Zesnulý je zobrazen ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 264, obr. s. 376;, and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i módním sestřihem vlasů a vousů.
Galerie sgrafiotových portrétů na fasádě začíná v levém horním rohu portréty císařů Karla V., Ferdinanda I., Maximiliána II. a pokračuje Frederikem Dánským, Zikmundem II. Polským, saskými kurfiřty a vévody, německými velmoži, arcibiskupy, protestanskými duchovními, válečníky Mikulášem Zrinským, ruským velkoknížetem Vasilem III., tureckým sultánem Solimanem I. Velikým, vše podle ilustrací Agricola 1587 (nebo jiné vydání). V přízemí napravo od portálu dva architektonické průhledy. and Jednopatrový dům, atikový, vnitřek rekonstruován. Průčelí tříosé s plochou fasádou, zdobenou sgrafity uspořádanými do čtyř pásů s medailony v rolverkových rámcích, v nich polopostavy s fragmentárně dochovanými nápisy.
Nástěnné malby v interiéru, ve světnici v patře u okenních výklenků iluzivní táflování, rozvilinový ornament a medailony s portréty Jáchyma a Zachariáše z Hradce., Chamonikola 1999#, č. 112., and Portrétní medailony Jana a Zachariáše z Hradce v interiéru měšťanského domu.
Bronzová busta vousatého muže (plnovou je rozdělen do dvou pramenů), na čele má uvázanou stuhu, je oblečený do tuniky., Chlíbec 2006#, 370-371, č. 175., and Pochází ze sbírky E. Filly.
Sochařská busta Ferdinanda I. v mladém věku, na sobě má antikizující brnění s jednohlavou orlicí římského krále a lvími nárameníky., Kotalík 1982#, s. 89, č. k. 63., and Busty Ferdinanda I. (kol. 1530, pískovec) a Maxmiliána II. (1570, opuka) nechal osadit do vstupního portálu zámku Staré Hrady u Libáně někdy v letech 1576 - 1584 Jiří Pruskovský z Pruskova, komorník čtyř císařů (od Karla V. po Rudolfa II.).
Uprostřed je zobrazen sv. Řehoř a doprovodné nápisy propagují pastorační činnost v duchu tohoto světce. Výroky sv. Řehoře zapisuje Petrus Diakonus, který rovněž jako první uviděl holubici Ducha svatého u světcova ucha. Nalevo je opat doprovázený mnichy. Napravo je zobrazen kníže, se dvěma muži svého doprovodu, pod ním je zobrazen biskup Jindřich Zdík (1126-1150), který předstupuje před papeže v mešním rouchu se všemi odznaky, včetně pontifikálních rukavic a mešního manipulu přehozeného přes ruku, v ruce má svitek s počátkem mše za sv. Řehoře ("O Gregorii dulcissimum sancti Spiritus organum"), odpověď ("O pastor apostolice Gregori beatissime...") drží písař a malíř dole. Za Zdíkem stojí mnich, který nese jeho biskupskou berlu - biskup má podobně jako kníže svůj doprovod. Dole vlevo je zobrazen šlechtic. Trůn Řehoře nesou Marc a Modlata, Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř a jeho pomocník, oba jsou oblečeni jako laici., Bažant 2003#, 100., and V umění českých zemí se za Vladislava II. poprvé objevují malířské žánry typické pro antickou epochu - alegorie, "historické" náměty a "portrét". V tzv. Horologiu olomouckém které bylo zhotoveno pro Jindřicha Zdíka, je na dedikačním listě "historické" zobrazení - otevření olomoucké kapituly v roce 1141 nebo znovuzaložení strahovského kláštera roku 1142. Malíř Hildebert do ilustrace začlenil své pomocníky i svůj autoportrét. Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř Hildebert a jeho pomocník Everwinus.
Fragmenty medailonu byly nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.
Fragmenty medailonu nalezeny v roce 1971. Zobrazen je levý profil Elišky z Melic (+1494), manželky moravského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka (+1494)., Hlobil-Perůtka 1999#, s. 316., and Nejstarší doklad recepce italských renesančních norem v plastice střední Evropy, kromě Uher, odkud Ctibor z Cimburka patrně povolal nějakého zde činného italského umělce. Tento typ portrétů byl inspirovaný antickými numismatickými památkami.