The article is focused on the key problems of long-term care provided to disabled seniors above 65 years of their age and disabled children in the Czech Republic from informal carers' point of view. The research is based on 25 semi-structured interviews with informal carers. The results show a serious shortage of (social and health care) services generally as well as for informal carers alone, shortage of useful information and medical devices. In some cases, insufficient coordinative and informative role of general practitioners and paediatricians is also a problem. The informal carers also criticised poor coordination of medical and social care in the Czech Republic., Dobiášová Karolína, Kotrusová Miriam, Hošťálková Jitka, and Literatura
V roce 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. V souvislosti s tímto opatřením se neustále diskutuje, zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu dopadu na rozpočty domácností je použita metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad. V příspěvku je sledováno 5 základních typů domácností (domácnosti zaměstnanců bez dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce 2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných. Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce 2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní služby., Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008. There has been a discussion whether the implemented user fees are possible to have a negative impact on the budgets of patients and can restrict the access to the consumption of health care. Therefore this paper focuses on the effect of user fees on the budget of the Czech households and the changes in the structure of their out-of-pocket payments. Methods: The methodology of the World Health Organization was used for the analysis of the impact on budgets. The used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five types of households were monitored (households headed by employed person with and without children, households of unemployed, selfemployers and households of pensioners). Results: The results show that the households of pensioners faced to the highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-of-pocket payments in 2008 as well. The household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket payments in 2008. The smallest increase in out-of-pocket payments is observed by the households of employees with children. They paid the smallest amount of user fees in 2008. Regarding the changes in the structure of out-of-pocket payments, the majority of the observed households decreased their expenditure on medicaments sold without prescription as a result of user fees implementation and increase in medicament prices and copayments. In general, expenditure on above standard services dropped. Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes in out-of-pocket payments structure in 2008 was not so significant., Veronika Krůtilová, and Lit.: 12
V předložené kazuistice je zachycena práce rodinného terapeuta s rodinou, kde matka trpí bolestmi zad a dítě (3,5) je chronicky nemocné. Trpí kašlem nejasného původu. Autorka podrobně popisuje průběh šesti sezení, během nichž se v rodině postupně měnila atmosféra. Konflikty, které pár značně zatěžovaly, měly své kořeny v minulosti obou rodin a v mylných nevyslovovaných předpokladech na obou stranách. Narativní terapie s respektem ke struktuře a genderové vyváženosti, kterou se autorka učila v rámci čtyřletého výcviku v institutu rodinné terapie psychosomatických poruch v Liberci, byla zde hlavním nástrojem léčby. Léčba se nemůže zaměřit přímo na symptom dítěte. Jde o symptom celého rodinného systému. Zjednodušeně řečeno, bylo třeba, aby se všichni mohli zase volně nadýchnout., In the presented casuistry there is given a description of a family therapist’s work with a family, where the mother suffers from backache and the child (3.5) is chronically ill suffering from cough of unknown origin. The author describes in detail the course of six sessions, during which the family atmosphere was gradually changing. The conflicts that significantly burdened the couple, had their roots in the past of both families and in wrong untold assumptions on both sides. Narrative therapy with respect to the structure and gender balance, which the author learned in the four-year training in the family therapy institute of psychosomatic disorders in Liberec, was the main tool of treatment. Treatment cannot be directly focused on the child’s symptom. It is a symptom of the whole family system. Basically, it was necessary that everyone could breathe freely again., and Sušická L.
Příspěvek nabízí pohled na tradiční pojem „psychosomatických rodin“ z hlediska jeho současné platnosti a užitečnosti. Poukazuje na výzkumné a klinické zkušenosti s častějším výskytem psychosomatických onemocnění u rodin s určitými poruchovými vlastnostmi struktury a interakce, v nichž tělesný projev nemoci plní účelnou, krátkodobě takovou rodinu ochraňující, dlouhodobě ji v její porušenosti ustalující a vývojově ji poškozující úlohu. Výsledkem má být připomenutí si vlastností takto rizikovějších rodin s výhledem na diagnostické rozpoznávání a porozumění funkci takového psychosomatického dění a zacílení terapeutické pomoci ke zdravějším způsobům zvládání rodinného stresu, než poskytuje takto probíhající patogenní „vyrovnávání účtů“ vzájemných potřeb v rodinném soužití., The paper presents a review of the traditional concept of „psychosomatic families“ from the viewpoint of its present validity and usefulness. It refers to research and clinical pieces of experience with more frequent occurrence of psychosomatic diseases in families that exhibit certain dysfunctional traits of structure and interaction, in which the somatic symptom fulfils an effective function in momentarily protecting the family from breakdown, however, in the long run, solidifying its ongoing malfunction and developmental impairment. The aim of the study is to remind of the typical characteristics of the families with such risks, with a view to diagnostic identification as well as understanding the function of such psychosomatic development, and leveling the therapeutic help to establishing more healthy ways of coping with family stress, than the ongoing pathogenic “squaring up“ of mutual needs in family cohabitation makes possible., Balcar K., and Literatura