. By means of an analysis of a sample group from two assumed pottery workshops from the ‘U Víta’ site in Staré Město (Uherské Hradiště district), the benefits of the method of photogrammetric documentation are illustrated and records from the virtual environment are subsequently compared. The possibilities for the virtual comparison of archaeological material are tested not only on traditionally evaluated marks with relief symbols, but also on heretofore neglected axis imprints (technical marks) as well as some other additional unintentional imprints. Based in the obtained results, the work then considers the possible level of production organisation at both of the studied workshops.
The authors deal with the development of the settlement of the Malá Haná region on the border of historical Moravia during the Late Roman Period (stages C3–D1) and during the Migration Period. After the intense settling of settlements by the Suebi with the Roman-provincial, Przeworsk culture and Chernyakhov culture contacts, which culminate in stage D1, there are strong ties to South Moravia and the Central Danube region at Malá Haná in stages D2 and D3, or alternatively to the Danube-East Germanic cultural group from the 5th century (finds of fibulas, buckles, ironwork in the style of Untersiebenbrunn, probably a Hun sax, skeletal grave from Knínice). Through Malá Haná we can assume the movement of the Lombards on their way from Bohemia to South Moravia, as evidenced by the unique finds of parts of the belt garnitures from Jevíčko and probably also by unique finds of swords (spathae) from two other sites.
This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire. and Výzkum sídlištní lokality Pellendorf/Gaweinstal ležící ve středu východní části oblasti Weinviertel (Dolní Rakousko) poskytl v letech 2003–2005 keramický materiál, který je diskutován v předložené studii. Sídliště bylo využíváno od 7. do 10. století. Keramika z přelomu 9. a 10. stol. se vyznačuje tvary a výzdobou, jež jsou typické pro soudobá velkomoravská centra na řece Moravě. Pozornost je věnována také dalším lokalitám v severní části Dolního Rakouska, z nichž pocházejí keramické nálezy obdobného charakteru. V celkovém pohledu tento nálezový inventář svědčí o úzkém kulturním, ekonomickém, a patrně i politickém propojení příslušných oblastí Dolního Rakouska s Velkou Moravou v 9. století.
This paper reconstructs the rules governing the selection of ceramic raw material and considers certain technological aspects of the production of ceramic vessels in some Danubian cultures around the Carpathians in the Neolithic. The analysis encompassed more than 500 samples of ceramics produced by various cultural units across different chronological horizons. The results of the analysis are used to verify several hypotheses concerning the relationships and the mechanisms of cultural change in the Carpathian region. The most important questions include: (1) evolution of the LBK ceramics, (2) influence of the ALPC on the evolution of the LBK pottery in Małopolska, (3) technology of the LBK ceramics east of the Carpathians, (4) culture change at the turn of the LBK and the MC in Małopolska and (5) culture change at the turn of the MC and the L-VC in the same region. The suitability of the pottery technological analysis to solve some prehistoric problems was confirmed. and Článek rekonstruuje pravidla ovládající výběr keramických surovin a zvažuje určité technologické aspekty výroby keramických nádob v některých podunajských kulturách neolitu v oblasti Karpat. Analyzováno bylo více než 500 keramických vzorků vytvořených různými kulturními jednotkami různých chronologických horizontů. Výsledky analýzy slouží k ověření několika hypotéz týkajících se souvislostí a mechanismů kulturní změny v karpatské oblasti. Mezi nejdůležitější otázky patří: (1) vývoj LBK keramiky, (2) vliv ALPC na vývoj LBK keramiky v Malopolsku, (3) technologie LBK keramiky východně od Karpat, (4) kulturní změna na přechodu mezi LBK a MC v Malopolsku, (5) kulturní změna na přechodu mezi MC a L-VC v téže oblasti. Výsledky potvrzují vhodnost analýzy technologie keramiky pro objasnění některých otázek pravěku.
Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
The present study evaluates the medieval component of a rescue excavation carried out in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975. The castle, built during the 1330s–40s, ceased to exist due to war events in the early 15th century. A trench intersected the whole area of the fortified complex transversely from the northwest to the southeast (855 sqm). Two remnants of buildings dated to the High Middle Ages were partially examined. An assemblage of pottery and metal finds makes it possible to date both structures – mainly to the second half of the 14th and the early 15th centuries. The built-up area of the outer bailey cannot be considered a lower castle town but rather the so-called “latrán”.