Dvě skupiny putti na mořských nestvůrách spolu bojují trojzubci a Jupiterovým bleskem., Bažant 2006#., and Mořský thiasos je variací velice slavného a často zobrazovaného výjevu z "Teatro Maritimo", proslulé dominanty vily císaře Hadriana v Tivoli. Mohlo se jednat o vědomý citát, protože ve stejné době tento antický vlys cituje Pirro Ligorio ve výzdobě "La Casina" budované papežem Piem IV. ve vatikánských zahradách. Patrně to nebyla jen náhoda, že se na pražském Belvedéru setkáme s citátem památek spojených s císařem Hadrianem. Pro jeho hispánský původ se s tímto císařem identifikoval Karel V. a Ferdinand I. se k němu mohl rovněž hlásit, protože byl ve Španělsku vychován.
Všichni putti zobrazení na severním a západním průčelí pražského Belvedéru kráčí směrem k hlavnímu vchodu do budovy, takže návštěvníkům mohli posloužit jako průvodci. Na severu a na severní straně západního průčelí (až k vchodové arkádě) putti kráčí doprava, směrem na jih od západní vchodové arkády putti kráčí doleva. Musíme samozřejmě počítat s tím, že původní vchodová arkáda na západní straně byla posunuta o jedno travé na sever a při té příležitosti byl přesunut balustrádový pilířek sedmé arkády přenesen do osmé (na severním průčelí byl putto ze třetí arkády přenesen do páté)., Bažant 2006#., and Na pražském Belvedéru bylo nejdůležitější funkcí putti uvítat stavebníka a nasměrovat hosty k hlavnímu vchodu na západní straně. Současně měli pomocí girland navodit slavnostní atmosféru, vedle rozvěšování girland se putti věnují i objevování okolního světa. Jejich zvědavé zkoumání ptačího hnízda, ochutnávání hub a další kousky měly návštěvníka pobavit a rozptýlit. Lze uvažovat také o politické alegorii, na západní straně devátý putto šlápl na hada a osmý putto drží plaza v ruce. Tito putti přicházejí k hlavnímu vchodu do Belvedéru od jihu, tedy od Prahy, odkud také chtěl vniknout do Ferdinandovy stavby jedovatý had, kterého však putto těsně u vchodu zneškodnil. Jistě není jenom náhoda, že na východní straně pátý putto rovněž šlápl na hada přilézajícího od Prahy, těsně před východním vchodem do velkého přízemního sálu.
Vlys je vyzdoben úponkou, do níž jsou začleněny groteskní motivy., Bažant 2006#., and Na vlysu pražského Belvedéru pozorujeme tematizaci groteskové výzdoby. Většina groteskních postav byla do sebe zaklesnuta v beznadějném zápase, jenž byl vyjádřen tím, že navzájem spoutaní soupeři se snaží marně odpoutat, tón vlysu tedy udávají rozšklebené křičící tváře. "Spinario"je jediná nedeformovaná postava v celém vlysu, což mělo patrně usnadnit její identifikaci. Postavička měla spojovat pražský Belvedér a římský Kapitol, ale je možné, že byla pověřena i dalším úkolem. Ve středověku se tato postava vytahující si trn z paty objevuje jako personifikace března. Kapitolská socha byla proto známá pod jménem "Marzo". V šestnáctém století byla kapitolská socha identifikována jako pastýř, ale tradiční spojení "spinaria" s březnem se v lidovém podání udrželo dodnes. Personifikace března mohla být doprostřed jižního průčelí Belvedéru umístěna proto, že desátého dne právě tohoto měsíce se narodil Ferdinand I. .
Fragmenty nálezů ostění oken a dveří, celkem nalezeno 566 zlomků terakotových článků třiceti sedmi typů. Byla rekonstruována dekorace ostění malého okna v přízemí paláce, parapetní římsa, ostění portálu nebo pilastr tří typů. Obložení portálové niky (vertikální spojka): motiv kandelábru, (zdola - dvojice putti, polopostava muže a ženy, okřídlená hlavička, antický pancíř). Záklenek nadpraží: dekorativní rozviliny se zvířecími motivy, lev zápasící s okřídleným drakem. Zlomky pilastru nebo ostění s motivem kandelábru s plochými mísami a figurami: (zdola - trojice putti s píšťalami, na mísách stojící nebo sedící dvojice putti nesoucích různé předměty, misky, květinu, nádobu s víčkem. Zlomek terrakotového pilastru s kandelábrovým motivem s rostlinnými motivy a plochými mísami. Zlomek klenáku terrakotové archivolty s motivem puttiů hrajících si s kozorohem. Zlomek s motivem mořské panny (okřídlená ženská postava s rozeklaným rybím ocasem), s motivem Tritóna s ocasem. Zlomek s motivem překřížených těl dvou delfínů, zápasící s putti. Zlomek panelu s motivem dvou mužů nesoucích ovoce na tyči. Zlomek s motivem ženy nesoucí pohár. Zlomek s motivem muže ozbrojeným šavlí, lukem a štítem, zápasník s kyjem a štítem). Zlomek s levou nohou putta (rekonstrouváno jako putti nesoucí na hlavách mísy s ovocem, v terénu za nimi vegetace a koza pojídající hrozen na vinném keři)., Kotalík 1982#, 89; Chotěbor, Durdík 1995#., and Jedná se o velmi kvalitní dílo, jehož autorem byla patrně Ital, nebo nějaký důkladně vyškolený místní tvůrce. Podle Krčálové (1985, s. 72-73, pozn.7) někdo z umělců činných v Praze na Letohrádku královny Anny, ale na této památce nejsou žádné přímé analogie s terakotovými reliéfy.
Dva portály na hlavním průčelí, na obou portálech mužské hermovky nesoucí balkon, na balkonech dvojice putti., Holec 1988#, s. 39-41, 43., Poche 1978#, 89., Kobyláková 2006#, 21., and Zahradní fasáda barokního zámku (1710) stavebně upravena přidáním sloupového portika v 19. století.
Na průčelí tympanon se štukovým reliéfem: Minerva, na hlavě přilba, na štítě gorgoneion, kopí, pozdvihuje vavřínový věnec. Dvojice putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., Vlček 1999#, 383-385., and Architekt (Antonín Schmidt) se při včlenění stukového tympanonu se sedící Minervou inspiroval Virchem. Antikizující ornament v portrétních medailonech suprafenester prvního patra.
Vjezd do zadního dvora: Herakles, tři putti., Vlček 1999#, 354-356., and Stavba z l. 1713-1714, považována za dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichla a soch. výzdoba Ferdinand Maxmilián Brokof.
V severní místnosti uličního traktu jemná štuková výzdoba. Minerva drží Apollóna kolem ramen, kolem dekorace s ptáčky a putti, osm dívek hraje na různé nástroje., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
V severní místnosti uličního traktu jemná štuková výzdoba. Letící bohyně s růžovým věncem na hlavě, ve štuku - letící Minerva, Apollón, putti, Múzy. malby snad roční doby, ženské postavy sedící na soklech, malba na plátně od Jana Rudolfa Byse Venuše objednává u Vulkána Amorovu zbroj, malba signována. Dále 2.patro Potrestání Amora (šlehají ho proutky), hlavní sál válečné výjevy - Apotheoza Leopolda II. vítězství nad Turky. Štuky patrně provedeny Donatem Giuseppem Frisonim., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., and Vlček 1999#, s. 548.
Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).