Albrecht je zobrazen v bohatém oděvu s kožešinovým límce, prostovlasý, na krku má zavěšený šperk, v ruce drží dopis. Na kopii je datum 1506, ale podle stylu soudě obraz vznikl až ve 30. letech 16. století (Pešina 1950, 89). and Pešina 1950#, č. 398.
Obraz pochází z galerie kolovratských rodinných portrétů. Po formální stránce obraz vykazuje znaky Cranachova portrétního stylu 20. let 16. století and Pešina 1950#, č. 399.
Zesnulý je zobrazen ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 264, obr. s. 376;, and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i módním sestřihem vlasů a vousů.
Galerie sgrafiotových portrétů na fasádě začíná v levém horním rohu portréty císařů Karla V., Ferdinanda I., Maximiliána II. a pokračuje Frederikem Dánským, Zikmundem II. Polským, saskými kurfiřty a vévody, německými velmoži, arcibiskupy, protestanskými duchovními, válečníky Mikulášem Zrinským, ruským velkoknížetem Vasilem III., tureckým sultánem Solimanem I. Velikým, vše podle ilustrací Agricola 1587 (nebo jiné vydání). V přízemí napravo od portálu dva architektonické průhledy. and Jednopatrový dům, atikový, vnitřek rekonstruován. Průčelí tříosé s plochou fasádou, zdobenou sgrafity uspořádanými do čtyř pásů s medailony v rolverkových rámcích, v nich polopostavy s fragmentárně dochovanými nápisy.
Jednopatrový dům z doby po polovině 16. století. Nad portálem letopočet 1573, znak kožešnického cechu nesený dvěma lvy a iniciály HL. Výzdoba rozdělena do pravoúhlých polí. Okna rámována rolverkovou ornamentikou prostřídanou květy. Nad okny patra pás potrétů šesti učenců v kruhových medailonech, třetí patrně podle portréty Erasma Rotterdamského, pátý patrně podle portrétu Luthera a šestý patrně podle portrétu Jana Husa. Okna patra oddělena kandelábrovou úponkou v květináci. Pod oknem přízemí znak okžešnického cechu a tři medailony s učenci doprovázené poškozenými nápisy, první zobrazuje Martina Luthera s knihou, druhý patrně Philippa Melanchtona se svitkem, třetí patrně Pietra Matthioliho s květinou. Vjezd rámován hermovkami, okno přízemí lemují ozbrojenci v iluzívní bráně.
Nástěnné malby v interiéru, ve světnici v patře u okenních výklenků iluzivní táflování, rozvilinový ornament a medailony s portréty Jáchyma a Zachariáše z Hradce., Chamonikola 1999#, č. 112., and Portrétní medailony Jana a Zachariáše z Hradce v interiéru měšťanského domu.
Bronzová busta vousatého muže (plnovou je rozdělen do dvou pramenů), na čele má uvázanou stuhu, je oblečený do tuniky., Chlíbec 2006#, 370-371, č. 175., and Pochází ze sbírky E. Filly.
Sochařská busta Ferdinanda I. v mladém věku, na sobě má antikizující brnění s jednohlavou orlicí římského krále a lvími nárameníky., Kotalík 1982#, s. 89, č. k. 63., and Busty Ferdinanda I. (kol. 1530, pískovec) a Maxmiliána II. (1570, opuka) nechal osadit do vstupního portálu zámku Staré Hrady u Libáně někdy v letech 1576 - 1584 Jiří Pruskovský z Pruskova, komorník čtyř císařů (od Karla V. po Rudolfa II.).