Search

Start Over Subject ritratto

42. Olomouc, SOkA, miniatura, Flores sancti Bernardi

Type:
Malba miniaturní
Subject:
ritratto
Description:
Dílo solnohradské iluminátorské skupiny Bertoldovy, pro Daniela I., objevuje se zde antická palmeta, prostředkovaná vlivem solnohradského umění.................................................................................Matthäus Bernards: Flores sancti Bernardi,.......................O rukopisu naposledy H.J.HLAVÁČKOVÁ in: Katalog Praha 1997, s. 32, Katalog Praha 1997 Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách, Výstava Národní galerie, Praha 1997 která upozornila, že tato miniatura představuje nejstarší známé zobrazení sv. Vojtěcha v médiu knižní malby.celostránkové zobrazení v rukopisu "Flores sancti Bernardi", určeného původně pro svatovítský kostel v Praze Miniatura představuje kontrakci dvou dedikačních scén rukopisu provedeného mnichem Bernoldem, který je odevzdává pražskému biskupovi Danielovi I. (1148-1167) a ten dále předává sv. Vojtěchovi zobrazeném v horní části kompozice kde je flankován sv. Vítem a sv. Václavem. Není vyloučeno, že iluminace frontispicu provedená zde jen velmi zběžně a sotva rukou profesionála, nebyla původně určena pro text sv. Bernarda, jehož postava na zobrazení nápadně chybí, folio s miniaturou nepředstavuje původně integrální část první složky kodexu, ale bylo k ní evidentně přidáno, Hlaváčková 1997#, s. 32., and Černý#,
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

44. Ostrov u Davle, klášter sv. Jana Křtitele, "imago clipeata"

Creator:
anonym
Type:
plastika reliéfní
Subject:
columna and ritratto
Description:
Na fragmentu ostění je dochována část polosloupku s hlavicí v podobě vinné révy a s hlavou ve vyhloubeném medailonu. Nedokončený reliéf patrně pochází z bývalého benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle (zal. 1000, po požáru opět zbudován 1137)., Bažant 2003#, 86., and Hlava v kruhové nice je antické ikonografické téma, sloužící k oslavě zobrazeného. Zpočátku vyhrazeno pouze pro zobrazení apoteózy císaře, vlastně šlo o jeho portrét na štítě ("imago clipeata"). Takovéto portréty byly používány jako vojenské standarty a zastupovaly císaře před vojskem. Nalézáme je také na provinciálních římských náhrobcích, které mohly inspirovat německé a rakouské sochaře v 12. - 1. polovině 13. století. Římské provinciální portréty byly v románské době sekundárně použity k výzdobě soudobých staveb (např. vchod kostela sv. Urbana v Marburgu).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

45. Pardubice, Malý portál

Creator:
anonym
Publisher:
z Pernštejna, Jan
Type:
plastika architektonická
Subject:
aedicula, delphinus, putto, Diana, ritratto, and Apollo ?
Description:
Edikulový pravoúhlý portál tvořený pilastry na soklech s kompozitní hlavicí se lví hlavou na abaku. Sokly i dříky sloupů jsou zdobeny kandelábrovým motivem. Pilastry nesou zalamované kladí, ve vlysu jsou po stranách hlavy obrácené k sobě, nalevo vousatý muž s baretem na hlavě, patrně Vilém z Pernštejna; napravo Diana, charakterizovaná pohledem vzhůru, srpkem nad čele, vavřínovým věncem a pláštěm sepnutým na rameni. Ve vlysu je pernštejnský znak nesený dvěma putti uprostřed rozvilinového ornamentu s delfíny., Hrubý 2003#, 140-141., and Diana na levé straně vlysu mohla definovat postavu na druhé straně jako Apollóna. Jestliže muž s baretem v soudobém oděvu opravdu zobrazoval Vojtěcha z Pernštejna, mohl zde být zobrazen jako druhý Apollón, ochránce múz.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

47. Praha, Belvedér, Ferdinand a Anna.

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
vavřín and ritratto
Description:
Ferdinand bezvousý s dlouhými vlasy má na hlavě talířovitý baret s nahoru zdviženým okrajem, okolo krku řád zlatého rouna na řetězu, plášť po kolena, široké klopy zdobené meandrem, ornament i na dolní části, široké rukávy s proužky nad loktem podkasány, manžeta nad zápěstím ohrnuta, spodní šat zapnutý u krku, pod spodním šatem je vidět úzký límec košile, na hrudi řád zlatého rouna na řetězu, u boku dlouhý meč, přiléhavé punčochy. V pravé ruce drží rukavice, levou sahá na snítku vavřínu, kterou mu podává Anna. Anna je v obličeji více idealizována než Ferdinand, na hlavě má baret se zdviženým okrajem, vlasy v síťce, dlouhé šaty na zem s dlouhými rukávy diagonálně křížově prošívanými, na nich dlouhou pláštěnku se širokými klopami bez rukávů (ze stejné látky) s meandrovitým ornamentem na lemu, obdobný střih a totožný ornament je na lemu Ferdinandova pláště. Spodní šaty jsou se širokým výstřihem, pod ním má Anna košili se stojacím límcem ke krku, na prsou má křížek. Pravou ruku se snítkou vavřínu natahuje před sebe, levou si pozdvihuje šaty. Mezi Ferdinandem a Annou je malý psík obrácený k Ferdinandovi, patří tedy Anně. Stromy na obou stranách., Bažant 2006#., and Anna zemřela v roce 1547 a jestliže práce na reliéfech skončily až okolo roku 1550, není vyloučeno, že se jedná o posmrtný výjev. Ferdinand si již kolem roku 1530 nechal narůst knír a jelikož na tomto reliéfu je zobrazen bezvousý, patrně se jedná o připomínku svatby Ferdinanda a Anny, čemuž by odpovídal jejich mladistvý vzhled. Anna podává Ferdinandovi snítku, která s největší pravděpodobností zobrazuje vavřín. Hlavní postavou reliéfu je bezesporu Ferdinand, kterému královna zcela jednoznačně dává snítku, jež patrně představuje vavřín, atribut nejvyššího boha Jupitera a symbol vítězství. Výjev souvisí s vedlejším zobrazením napravo, kde je Ferdinand na lovu, ale především s výjevy nad hlavní vchodovou arkádou západního průčelí. Jestliže je Ferdinand nad hlavní vchodovou arkádou oslaven jako druhý Aeneás, potom je jeho manželka zobrazená na severní straně téhož průčelí patrně jako druhá Lavinie, dcera místního krále Latina, s níž hrdina počne nový rod spojující trójskou a místní latinskou linii. Pouze tomuto rodu pocházejícímu od místní princezny Lavinie-Anny a cizince Aenea-Ferdinanda je předurčeno, aby ovládl svět a nastolil Zlatý věk (aetas aurea). Anna tedy mohla ve výzdobě pražského Belvedéru vystoupit v mnohem významnější roli než pouze jako Ferdinandova manželka, neboť jejím prostřednictvím byl patrně klíčový habsburský mýtus o Aeneovi a jeho posledním potomkovi vztažen osobně na Ferdinanda a tím byl znovu a definitivně aktualizován.?
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

48. Praha, Belvedér, Ferdinand na lovu

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
strom, ritratto, and eques
Description:
Ferdinand na honu na kance. Jede na koni, korunu na hlavě, na krku řád zlatého rouna na řetěze, šaty s krátkou suknicí, vysoké jezdecké boty. Za ním jede na koni vousatý muž. Před Ferdinandem pes napadá kance utíkajícího doprava a otáčejícího dozadu hlavu. Za kancem mladý muž s oštěpem na koni, za ním další mladík na koni. Stromy na obou stranách a v pozadí uprostřed výjevu., Bažant 2006#., and Po formální stránce je reliéf variací na Hadriánův lov na Konstantinově oblouku v Římě, kde najdeme obdobně pojaté dva jezdce vyjíždějící zpoza stromu, takže lze uvažovat o identifikaci Ferdinanda s tímto antickým císařem. Pro jeho hispánský původ se s tímto císařem identifikoval Karel V. a Ferdinand I. se k němu mohl rovněž hlásit, protože byl ve Španělsku vychován. Rafael byl první, kdo si všiml, že Konstantin nechal do svého oblouku začlenit starší reliéfy, které velký Urbiňan velice obdivoval, a také se jimi ve vlastní tvorbě inspiroval. Nějaké kopie kreseb z jeho dílny mohly být inspirací i pro pražské zobrazení. Kanec byl již od antiky opakem uspořádaného a kultivovaného světa, a proto se na pražském Belvedéru objevuje šestkrát. Kanec bylo zvíře zasvěcené v antickém Římu Martovi, symbolizovalo válečníky a válku a s ním bojující Ferdinand byl patrně oslavou mírového vladaře.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

49. Praha, Hrad, Královský palác, Lucemburská portrétní galerie

Creator:
anonym
Publisher:
Karel IV.
Subject:
ritratto
Description:
Obrazy s fiktivními podobiznami Karlových předchůdců, tzv. Lucemburská portrétní galerie (nedochovaná), zdobila stěny velkého sálu Pražského Hradu, který na místě Vladislavského sálu dal Karel IV. zbudovat kolem roku 1355., Bažant 2003#, 134-138., and Malby byly mezi lety 1422 až 1575 zničeny a autentičnost dochovaných renesančních kopií byla zpochybněna. Doprovodné nápisy byly zčásti publikovány roku 1534, při archeologickém průzkumu byly však nalezeny pouze dva nápisy k obrazům Karlových předchůdců na císařském trůně - č. 68 (byzantský císař Lev IV) a č. 81. (císař Karel IV. Tlustý). Cyklus římských císařů, řada fiktivních podobizen, zde začínal Noem, dále byl zobrazen Priamos, Aeneas a další panovníci až po Karla IV. Galerie obsahující stovku podobizen začínala portréty vládců čtyř světových monarchií: babylónského Nina (východ), makedonského Alexandra Velikého (sever), kartaginského Toly (jih) a Romula (západ), potom následovali římští panovníci od Caesara (nebo od Oktaviana Augusta) až po Konstantina Velikého, dále třicetpět byzantských císařů a západní císaři od Karla Velikého až do současnosti. Hlavním posláním galerie bylo zdůraznit kontinuitu středověkého císařství římského a antické říše římské vycházející z teze o "přenosu císařství" ("translatio imperii"). Brabantský vyslanec Edmund de Dynter popisuje, jak u příležitosti jeho přijetí na Pražském hradě nebo na Karlštejně mu Václav IV. osobně ukázal malby se svým rodokmenem sahajícím až do antické Tróje.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz