Bronzová socha: nahá Venuše drží Amora (toulec přes rameno) stojícího na delfínu za pravou ruku a rameno., Fučíková 1997# č. IV, 1., and Sousoší stálo původně patrně v Lobkovickém paláci na Hradčanech (na místě dnešního Šternberského paláce), z majetku Lobkoviců je získal Albrecht z Valdštejna a před rokem 1630 je vystavil na blíže neurčeném místě ve Valdštejnské zahradě. V roce 1648 odvezeno Švédy a dostalo se později do Berlína, kde v roce 1889 zakoupeno pro Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, dnes je v Obrazárně Pražského hradu. Jedná se o variaci na Sansovinovo sousoší z poloviny 16. století, která vznikla podle některé z antických římských variací na téma Praxitelovy Venuše knidské ze 4. století př. Kr.
Mědiryt (306 x 212 mm). Výjev v krajině, v popředí truchlící malý Amor (luk, toulec se šípy), po jeho pravé straně Venuše (perlová čelenka, náhrdelník, náušnice a náramek na paži) stojí ve vodním toku, za jejími zády skalisko porostlé vegetací. Bohyně drží oběma rukama větvičky růžového keře, hlavu otáčí přes levé rameno ke dvěma běžícím postavám, které jsou vidět v dálce v průhledu do krajiny. Muž v antické zbroji (přilba, pancíř, meč) pronásleduje mladíka. Za dvojicí architektura hradu., Zlatohlávek 1997#, 169, č. 92., and Ve sbírce NG od roku 1958 (GSPR: z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu, dříve "aus dem Besitz des Grafen Daun Wien, srov. Zlatohlávek 1997, 169). Vydal Carlo Losi (2. pol. 18. stol.). Podle Lucy (Romano) Penniho. Venuše je zraněná trny bílé růže, která se její krví zbarví doruda. Nápis dole ve smyslu....
Olej na plátně (167, 5 x 89, 5 cm). Postava nahé Venuše, kolem těla drapérie, která vlaje za ní jako plášť. Levá ruka je pozdvižená, drží luk, o který škemrá malý Amor, stojící u jejích nohou toulec se šípy má zavěšený přes rameno. Vlevo dole dva holubi., Slavíček 1993#, 201-202., and Obraz zřejmě pochází ze sbírky Rudolfa II. František Antonín hrabě Berka z Dubé jej získal v roce 1671 z obchodu ve Vídni (1671-1706 zámek Nový Falkenburk). V nostické sbírce v letech 1706-1945.
Mědiryt (189 x 310 mm). Scéna ve Vulkánově dílně. Uprostřed kovadlina, na ní šíp, jehož hrot kove Vulkán (v pozdvižené pravici kladivo) sedící na obraze vlevo na drapérii. Vedle něho tři kladiva a šípy. Šíp z pravé strany přidržuje Venuše, za ní malý Amor (toulec se šípy). Za kovadlinou v půhledu hořící pec, a dva putti (jeden dmychá oheň, druhý drží šíp)., Zlatohlávek 1997#, 177, č. 100., and Ve sbírce NG od roku 1949, převedeno z NM v Praze. Rytina podle Perina del Vaga. Vulkán, Venušin choť, zhotovující zbraně pro jejího syna Aenea, zatímco bohyně doprovázená malým Amorem čeká na jejich zhotovení, je častým ikonografickým námětem ilustrujícím jednu epizodu z Vergiliovy Aeneis. Většinou jsou přítomny další atributy - štít, brnění.
Olej na plátně (166, 5 x 207 cm). Figurální scéna v kovářské dílně. Vlevo stojí Venuše s malým Amorem, na zemi luk se šípy. Před Venuší skupina mužů pracujících u kovadliny, vpravo výheň., Slavíček 1993#, 223-224., and Obraz prozrazuje autorovu důvěrnou známost antických sochařských děl. Byl zakoupen Františkem A. Berkou z Dubé kolem roku 1672 ve Vídni, v letech 1671-1706 na zámku Nový Falkenburk. Od roku 1706 v nostické sbírce, do NG převedeno v roce 1945. Kompozičně dílo inspirováno freskou v Salla delle prospettive (Baldassare Peruzzi) a Salla di Amore e Psiche (Raffael) ve vile Farnese. Venuše s Amorem je zrcadlově převrácenou kopií bohyně podle Paridova soudu od Raimondiho (dle Raffaela). Vulkán podle reliéfu na sarkofágu v Museo Capitolino, Venuše podle Venus felix v Belvedere a Kyklopové podle Laokoona a torzo Belvedere. Existuje hypotéza, že se jedná o repliku nezachované malby, součásti triptychu, jehož dvě křídla jsou ve Vídni (Venuše a Mars, Vulkán předávající zbraně bohyni Thetis: Kunsthistorisches Museum).
Mědiryt (272 x 400 mm). Pohled na krajinu s průhledem na řeku s loděmi, ostrůvek s ruinou antického chrámu, město a pohoří. V popředí pololežící mužská postava (kyj, na hlavě věnec, na zemi toulec se šípy, luk a lví kůže). Levá noha překřížena a pravá ruka spočívá na levém koleni, hlava pootočena k levému rameni, levá ruka opřená o terén drží kyj., Zlatohlávek 1997#, 174, č. 97., and Herkules odpočívá po vykonaných činech. Stejná figura ležícího Herkula je zobrazena na štukovém reliéfu pod valenou klenbou v lunetě na východní straně sálu v Camera degli Stucchi v Palazzo del Te v Mantově. V západní lunetě je zde proti Herkulovi zobrazen Mars. Na výzdobě místnosti se spolu podíleli Primaticcio a Giovan Battista Mantovano.
Bronz statue: Apollo (naked) holds a bow in his outstretched left hand, with his right hand he reaches for an arrow in quiver on his back., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and The statue of Apollo, an echo of the famous Apollo Belvedere, is not dated and in Wallenstein's time probably it was never exhibited because in 1634 a white box was found in Wallenstein palace which contained a metal statue of Apollo, presumably the bronze Apollo mentioned in the letters of 1624 and 1625, today in Drottningholm. All statues which presumably stood between Sala Terrena and the fountain (or around it) were groups, while Apollo is represented alone and thus would not fit into the series.
Štukový reliéf: nalevo polonahá Koronis, drží se koruny stromu a otáčí se dozadu, na Apollóna (plášť, luk, toulec, boty), který k ní přichází., Vlček 1996#, 185-188., and Pojetí mýtu se liší od kanonického typu v tom, že se Dafné nemění ve strom, ale pouze se drží jeho větví.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.
Štuková vázdoba v suprafenestrách druhého patra průčelí. Diana, Imperátor (koruna), Merkur, Římanka., Vlček 1996#, 224., and Původně renesanční dům získal dnešní vzhled v letech 1799-1801, kdy byla sjednocena fasáda, na níž jsou zobrazeny antikizující motivy.